Kvíz: Španělsko mělo loni nižší vládní dluh (60,1 procenta hrubého domácího produktu) než Velká Británie (80 procent). Jižané měli také loni nižší rozpočtový deficit (-9,2 procenta HDP) než Spojené království (-10,4 procenta).

Při pohledu na prognózy se letos i příští rok předpokládá, že Španělé budou mít nižší deficit státního rozpočtu než Britové. Třeba podle předpovědi OECD bude ve Španělsku činit -4,4 procenta HDP v roce 2012, zatímco v Británii -7,1 procenta HDP.

Soudě podle toho, kolik musí Španělsko platit za dluhopisy v porovnání s tím, kolik to stojí Němce, nabízí se otázka: Proč je na tom hůře než zadluženější Británie?

Španělé jsou finančním trhem vnímáni jako rizikovější. Britové jsou zhruba naroveň Německu (viz graf).

Co za tím může být?

Téma jsme diskutovali v malé skupince na sympoziu v St. Gallenu s šéfkomentátorem listu Financial Times Martinem Wolfem. Tady je můj názor, který byl nakonec většinovým pohledem naší skupiny: Jedno z vysvětlení může být - Španělsko má euro, Británie libru.

Když půjde Británie znovu do recese, kurz může oslabit, a ekonomiku to třeba nakopne, pomůže to exportu. Jakmile uvidíte, že situace se v Británii horší, třeba zpozorníte, prodáte tamní dluhopisy. Libra oslabí, a ekonomiku to může podpořit.

Ve Španělsku, když nechcete jejich dluhopisy, tak to ekonomiku nenakopne (není volný kurz), ale nakope. A pokud nebude zájem o dluhopisy a ekonomika nedostane nějaký pozitivní impulz, pak hrozí krach státu i tamních bank - šlo by to spolu ruku v ruce.

Kurzové riziko sice v eurozóně zaniká, ale jakoby se převtělilo do kreditního rizika. Španělsko prostě nemá v ekonomice kurzový přizpůsobovací a vyrovnávací mechanismus. A to je problém zvláště v zemi, kde trh práce jde k horšímu a horšímu již od diktátora Francisca Franca.

Naše myšlení by tedy mělo být ve stylu - až kurzový vyrovnávací proces platební bilance přestane nést ovoce, tak uvažujme o měnové unii. Jinak setrvejme u koruny.

Modelová testovací situace by mohla být: Jak reaguje ekonomika na oslabení kurzu eura vůči koruně? Nakopne to třeba hospodářství v recesi?

Tady je pět testovacích otázek, které doporučuji si položit:

1. Jak reagují dovozní ceny na oslabení kurzu?

Když kurz oslabí, exportu to na první pohled pomůže. Neschytá to ale zpětně přes dražší dovoz surovin nebo komponentů...

2. Jak reagují vývozní ceny na oslabení kurzu?

Jak kvalitní export máme, v jaké jsme pozici vůči odběratelům? Když koruna oslabí, tak to nemusí znamenat zlepšení pozice, jsou-li naši konkurenti ze zemí, kde kurz národní měny oslabí třeba ještě více a my nemáme kvalitu. To by mohlo vést k tlaku odběratelů z eurozóny na snížení českých cen, a výhoda slabšího kurzu by byla pryč...

3. Jak reaguje domácí inflace na oslabení kurzu?

Co když oslabení měny také znamená, že celková inflace v národní ekonomice vlivem dražšího dováženého zboží vzroste. Slabší kurz sice pomůže exportu, ale náklady utrpí například zdražením elektřiny nebo nájemného, které bývá na inflaci indexováno...

4. Jak reagují mzdové náklady ve firmách na oslabení kurzu?

Zda odbory, když rozpoznají inflaci, nezačnou požadovat velký nárůst mezd...

5. Co se stane v ekonomice s korunou versus s eurem, když investoři náhle omezí nákupy dluhopisů?

Třeba tyto otázky bude jednou analyzovat Česká národní banka a Ministerstvo financí místo přihlouplých maastrichtských kritérií.


 

Pokud máte jiné vysvětlení rozdílu mezi Španělskem a Británií a vyvozujete pro Česko jiné doporučení, sem s ním - ales.michl@rb.cz a v kopii na ales.vojir@economia.cz. Třeba nám týdeník Ekonom vytiskne polemiku...

Aleš Michl, analytik Raiffeisenbank

Srovnání úroků dluhopisů

Související