Ladislav Lakomý, který hrál v brněnských divadlech, jako dabér propůjčil hlas Jeanu Maraisovi, Alainu Delonovi či Horstu Buchholzovi a objevil se v desítkách televizních i celovečernáích filmů, v pondělí zemřel.

Devětasedmdesátiletý herec a pedagog podlehl dlouhé nemoci. Informovala o tom mluvčí Národního divadla Brno Šárka Motalová.

Doménou Lakomého bylo divadlo. Jeho poslední divadelní rolí byla postava Walta v konverzační komedii Dobře rozehraná partie. Městské divadlo Brno ji poprvé uvedlo loni v prosinci, Lakomý se na scéně naposledy objevil 28. ledna. Poté musel jeho roli nastudovat v alternaci jiný herec.

"Jeho stav už bohužel nebyl takový, aby mohl účinkovat na jevišti," řekla mluvčí Městského divadla Brno Lucie Broučková.

Lakomý se narodil v roce 1931 v Náměšti na Hané. Vystudoval Janáčkovu akademii múzických umění a většinu života spojil s brněnskými scénami. Začínal v Divadle bratří Mrštíků.

V druhé polovině 60. let byl krátce uměleckým šéfem divadla v Uherském hradišti. Poté zakotvil v Národním divadle Brno, které se stalo jeho domovskou scénou.

Podle encyklopedických hesel Lakomého herectví vynikalo vnitřní silou a neokázalou přesností, jež mu umožňovala vytvářet nejrůznější psychologické typy. Vynikal například při ztvárnění postav s hlubokým vnitřním životem, hledajících či rozpolcených.

Brněnská jeviště neopustil ani v pozdním věku. Pravidelně se objevoval například v komorních inscenacích Divadla U stolu. Ztvárnil tam třeba hlavní postavy v představeních Láhev je prázdná, zůstalo jen trošínku na dně podle Antona Pavloviče Čechova, v Boží duze podle Jaroslava Durycha a dramatizaci prózy Julia Zeyera Dům u tonoucí hvězdy.

V Lakomého filmografii je bezmála 80 filmových a televizních postav. Objevil se například ve válečném dramatu Oznamuje se láskám vašim, ve filmu Člověk proti zkáze ztělesnil Vladislava Vančuru, zahrál si v pohádce Kouzelný měšec a koprodukčním snímku Podzimní návrat. Hrál v seriálech Četnické humoresky, Detektiv Martin Tomsa či Legenda o živých a mrtvých z roku 1971.

Lakomý řadu let vyučoval budoucí herce. Když z politických důvodů musel za normalizace opustit brněnskou akademii, učil na místní konzervatoři. Po roce 1989 se vrátil na akademii a dočkal se jmenování docentem.

V roce 1998 získal za celoživotní mistrovství v dabingu Cenu Františka Filipovského.