Vůbec poprvé od vyhlášení nezávislosti Kosova v roce 2008 dnes bude zahájen přímý dialog mezi kosovskými a srbskými delegáty. Jejich cílem přitom je zlepšit každodenní život v této bývalé srbské provincii.

Tématem dvoudenních jednání v Bruselu tak budou zejména svoboda pohybu, regionální spolupráce a právní řád. "Cílem je zlepšit život lidí v regionu a přiblížit Balkán evropským standardům," cituje agentura AP nejmenovaného zástupce EU.

Obě strany se dohodly, že jednání se soustředí na praktické otázky, jako jsou hraniční kontroly nebo osobní dokumenty. Politickým problémům, které vedly k tomu, že spor mezi oběma stranami se stal jedním ze zmrazených konfliktů Evropy, se vyhnou.

Vedoucí srbské delegace Borko Stefanović a jeho kosovská kolegyně Edita Tahiriová ujistili, že jsou odhodláni posunout vztahy kupředu. Tahiriová ale upozornila, že nezávislost je pro Kosovo uzavřená otázka a nepřipustí její zpochybňování. "Bude to vyžadovat čas a trpělivost, než dospějeme k nějakým výsledkům," řekl Stefanović. "Nikdo nemůže očekávat zázraky... proces bude trvat tak dlouho, jak bude potřeba."

Tahiriová v srbském listu Danas řekla, že Priština přistupuje k dialogu s přesvědčením, že přispěje k normalizaci vztahů mezi Kosovem a Srbskem. Zdůraznila ale, že status nezávislosti je pro Kosovo uzavřenou otázkou. "Evropská perspektiva je prvek, který ovlivní rozhodujícím způsobem dialog a podnítí obě strany ke konstruktivnímu přístupu, aby se nalezlo řešení."

Dvoudenní jednání pod záštitou EU povede evropský diplomat Robert Cooper. Začátek jednání byl několikrát odkládán, naposledy loni v prosinci kvůli předčasným volbám v Kosovu. Šéfka evropské diplomacie Catherine Ashtonová v rozhovoru pro srbská a kosovská média řekla, že zahájení dialogu mezi Bělehradem a Prištinou posílí evropské perspektivy Srbska a Kosova.

Srbsko považuje Kosovo za kolébku své státnosti a náboženství a staví se rozhodně proti uznání jeho nezávislosti. Kosovo zase odmítá jakákoli jednání, která by zpochybňovala jeho suverenitu.

Nad jednáním bude viset stín obvinění, že členové nyní již rozpuštěné Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) obchodovali během války (1998-1999) a po ní s orgány civilních zajatců. Minulý měsíc kosovský parlament znovu zvolil do čela vlády bývalého velitele UÇK Hashima Thaçiho, jehož se obvinění také dotýká.