Dosud platí usnesení, že představitelé Českých Budějovic, Českého Krumlova a kraje preferují ponechání točny na současném místě, tedy v zámecké zahradě.

Ve hře je ale stále asi pět variant včetně vybudování nové přírodní scény v českobudějovické Stromovce, řekl dnes novinářům Thoma.

Kam s ní...

Zatím poslední rozhodnutí o osudu točny padlo loni v březnu, kdy se zástupci ministerstva kultury, města a Jihočeského kraje dohodli na tom, že otáčivé hlediště zůstane na svém místě do roku 2015.

Nově zvolení českobudějovičtí radní se byli v Českém Krumlově seznámit s místy, na která by mohla být točna, jež je majetkem Budějovic, eventuálně přemístěna. Do 27. dubna mají prostudovat písemné materiály a vybrat nejvhodnější variantu. O stanovisku pak budou českobudějovičtí radní jednat s krajskými kolegy.

"Termín pěti let, ve kterém se musíme rozhodnout, co s točnou, se krátí, a není možné rozhodovat až v tom pátém roce. Navíc jsme tlačeni časem. Pokud bychom chtěli na revitalizaci či novou stavbu točny čerpat peníze z nějakého evropského fondu, tak se to musí stát do roku 2013, kdy končí plánovací období," upozornil primátor.

Radní dostali k prostudování soupis veškerých variant, které byly v minulosti navrženy. Je mezi nimi zachování točny v zámecké zahradě, její posunutí, přemístění přes silnici do sousedícího bývalého zahradnictví, anebo za zeď zámecké zahrady u parkoviště, či do lokality Kvítkův Dvůr. Ředitel Jihočeského divadla Jiří Šesták by nebyl ani proti vybudování točny v českobudějovické Stromovce.

Co na to UNESCO?

Na rozhodnutí o osudu točny se chystají i českokrumlovští radní, kteří mají zájem, aby proslulé plenérové divadlo ve městě zůstalo. Připravují změny v územním plánu. U všech českokrumlovských pozemků, jež byly v minulosti navrhovány k přemístění hlediště, by ale výstavbu komplikovaly majetkoprávní vztahy. Jednu z variant blokují třeba církevní restituce.

Existence točny se nelíbí památkářům a zástupcům UNESCO, na jejímž seznamu kulturního dědictví je historické centrum města se zámeckým areálem zapsáno od roku 1992. Rozhodnutí o dalším osudu točny brání nejen nejednotnost názorů zainteresovaných stran, ale především nedostatek peněz. Z dosavadních jednání vyplývá, že na každé řešení jsou třeba řádově stamiliony korun.

Vlastníkem zámecké zahrady je stát, respektive Národní památkový ústav, otáčivé hlediště patří městu České Budějovice, provozovatelem točny je Jihočeské divadlo. Točna se v zámecké zahradě poprvé objevila v roce 1958. Časem se hlediště rozrostlo, dnes pojme 658 diváků. Ze zahrady měla být odstraněna už na jaře 1999. Ministerstvo kultury několikrát rozhodlo o prodloužení její životnosti.