Jaký je stav libyjské armády?

POZEMNÍ JEDNOTKY

POČET VOJÁKŮ: 50.000 včetně 25.000 branců

TANKŮ: 2205, mnoho z nich je ale zřejmě mimo provoz

PRŮZKUMNÝCH VOZIDEL: 120

BOJOVÝCH VOZIDEL PĚCHOTY: 1000

OBRNĚNÝCH TRANSPORTÉRŮ: 945

DĚL: 2421, z toho 444 samohybných

MINOMETŮ: 500

PROTILETADLOVÝCH RAKET ZEMĚ-VZDUCH: nejméně 242

NÁMOŘNÍ JEDNOTKY

POČET VOJÁKŮ: 8000 včetně pobřežní hlídky

PONOREK: dvě hlídkové

BITEVNÍCH LODÍ: tři

HLÍDKOVÝCH A POBŘEŽNÍCH ČLUNŮ: 14

LETECTVO

POČET VOJÁKŮ: 18.000

BOJESCHOPNÝCH LETOUNŮ: 374

STÍHACÍCH LETOUNŮ: 227, z toho 13 typu Mirage F1-ED, 94 MiG-25, 75 MiG-23 a 45 MiG-21

VRTULNÍKŮ PODPŮRNÝCH: 85

VRTLNÍKŮ BOJOVÝCH: 35

Libyjské vládní jednotky se v neděli pokusily dobýt zpět několik klíčových měst obsazených vzbouřenci, ale podle tvrzení povstalců skončil útok nezdarem. Místem tvrdých bojů byla v neděli města Misuráta a Bin Džavád východně od Tripolisu a Závíja přiléhající k hlavnímu městu od západu. Povstalci dopoledne ztratili kontrolu nad Bin Džavádem, po přeskupení sil ale na město znovu zaútočili. O výsledku jejich akce zatím nejsou žádné zprávy.

Boj libyjské opozice se o víkendu vystupňoval a komentátoři hovoří o občanské válce. Británie a šéfka diplomacie EU vyslaly experty za opozicí soustředěnou na východě země, aby posoudili její požadavky a možnost jak pomoci. Opozice vyhlásila svou národní radu za jediného zákonného zástupce Libye a dala v neděli záruku, že bude respektovat ropné kontrakty. Peníze z ropy ale přicházejí stále do centrální banky a má je k dispozici zřejmě Kaddáfí. 

V Misurátě, která leží 150 kilometrů východně od Tripolisu, se údajně povstalcům podařilo odrazit útok vládních vojsk, byť za cenu velkých ztrát. Agentura Reuters s odvoláním na telefonické informace místních obyvatelů oznámila, že jednotky věrné Kaddáfímu se pokoušely dobýt centrum města, ale byly odraženy a stáhly se na místní letiště.

Vzbouřenci popírají ztrátu

Město je prý plně pod kontrolou vzbouřenců, povstalci zajali 20 vojáků a ukořistili tank. Místní lékaři novinářům oznámili, že boje v Misurátě si vyžádaly nejméně 18 mrtvých a velké množství zraněných.

Boje se v neděli znovu rozhořely i v Závíji, která v sobotu byla střídavě pod kontrolou obou bojujících stran. Mluvčí tamních opozičních oddílů řekl, že nedělní ranní boj trval skoro dvě hodiny a byl ještě silnější než ten v sobotu. Podle agentury AFP padlo nejméně sedm lidí.

Zprávy z míst bojů si vzájemně odporují a nelze je nezávisle potvrdit. Zcela opačné informace přináší libyjská státní televize, která už v noci na neděli  hlásila velké zisky Kaddáfího sil na východě země. V Tripolisu, který je Kaddáfího základnou, se od časného rána slaví. Vzbouřenci ale ztrátu pozic popírají.

Kaddáfí stupňuje útoky. Dalším cílem je Syrta

Kaddáfí údajně posiluje své jednotky v Syrtě, která je podle tvrzení vzbouřenců dalším cílem jejich bojových akcí. Odhaduje se, že je tam 20.000 Kaddáfího lidí včetně praporu, jemuž velí Kaddáfího syn Saadí. Devadesát procent jeho členů patří ke Kaddáfího kmeni Kaddádfa.

Podle televizní stanice blízké Kaddáfího synovi Sajfu Islámovi prorežimní oddíly obsadily také také východolibyjský Tobrúk. Zástupce opozice to ale při telefonickém rozhovoru s AFP popřel. "To není pravda. Celá oblast mezi Adžedábíjou až k egyptské hranici je naše," řekl. Podle něj je v celé této oblasti, v níž leží Benghází a také Tobrúk, naprostý klid a "nic se neděje".

Neklid panuje i v jiných arabských zemích. Z obav z dalších nepokojů šíitské komunity saúdské ministerstvo vnitra zakázalo demonstrace a pohrozilo, že proti narušitelům pořádku zasáhne. Rijád tak reaguje na protesty menšinových šíitů ve východní části země bohaté na ropu. V neděli úřady zadržely nejméně 22 šíitů, kteří minulý týden protestovali proti vládnoucím pořádkům. 

V Bahrajnu v neděli tisíce demonstrantů opět požadovaly demisi ministerského předsedy šajcha Chalífy bin Salmána, který je v úřadu už od roku 1971. 

V Egyptě v sobotu začal soud s prvním z politiků spojených se svrženým prezidentem Husním Mubarakem. Bývalý ministr vnitra Habíb Adlí při prvním stání odmítl obvinění z praní špinavých peněz a zpronevěry.

Západ: Chce to sankce a bezletovou zónu

Vytvoření bezletové zóny nad Libyí v neděli ve Washingtonu podpořil vlivný představitel amerických demokratů John Kerry. Šéf zahraničního výboru Senátu prohlásil, že její zavedení nelze považovat za vojenskou intervenci. Zóna by přesto neměla být vyhlášena bez souhlasu mezinárodního společenství.

Vyhlášení zóny, která by znemožnila Kaddáfího režimu útočit na libyjské povstalce ze vzduchu, v minulých dnech podpořila Francie a Británie. Diplomaté těchto zemí v newyorském sídle OSN údajně už připravují návrh rezoluce Rady bezpečnosti, která by bezletovou zónu zavedla. Odmítavě se ale dosud k takovému kroku stavělo Rusko.

Americký ministr obrany Robert Gates si na rozdíl od senátora Kerryho myslí, že vyhlášení takové zóny by se fakticky rovnalo válce, protože podobná operace by vyžadovala likvidaci libyjské protivzdušné obrany. Podle Kerryho by tak razantní krok nebyl potřebný - stačilo by vyřadit z provozu letiště a startovací dráhy. Útok proti Kaddáfího letectvu by podle senátora připadal v úvahu jen v situaci, kdyby vládní vojska decimovala civilisty.

"Kaddáfí měl namále a vy jste to promeškali"

K hlasům volajícím po sankcích proti Kaddáfího režimu se v neděli v Berlině připojil německý ministr zahraničí Guido Westerwelle. V rozhovoru pro list Welt am Sonntag řekl, že Rada bezpečnosti OSN by měla proti libyjskému diktátorovi zavést nové "selektivní" sankce. Podobný krok je podle ministra nezbytné zavést i proti dalším lidem, kteří jsou odpovědní za zločiny proti libyjskému lidu. "Příliv peněz musí být zastaven," upřesnil svůj návrh Westerwelle.

Do Německa v úterý přiletí americký ministr financí Timothy Geithner, který tu má jednat mimo jiné i o spolupráci mezinárodního společenství při zavádění protilibyjských sankcí.

Bývalý libyjský ministr přistěhovalectví Alí Iríší, který se po propuknutí nepokojů dal na stranu povstalců, v neděli v New Yorku obvinil Spojené státy, že promarnily šanci pomoci vzbouřencům v době, kdy měl Kaddáfí "namále".

"Řekl jsem jim pomozte nám, udělejte to hned, ale z nějakých důvodů zaváhali. Nestáli jsme o bezletovou zónu, chtěli jsme jen podporu ze vzduchu," řekl exministr v rozhovoru pro CNN.

Povstalci drželi britské příslušníky zvláštních sil

Libyjští povstalci v neděli zadrželi skupinu asi osmi příslušníků britských zvláštních jednotek, kteří na východě země doprovázeli britského diplomata na misi zaměřené na navázání kontaktů se vzbouřenci. Incident, který hrozil roztržkou mezi Londýnem a velením libyjských povstalců, se večer podařilo urovnat a skupina Britů Libyi zase opustila.

Britský ministr obrany Liam Fox v neděli oznámil, že do Libye byla vyslána "menší skupina britských diplomatů", s jejímiž členy je Londýn v kontaktu. Na opakované dotazy, zda jsou Britové v Libyi v nebezpečí, neodpovídal. Řekl pouze: "Je to velmi složitá situace. V Libyi je mnoho opozičních skupin a zdá se, že jsou velmi různorodé. Chceme pochopit tamní dynamiku, abychom s nimi byli schopní spolupracovat, zajistit likvidaci Kaddáfího režimu, stabilitu Libye a vznik reprezentativní vlády."