HN: Nemocnice přímo řízené ministerstvem mají rozdělovat zakázky na menší a vyhýbat se kompletátorským firmám. Může to pomoci?

Určitě může pomoci, pokud se budou výběrového řízení účastnit přímí dodavatelé a vznikne soutěž, která povede k tomu, že se vybere přístroj výborné kvality za dobrou cenu. A kompletátor se naopak vyřadí.

HN: O kolik se podle vás zakázky kvůli kompletátorům prodražují?

Ráda bych si představila kompletátorskou firmu, která by zajistila hromadnou dodávku přístrojů s množstevní slevou a zasloužila by si odměnu ve formě procent z této slevy. Zatím se ale zakázky přes kompletátory prodražují, někde je to "jen" o 20 procent, někde o 30 ale i o 50 procent. Takže když to zprůměrujeme na celou republiku tak 30 až 35 procenty.

HN: Mluví se o tom, že za předraženými zakázkami mohou být i zájmy různých politických stran.

Myslím si, že takto ti kompletátoři mohou fungovat jen proto, že posléze existuje napojení na politiky, tím pádem na politické strany. Ty peníze si nenechávají jen kompletátoři. Oni se musí o ty finance s někým podělit. A tím pádem se dá se spekulovat, komu předražené zakázky vyhovují.

HN: Je to případ jen kritizované severočeské Krajské zdravotní?

Je to i jinde. Například v roce 2009 působili kompletátoři ve fakultních nemocnicích Bulovka, Královské Vinohrady, Všeobecná fakultní nemocnice Praha, Motol, Homolka, dále ve fakultních nemocnicích Plzeň, Olomouc, Brno, Hradec Králové, Ostrava, dále v Ústřední vojenské nemocnici a v Masarykově onkologickém ústavu Brno. Dodávali i do krajských nemocnic Jihlava, Liberec a Zlín a do dalších nemocnic jako nemocnice Turnov, Rokycany, Jilemnice.

HN: Kolik kompletátorských firem v Česku působí?

Pokud hovoříme o přístrojové technice, pak si zdravotnický trh v Česku rozdělily čtyři firmy. Transkontakt-medical, Puroklima, Hospimed a Hypokramed.

HN: Proč podle vás nemocnice nakupují přes tyto firmy?

V roce 2006 byla zrušena přístrojová komise na ministerstvu zdravotnictví, která rozhodovala, co se kam dodá. A od roku 2007 nastal příliv evropských dotací, mimo jiné do přístrojové techniky ve zdravotnictví.

Od té doby výrazně stoupá aktivita kompletátorských firem, které se někomu zřejmě nabízely, že se zapojí do procesu distribuce. Najednou se ve výběrových řízeních začaly objevovat víc než přímí dodavatelé.

Postupně klesal počet výběrových řízení s více účastníky, kde by se skutečně soutěžilo, a přibývalo těch s jedním účastníkem, kompletátorskou firmou.

HN: Takže dřív to běželo bez nich?

Tyto firmy se objevovaly při velkých státních zakázkách již dříve. Ale ze tří čtvrtin převažovala soutěž mezi přímými dodavateli. To se ale v roce 2008 úplně obrátilo.

HN: Kolik výběrových řízení se bez kompletátorů obejde v Česku dnes?

Pokud hovoříme o přístrojové technice, je jich jak šafránu.

HN: Myslíte, že příkaz ministra bude stačit na to, aby se přestaly tyto firmy využívat?

Přímo řízené organizace spadají pod pana ministra a mají ho poslouchat. On si z nich navíc může vytáhnout údaje, kde se co nakupuje a uvidí, zda je tam kompletátor, nebo vícero účastníků. Určitě by měli být ve výběrových řízeních více než dva účastníci.

Je ale velký problém, že přímo řízených organizací je méně než těch ostatních. A v těch ministr podobný systém nařídit prostě nemůže.