Výslechem znalce v oboru stavebnictví pokračovalo ve čtvrtek v Ostravě projednávání železničního neštěstí ve Studénce, kde se 8. srpna 2008 zřítil opravovaný most, do kterého narazil mezinárodní rychlík.

Znalec Miroslav Grycman uvedl, že stavaři použili jiný podpůrný systém, který most nesl. Konstrukce, která most držela, měla menší nosnost než ta navržená v projektu.

"Došlo tam k záměně nosníků. Byly použity jiné typy nosníků. Diametrálně slabší," uvedl znalec s tím, že k této změně nenašel žádnou dokumentaci a ani záznam ve stavebním deníku. Upozornil na další nesrovnalosti. Projektant navrhl jeden systém podpůrných konstrukci, na stavbě se prováděl jiný.

"Ty dva systémy jsou neporovnatelné, co se týká výšky i nosnosti," řekl s tím, že i o tom chybí zápis ve stavebním deníku.

Stavební deníky společností ODS - Dopravní stavby Ostrava, která zakázku vyhrála, a firmy Bögl a Krýsla, která byla subdodavatelem, policie zajistila na místě. "Stavební deník ODS byl v kanceláři, deník firmy Bögla Krýsl byl uložen v autě. Poslední zápis v deníku ODS byl 6. srpna a v deníku Böglu 19. června," řekl.

"Dokumentace obsahovala jen dva výkresy. Podle nich se ale podpěrná skruž postavit nedala. Nebyla tam ani technická zpráva, která by objasňovala podrobnosti, ani statický výpočet," vyjmenoval další nedostatky Grycman.

Grycman je další znalec v řadě, který potvrdil zjištění policie, že na stavbě byla řada nedostatků a chyb. Ty pak ve vzájemném souběhu vedly ke zřícení mostu do kolejiště.

Také policejní vyšetřovatelé mimo jiné zjistili chyby v projektu podpůrných konstrukcí, nedostatečný byl technologický předpis montáže a neřešila se ani tíha přesouvaného mostu. Žalobce zmínil i závadu, která se na stavbě projevila při posunování mostní konstrukce na vozících den před nehodou. Stavbaři se s ní nedostatečně vypořádali, konstrukce byla nakloněná. Právě to byl podle znalců hlavní důvod jejího nerovnoměrného zatížení a následného zřícení.

Soud pokračuje na podzim

K nehodě došlo 8. srpna 2008, kdy na železniční trať ve Studénce spadl rekonstruovaný silniční most. Do jeho trosek narazil mezinárodní rychlík Comenius. Na místě zahynulo šest lidí, čtyři ženy a dva muži. Další muž zemřel později v novojičínské nemocnici. Osmou obětí se stala jedna z polských zraněných cestujících, zemřela v krakovské nemocnici 26. září 2008. Dalších 95 cestujících utrpělo zranění, celková škoda přesáhla 177 milionů korun.

Před soudem v této souvislosti stanulo deset mužů. Jedná se o manažery stavebních firem, techniky, kteří na místě pracovali a úředníka. Hlavní líčení začalo 20. června a s trvalo do dnešního dne. Účastníci řízení se opět sejdou po čtyřměsíční přestávce na podzim.

Co už u soudu zaznělo

Petr Janouškovec, který podle obžaloby za ODS (Ostravské dopravní stavby) za stavbu jako vrchní stavbyvedoucí odpovídal: "S obžalobou nesouhlasím, stavbu jsem neřídil. Dohlížel jsem ve firmě na jednotlivé stavbyvedoucí, jednal jsem s investory, řešil ekonomické záležitosti, jezdil na kontrolní dny, ale nikdy jsem neřídil přímou činnost na stavbě."

Lukáš Stoček, advokát Ladislava Novického, který stavbu kontroloval jako pracovník Správy silnic Moravskoslezského kraje: "Na lavici obžalovaných mělo usednout více lidí. A také z řad zástupců Moravskoslezského kraje. Mému klientovi je kladeno za vinu, že neinformoval nadřízené. To se ale stalo přímo na stavbě."

Kazimierz Litvin, otec 23leté polské dívky, která po nehodě zemřela: "Budeme se ale snažit, abychom se dozvěděli pravdu."

Lenka Fierlová, matka jedné z obětí: "Byl to šlendrián prvního stupně. Zemřelo osm lidí a mezi nimi i náš milovaný syn. Musí být potrestáni."

Jan Bulušek, 21letý mladík, který přišel o obě nohy: "S hroznými vzpomínkami nemám problém, nic si z nehody nepamatuju."

Naďa Tomčíková, která ve vlaku cestovala a po nehodě pomáhala zraněným: "Myslela jsem si, že na to dokážu zapomenout snadněji a rychleji. Zatím to ale nejde. Vrací se to. Dneska mi je úplně stejně jako před třemi lety. Není to tak strašné, jako když jsem v noci nemohla spát a pořád jsem viděla, jak se řítí vlak, ale v té hlavě to je."

Jiří Šindelář, strojvedoucí havarovaného vlaku: "Ve chvíli, kdy jsem se ve vlaku řítil vstříc padajícímu mostu, nevěřil jsem, že to přežiju. To snad ani není možné, že jsem měl takové štěstí. Vzpomínat na to je velice nepříjemné, zvláště teď, kdy si člověk po třech letech vzpomínky obnovuje."

Jiří Vlach, projektant, který měl na starost projekt výsunu, betonáže a zásunu mostu: "Myslím si, že pád zavinilo více věcí."
Miroslav Kovalík, ředitel ostravské pobočky firmy Bögl a Krýsl: "Necítím se vinen. K nehodě nedošlo v souvislosti s mým jednáním. Příčinou byla jízda vlaku bez omezujících podmínek. Odpovědnost by měl nést někdo jiný."

Zdeněk Malý, vedoucí technického úseku společnosti Bögl a Krýsl: "Železniční neštěstí považuji za osobní i profesní tragédii. Hlavní příčinu tragických následků přičítám Českým drahám. Nezajistily bezpečný provoz vlaků. Osobně jsem svým jednáním pád mostu nezavinil a ani jsem mu nemohl zabránit."

Oldřich Magnusek, projektový manažer společnosti Bögl a Krýsl: "Pád mostu a jeho příčiny jsou jedna věc. Skutečnost, že pod rekonstruovaným mostem jezdí vlaky vysokou rychlostí, je věc druhá. Mám zkušenosti, že se při jiných stavbách snižovala na stavbách rychlost. Jsem přesvědčen, že pokud by vlaky jezdily pomaleji, nemuselo k takové tragédii dojít." 
Ladislav Novický, úředník Správy silnic Moravskoslezského kraje, který jako jediný z obžalovaných nepůsobil přímo na stavbě: "Kontroloval jsem jen čerpání peněz z fondů Evropské unie. Řešil jsem hospodaření na stavbě. Neměl jsem na starost nic, co by souviselo s technologiemi."

Jiří Karásek, živnostník, který pracoval pro firmu Bögl a Krýsl a na mostě byl přímo v okamžiku jeho zřícení: "Na stavbě jsem byl pověřen zámečnickými pracemi, vykonával jsem jen to, co mi stavbyvedoucí nařídil. V době pádu konstrukce jsem byl na mostě, po otřesu a náklonu mostu jsem spadl z výšky asi pěti metrů, stihl jsem ale utéct. Pád mostu s havárií nesouvisí. Nemusela nastat, pokud by byla dodržena pravidla železniční přepravy. Kdyby byly zavedeny výluky nebo alespoň omezena rychlost vlaků, nemuselo k neštěstí dojít."

Miroslav Grycman, znalec, který se zúčastnil se ohledání místa, zajištění dostupné dokumentace a účastnil se i výslechu prvních svědků: "Došlo tam k záměně nosníků. Byly použity jiné typy nosníků. Diametrálně slabší. Ty dva systémy jsou neporovnatelné, co se týká výšky i nosnosti. Dokumentace obsahovala jen dva výkresy. Podle nich se ale podpěrná skruž postavit nedala. Nebyla tam ani technická zpráva, která by objasňovala podrobnosti, ani statický výpočet."