S týdenním odstupem by bylo možné plynule pokračovat v minulém tématu, do jaké míry byly sociální sítě Facebook či Twitter hybateli nebo jen pomocnými nástroji nyní již dokonaného svržení Husního Mubáraka v Egyptě. Pro tuto chvíli jen dodejme, že entuziasté mluví rovnou o facebookové revoluci, zatímco skeptici upozorňují, že v Egyptě má přístup k internetu pouze pětina obyvatel.

Parazit, nebo pomocník?

Pokud se od sociálních sítí na internetu přesuneme ke skutečnému zpravodajství, tak i tam je začátek roku divoký. A navíc je to dramatický kontrapunkt, že po Rupertu Murdochovi, jenž před dvěma týdny představil deník The Daily pro iPad, nyní na sebe strhla pozornost celé mediální branže Arianna Huffingtonová, když svou zpravodajskou stránku The Huffington Post prodala společnosti AOL. Právě Rupert a Arianna proti sobě totiž stojí jako představitelé odlišných názorů na rozvoj internetových médií.

Murdoch šel cestou vlastního zpravodajského obsahu, ať už přeneseného z jeho tradičních médií (tisku a televize), nebo vytvořeného speciálně pro internet. Obsahu, který pak Murdoch s větším (Wall Street Journal), nebo menším (londýnský list The Times) úspěchem na internetu zpoplatnil. Arianna Huffingtonová svůj projekt naopak založila na tom, že obsah přebírá odjinud, z volně přístupných zdrojů, a na své stránce jej přetaví, přefiltruje a doplní - což je v případě stránky Huffington Post především širokou sítí neplacených komentátorů. A teprve postupně, jak to dovolují komerční výsledky, Huffingtonová začala rozšiřovat vlastní redakci, i když stále jde spíše o editorský tým kompilující cizí obsah než o reportéry, kteří by přinášeli své vlastní zprávy.

Murdoch a Huffingtonová se v různých diskusích o internetových médií již několikrát veřejně střetli. Pro Murdocha je The Huffington Post příkladem "parazitování" na práci jiných, jež navíc obecně degraduje cenu zpravodajských informací tím, že je nabízí zadarmo. Huffingtonová tvrdí, že internetové projekty jako ten její, výchozím médiím, kterým v dlouhodobých trendech ubývá obecenstvo, naopak pomáhají, neboť rozšiřují okruh lidí, k nimž se původní zprávy, ovšem už v novém, atraktivnějším balení z Huffington Post, nakonec dostanou.

Zkrocení Arianny?

Jestliže bychom to vzali čistě komerčně, pak v tuto chvíli vítězí Arianna. Její zpravodajský blog, do nějž se spoluzakladateli na jaře 2005 vložila jeden milion dolarů, nyní měsíčně navštíví 25 milionů individuálních čtenářů, a společnosti AOL jej koupila za 315 milionů dolarů. Což je zhodnocení, kterým by jistě ani Rupert nepohrdl. A navíc to byla umírající tradiční média, například časopis Newsweek, který byl vloni prodán za symbolický 1 dolar, odkud do Huffington Post v uplynulých letech přicházeli novináři.

Jak úspěšná bude svatba Arianny s AOL se však teprve ukáže. V paměti se vybavuje rok 2000, kdy byla fúze AOL (která před tím dala internetovému světu hlášku "You've got Mail") s Time Warner označována za nástup nového mediálního "dot-com" věku, aby se následně celý projekt zřítil do internetové bubliny. Aktuální propojení AOL a Huffington Post tak velkorysé plány nemá, avšak stále lze pochybovat o tom, jak si bude názorově vyhraněný (většinou levicově liberální) obsah The Huffington Post rozumět s mnohem obecněji rozprostřeným publikem, jež by měla Arianna oslovit prostřednictvím sítě AOL. Zda prostě Huffington Post pod deštníkem AOL neztratí svou image alternativního internetového zdroje, zda se někteří autoři komentářů a blogů nepřesunou jinam. Ovšem podobně jako Murdochův internetový deník The Daily nabízí i Huffingtonová internetové žurnalistice nové dobrodružné cesty. Každý sice jinou, oběma je ovšem možné držet palce.


Související