Zdá se to jako historie, ale je to pořád žhavá současnost. Od černobylské havárie sice uplynulo rovné čtvrtstoletí, jenže poločas rozpadu radioaktivního izotopu cesia 137, které uniklo do ovzduší a spolu se srážkami s radioaktivním prachem dopadlo na zemský povrch, je přibližně 30 let.

S přímými dopady Černobylu tak budeme žít ještě dlouho. Cesium 137 se stále objevuje v půdě i v rostlinách, zejména v houbách, lesních plodech, ve zvěřině, ale i v mase dobytka a také v mléce. Dávky radioaktivity se tak potravinovým řetězcem dostávají i do lidského těla.

Zářící sele

I v Česku jsou stále oblasti, kde je radioaktivního cesia více, než je zdrávo. »Nejzasaženější jsou oblasti Novohradských hor, Králického Sněžníku, Orlických hor a Jeseníků. Tam byla toho času podle celostátního monitorování tehdejší ČSSR koncentrace černobylského radioaktivního spadu nejvyšší,« říká Pavel Müller z brněnské pobočky České geologické služby, která množství radioaktivních látek v půdě v těchto oblastech zkoumala.

Zmíněným časem je 26. duben 1986 a další dny po výbuchu v jaderné elektrárně v Černobylu. Na počátku se sovětský režim snažil havárii tajit, později ale vyšel najevo rozsah katastrofy, která dopadla prakticky na celou severní polokouli.

ANIMACE: Jak putoval radioaktivnímrak nad Evropou

Pro přehrávání video souborů potřebujete mít zapnutý JavaScript a nainstalovaný Flash Player.

(Pokud se vám video nepřehrává, můžete si ho otevřít v novém okně - ZDE Zdroj: IRSN.fr)

V Česku už nyní koncentrace radioaktivního cesia nejsou alarmující, přesto je podle Pavla Müllera stále nutné zvažovat, jak nakládat s pozemky, kde byla naměřena vyšší koncentrace. Zda například na takových místech nechat pást dobytek.

»Rizikem jsou i divočáci, kteří rozrývají kontaminovanou půdu, požírají její organické součásti a přes jejich maso se dostává radiocesium do potravinového řetězce,« podotýká Müller.
Norma pro zvěřinu je v rámci Evropské unie maximálně 600 becquerelů (Bq) na kilogram masa. V letech po Černobylu byly u divočáků naměřeny hodnoty až 3500 Bq a i dnes testované maso zvěře například v Jeseníkách místy výrazně přesahuje povolený limit. Nejvyšší zjištěnou hodnotou bylo v roce 1999 abnormálních 7510 Bq asi u půlročního selete (normu přesahovalo více než dvanáctkrát).

Houby s cesiem

Z rostlin vykazují největší schopnost zadržovat černobylské cesium houby. I ty volně rostoucí proto podléhají pravidelné kontrole. »Kontaminace hub radioaktivním cesiem poklesla od černobylské havárie pouze velmi málo. U některých druhů se dokonce zvýšila,« říká expertka na chemii potravin Státní zemědělské a potravinářské inspekce Dana Smělá. Je to proto, že v lesních porostech se radioaktivita zadržuje déle a cyklicky se vyměňuje mezi vegetací a půdou.

Odborníci ale zároveň uklidňují: lidé by houby museli jíst často a po kilogramech, aby kvůli tomu měli zdravotní problémy. Každý člověk v České republice ročně absorbuje dávku radioaktivity zhruba 3,5 milisievertů (mSv). Většina z toho však nemá nic společného s Černobylem. Pochází z přírodních zdrojů záření, jako je radon, či z lékařských vyšetření. Smrtelné jsou až dávky překračující tisíce mSv, i když menší dávky už zvyšují riziko vzniku rakovinného bujení. (Více viz Ekonom č. 13/2011.)

Dva tisíce kilometrů daleko

Zatímco v bývalém východním bloku se následky černobylské havárie zlehčovaly, západní svět přijal zejména v oblasti produkce a dovozu potravin rázná opatření. Řada zemí kontaminovanou vegetaci raději spálila, vydala zákaz dovozu potravin z východní Evropy a zavedla přísné kontroly.

Černobyl přinesl mnohá omezení například i Británii, tedy oblastem vzdáleným až 2000 kilometrů od Černobylu. Na samém počátku britské úřady nařídily přísné testování ovcí na 9700 farmách ve Walesu, Skotsku a Anglii.

Omezení se postupem času uvolňovala. I tak ale stále ještě zbývá asi 300 farem, kde musejí všechny ovce povinně projít testy před tím, než je možné jejich maso uvést na trh. »Říkali nám, že to bude trvat maximálně tak týden, teď už to bude čtvrt století, co s tím musíme žít,« stěžoval si deníku The Independent jeden z tamních postižených farmářů David Ellwood.

Kupodivu v bývalém Československu, ani později v České republice, podobná preventivní opatření a omezení pro chov ovcí či dobytka neplatila a neplatí. Snad jen krátce po havárii se v tichosti a jen na čas přestaly vyhánět krávy na pastvu.

Hluboko pod limit

Jinak ale Česko výskyt radioaktivity v půdě, rostlinách, ovzduší či celém potravinovém řetězci kontroluje pravidelně v rámci Radiační monitorovací sítě. »Monitorovány jsou vzorky mléka, masa, ryb, zvěřiny, brambor, obilí, zeleniny, ovoce, medu, lesních plodů, hub a krmiv, ať už z obchodní sítě, nebo od producentů,« vypočítává ve své poslední výroční zprávě Státní úřad pro jadernou bezpečnost, který monitoring radioaktivity v Česku koordinuje.

»My například každoročně testujeme namátkou 28 vzorků potravin vypěstovaných v Česku – ovoce, zeleninu či obilí přímo u pěstitelů ,« vysvětluje Smělá s tím, že naměřené hodnoty jsou vždy hluboko pod limity.

Evropská unie také všem členským státům nařizuje kontrolu potravin a zemědělských produktů dovážených ze třetích zemí zasažených havárií jaderné elektrárny v Černobylu. Ale i všechny takové testované potraviny měřením bez potíží procházejí. A to i tak potenciálně rizikové komodity, jako jsou třeba houby z Ukrajiny.

Nic nehrozí? Utíkejte!

Strach z kontaminace potravin radioaktivitou se znovu připomněl v souvislosti s havárií v japonské Fukušimě. Tam do ovzduší uniklo vedle jodu 131 právě i cesium 137 a zvýšená radioaktivita byla naměřena například ve špenátu, mléce i pitné vodě.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je také kontaminace vody či půdy z dlouhodobého hlediska mnohem závažnější než obavy z radioaktivního mraku. »Opakovaná konzumace konkrétních zasažených produktů zvyšuje zdravotní riziko. Naopak radiace ve vzduchu je krátkodobá a jen do chvíle, než poprvé zaprší,« nechal se slyšet mluvčí WHO Gregory Hartl.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii ovšem minulý týden oznámila, že poslední údaje o úrovni kontaminace vzorků zeleniny, ovoce, masa, mořských plodů a mléka v osmi prefekturách u fukušimské elektrárny splňují požadavky na zdravotní nezávadnost.

Například Alexej Jablokov, exporadce Michaila Gorbačova, ale u takových slov nabádá ke skepsi: »Když slyšíte, že z radiace nehrozí bezprostřední nebezpečí, pak byste měli utíkat tak rychle a tak daleko, jak je to jen možné.«

Robert Břešťan

Související