AKP vyhrála podle očekávání. Jde tak hlavně o to, zda se jí podaří udržet i dvoutřetinovou parlamentní většinu nutnou pro svolání referenda o liberálnější ústavě, jež by nahradila základní zákon z roku 1980 schválený po vojenském převratu v roce 1980.

Podle částečných výsledků by AKP obsadila 328 křesel v 550členném zákonodárném sboru, takže by jí k prosazení plánů chyběly dva mandáty. V dosavadním parlamentu má AKP 331 poslanců.

 

Podle televizní stanice CNN Turk předběžné výsledky přisuzují zhruba čtvrtinu odevzdaných hlasů hlavní opoziční Lidové republikánské straně (CHP), kterou před více než 90 lety založil otec turecké republiky Kemal Atatürk. Nacionalistická Strana národní akce (MHP) je zhruba na 13 procentech, takže by překročila desetiprocentní práh pro vstup do parlamentu, v němž tak zřejmě budou zastoupeny tři strany.

Opozice se bojí autoritativního vládnutí

Vládní AKP pravděpodobně v parlamentu ještě posílí. V posledních volbách z roku 2007 získala 46,5 procenta hlasů. Svou letošní kampaň AKP založila na hospodářské úspěšností své vlády v čele s Erdoganem.

Část opozice se ale obává, že chystané ústavní změny by měly autoritářské prvky a že AKP chce zavést prezidentský režim střižený na míru Erdoganovi, jenž stále hůře snáší kritiku, umlčuje nepohodlné žurnalisty a hájí policejní násilí.

Hlasování podle agentury AFP doprovázely i potyčky, při nichž bylo několik lidí včetně dvou policistů zraněno a na 40 osob zatčeno.

Turecký volební systém fakticky vylučuje parlamentní zastoupení stran reprezentujících menšinové Kurdy. Hlavní kurdská formace, Strana pro mír a demokracii, vyslala třicítku svých kandidátů do voleb jako nezávislé.

Související