Manažeři českých firem si budou muset vybrat: buď působit ve statutárních orgánech společností, nebo na zaměstnaneckých pozicích.

Jinak vlastní podniky vystaví rizikům spojeným s neplatností svých zaměstnaneckých poměrů, třeba hrozbě dodatečného zdanění některých příjmů. A sami sobě můžou způsobit další nepříjemnosti - například neproplacení nemocenské či pracovního úrazu. Situaci, na kterou HN upozornily včera, potvrdil a odůvodnil místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala.

"Nelze sedět na dvou židlích. Buď budu ve společnosti působit jako statutární zástupce, nebo jako zaměstnanec. Souběh zkrátka možný není. Český právní systém je prostě takto nastaven," řekl HN Fiala.

Podle soudce dává pracovní právo zaměstnancům díky smluvním vztahům mezi nimi a zaměstnavateli určité výhody. "Není proto možné, aby statutární orgán stál na straně zaměstnavatele i zaměstnance zároveň," doplnil soudce.

Člověk v takovémto "obojetném" postavení tak například podle Fialy ztrácí v případě pracovního úrazu nárok na odškodnění.

Praxe, v níž je například jednatel firmy zároveň i jejím ředitelem v zaměstnaneckém poměru, je přitom v Česku obvyklá. Týká se odhadem více než poloviny z 350 tisíc firem. Firmy zatím většinou na hrozby spojené se souběhem funkcí nereagovaly nebo o nich nevěděly.

"Když bylo riziko jen v neplatnosti pracovního poměru, tak si toho firmy moc nevšímaly. Stejně tak ovšem postupovaly úřady v případě možných daňových doměrků firmám," řekla HN advokátka Klára Valentová z kanceláře Ambruz & Dark. Situaci podle ní ovšem může výrazně změnit nedávné rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který potvrdil, že jednateli firmy, který byl zároveň zaměstnancem, nepřísluší výplata nemocenské. Právě tento podnět může vyvolat větší zájem institucí, jako jsou finanční úřady a správy sociálního zabezpečení, o tuto problematiku.

"Už několik let upozorňujeme firmy, že nebude dlouho trvat a úřady si začnou rozhodnutí soudů všímat. Správní soud má navíc ke státním úřadům mnohem blíž než jiné soudy," upozorňuje Valentová. Finanční úřady by tak mohly například začít doměřovat daně za platby mezd šéfům firem, které označí za daňově neuznatelný náklad.

"Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu by pro tyto instituce mělo být samozřejmým východiskem, o tom snad nemůže být pochyb," uvedl Fiala. Nejistoty a rizika spojená s neplatností pracovních smluv pro desítky tisíc členů statutárních orgánů českých firem vyburcovaly včera k prohlášení i Svaz průmyslu a dopravy, který vyzval k reakci ministerstvo financí a Českou správu sociálního zabezpečení.

"Řada trhlin v českém podnikatelském prostředí dlouhodobě zneklidňuje domácí firmy i zahraniční investory. Patří k nim i nynější problém ohledně pracovních poměrů či daňově oblasti, který hrozí fatálními důsledky," uvedl svaz.

 

Šéfové v nejistotě

Neplatnost smluv

Manažerům firem, kteří jsou zároveň členy jejich statutárních orgánů (jednatel, člen představenstva) a zaměstnanci (například ředitel), hrozí zneplatnění pracovních smluv.

Nemocenská či pracovní úraz

Lidé v souběhu těchto funkcí tak například nemusí dostat proplacenu nemocenskou nebo odškodné za pracovní úraz.

Výzva k nápravě

Svaz průmyslu a dopravy včera vyzval ministerstvo financí a Českou správu sociálního zabezpečení, aby tato rizika hrozící firmám i jejich vedení minimalizovaly.

 


SOUDCE MÁ JASNO
Šéfové firem prostě nemůžou sedět na dvou židlích, řekl HN místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala.
FOTO: ČTK