Ašner už není psychicky svéprávný, tvrdili rakouští úředníci. Objevily se však důvodné pochybnosti, že tomu tak je.
Ašner jako exponent chorvatského ustašovského režimu z období druhé světové války byl obviňován z mučení vězňů a odesílání stovek Srbů, Židů a Romů do nacistických koncentračních táborů.
Po válce uprchl do Rakouska, kde v roce 1946 získal občanství. Obvinění ze zločinů v žoldu nacistického Německa a fašistické Itálie popíral a žil pod jménem Georg Aschner v korutanském Klagenfurtu. Po rozpadu Jugoslávie se vrátil do Chorvatska a požádal tam o chorvatské občanství. Tím prý podle APA ztratil občanství rakouské.
Šel po něm lovec nacistů Wiesenthal
Tou dobou však zachytilo jeho stopu také Středisko Simona Wiesenthala v Jeruzalémě, které ho vedlo na seznamu nejhledanějších válečných zločinců. Ašner se vrátil do Rakouska, které s ním v roce 2004 zahájilo řízení pro podezření z genocidy. O rok později požádalo Chorvatsko o jeho vydání, rakouské orgány však řízení zastavily a vydání odmítly s odvoláním na Ašnerův zdravotní stav: jeho pokročilá demence prý vylučuje soudní proces.
Proti Ašnerovi mohlo být soudně postupováno už dříve, ale teprve koncem 90. let byly otevřeny příslušné archivy, cituje APA ze zdůvodnění rakouské justice.
V roce 2008 ale vznikl kolem Ašnera nový skandál, když jistý britský novinář uviděl údajně chorého starce během fotbalového Eura 2008 ve fanouškovské zóně v korutanském Klagenfurtu, jak spokojeně popíjel kávu se svou manželkou. Na otázky reportéra prý odpovídal naprosto rozumně a logicky a zvesela žertoval, rozhodně nedělal dojem nesvéprávnosti nebo neschopnosti zúčastnit se procesu. Ředitel Střediska Simona Wiesenthala Efraim Zuroff poté obvinil Rakousko, že je největším útočištěm, ba přímo rájem nacistických válečných zločinců.
