Počet vysokoškoláků v Česku stále roste. V roce 2000 mělo vysokoškolské vzdělání 11 % populace a v roce 2008 šlo podle Českého statistického úřadu už o 14, 5 % lidí (v populaci 25 až 64 let). Průměr v Evropské unii se pohybuje kolem 24 %. Podle Národního ústavu odborného vzdělávání si dnes většina českých středoškoláků podává přihlášku na vysokou školu. I letos studenti přihlášky posílali zpravidla do konce února a téměř každý se hlásí pro jistotu na více škol. Omezeni jsou jen pětisetkorunovým administrativním poplatkem za každou poslanou žádost. Podle výzkumů EU "New Skills for New Jobs" bude na trhu práce v Česku v roce 2020 zdaleka nejvíce vysokoškoláků s ekonomickým vzděláním (jejich podíl mezi vysokoškoláky vzroste z 16 na 20 %). Mezi nimi lze očekávat větší problémy při hledání práce. Naopak nejmenší nárůst mají vysokoškoláci s technickým vzděláním. Podíl techniků ze všech vysokoškoláků se sníží ještě o 4 až 5 procent. Jejich uplatnění na trhu práce bude proto příznivější. Pokud si student vybere humanitní obor, o který není na trhu práce zájem, jen proto, aby vystudoval snadnou vysokou školu, bere na sebe riziko, že v budoucnu nenajde vhodné uplatnění.

Studenti se na trhu práce překvapivě dobře orientují, což dokazují i šetření na odborných veletrzích (viz tabulka dole). Přesto při výběru školy hledisko uplatnění v praxi stále podceňují. Většina z nich se snaží vyhnout studiu, kde je potřebná matematika, což do budoucna může způsobit nedostatek lidí v technických oborech. Realitu popisují experti jednoznačně.

Podle analytiků společnosti LMC, která spravuje portály prace.cz a jobs.cz, jsou žádáni uchazeči z technických oborů. Podle údajů LMC z celkové poptávky firem po uchazečích tvoří obor Výroba a průmysl 5,8 % trhu a segment strojírenství 5,7 % trhu. Z jednotlivých konkrétních pozic jsou to určitě technici, konstruktéři, strojaři, kontroloři, vývojoví konstruktéři, mistři výroby, procesní inženýři a průmysloví inženýři. Je jasné, že po těchto odbornících bude poptávka i v budoucnosti.

Perspektivní jsou i obchodní pozice. Už dnes není problém vyrábět, ale prodávat. "Je to dlouhodobý trend. Poptávka je zejména po klíčových obchodnících," říká Jiří Kocourek, specialista na trh práce z LMC. Nyní se žádná firma neobejde bez IT specialistů. "Mezi nejvíce hledanými pozicemi jsou i IT odborníci, kteří ovládají více specializací, mají kromě "tvrdých" schopností z oboru i znalost projektového řízení a vedení týmu," vysvětluje Aleš Křížek, ředitel společnosti Robert Half International pro Česko a Slovensko. "V současnosti sledujeme čtyřnásobný nárůst poptávky po těchto odbornících za rok," vysvětluje Křížek.

Nelze paušalizovat, ale na úřadech práce většinou "uvíznou" spíše humanitní absolventi. "V současné době evidujeme celkem třicet absolventů z vysokých škol," říká Zdenka Cibulková, ředitelka Úřadu práce v České Lípě. Kdyby měla sestavit žebříček těch, kteří jsou na úřadě nejdéle a jejich počet je vyšší, pak jde o obory jako humanitní studia (23) nebo společenské vědy (18). Objevují se i obory pedagogické, sociální politika, psychologie, kulturní vědy a některé další filozofické obory. "Z dat, která vlastní Úřad práce v Kladně, vyplývá, že většina absolventů-vysokoškoláků nezůstává v evidenci déle než pět měsíců. Jednotlivé skupiny oborů vysokoškolských absolventů v evidenci jsou zastoupeny jednotlivci. Výraznější skupinu tvoří absolventi ekonomických oborů, kteří zůstávají v evidenci nad šest měsíců nejčastěji," říká Lenka Staňková, ředitelka kladenského úřadu práce.

"Dlouhodobě nejméně uchazečů v evidenci bývá z technických oborů, nejpočetněji zastoupený obor mezi evidovanými absolventy je ekonomika a management," říká Zdenka Cibulková. "Není však možné bagatelizovat, proč jsou mladí lidé v evidenci. Jejich nevýhodou je i nedostatek praxe, u některých problém s dojížděním, nejistota s cizojazyčnou komunikací a nedostatečná sebeprezentace," dodává Cibulková.

Ať je ekonomická krize, nebo není, dobře se daří absolventům lékařských a právnických fakult. Po skončení studií nemají problémy s uplatněním v oboru. Ukazují to statistiky, které každoročně zpracovává Středisko vzdělávací politiky Univerzity Karlovy. V loňském roce byla míra nezaměstnanosti studentů z lékařských fakult nejnižší - nedosahovala ani jednoho procenta.

Školy musí zvednout laťku a zatraktivnit nabídku

Vysoké školy budou muset obstát v soutěži o peníze od státu. Absolventi, kteří nenacházejí práci, jsou pro školu špatnou reklamou. První věc, kterou budou muset školy udělat, je snižovat počty přijímaných do problematických oborů. Školy už nebudou dostávat peníze automaticky na každého studenta jako dosud. Ministerstvo školství spouští reformu. V budoucnu stát podpoří hlavně kvalitní školy. Jedním posuzovaným kritériem bude právě uplatnění na trhu práce. "Ministerstvo chce například provádět šetření absolventů do pěti let po ukončení studia každé dva roky. Například v Anglii se provádí každý rok. Po šetření nazvaném REFLEX 2010 bude další zase v roce 2012. Informace budou volně přístupné a využijí se i pro hodnocení jednotlivých škol a fakult," vysvětluje náměstek ministra školství Jan Koucký.

Školy musí aktualizovat a zatraktivnit nabídku oborů - předjímat i potřeby firem. Zvláště u technických oborů se budou podniky více angažovat už při koncipování oborů a osnov. Nutné budou i finanční injekce, stát sám vše finančně neutáhne. První změny jsou viditelné. Řada škol přichází s novou studijní nabídkou.

Například brněnská technika připravuje obor Chemie pro medicínské nanobiotechnologie. Fakulta dopravní ČVUT otevírá Bezpečnost v dopravě, kde by se měli vzdělávat odborníci na předcházení dopravním nehodám a specialisté na kybernetickou kriminalitu.

Vysoká škola chemicko-technologická nabízí obory zaměřené na nanomateriály, nanotechnologie a analýzu léčiv. České vysoké učení technické nabízí studium v Trutnově, obor Elektrotechnika, energetika a management. Fakulta aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni otevírá obory Informační systémy, Počítačové řízení strojů a procesů a zajímavě znějící obor Inteligentní komunikace člověk-stroj. Fakulta elektrotechnická Západočeské univerzity rozšířila nabídku oborů o Jadernou elektroenergetiku, Fakulta strojní o navazující obory Konstrukce zdravotnické techniky a Stavba jaderně energetických zařízení. Po těchto oborech je "hlad" i v zahraničí.

 

20 %

Celkově budou v Česku v roce 2020 vysokoškolská pracovní místa tvořit asi 25 % všech míst.

Zdroj: Výsledky projekce programu EU "New Skillsfor New Jobs"

 

Fakulty, ze kterých absolventi hůře hledají práci

Fakulta technologická - Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
Středoškolský vysokoškolský institut
Vysoká škola polytechnická Jihlava
Fakulta umění a designu - Univerzita J. E. Purkyně Ústí nad Labem

Fakulty, kde se uplatnění absolventů dlouhodobě zhoršuje

Filozofická fakulta - Jihočeská univerzita České Budějovice
Fakulta restaurování - Univerzita Pardubice
Přírodovědecká fakulta - Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
Fakulta výtvarných umění - Vysoké učení technické v Brně
Fakulta umění a designu UJEP

Fakulty, které nemají problém s uplatněním

Lékařské fakulty
Filozofická fakulta - Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
Farmaceutická fakulta - Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně
Fakulta umění a architektury - Technická univerzita v Liberci
Fakulta dopravní - ČVUT

zdroj: Úřady práce, Středisko vzdělávací politiky Univerzity Karlovy

 

Jaké studijní směry jsou perspektivní? & Kdo vás při výběru VŠ nejvíce ovlivňuje?

Související