Írán spolu s Venezuelou a Libyí nevidí v současných cenách ropy, které se blíží 100 dolarům za barel, žádný důvod k obavám. Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) těžbu zvyšovat nemusí a žádný ze členů o to ani nežádá, řekl v neděli íránský ministr ropného průmyslu Masúd Mír Kázemí.

Všechny tři země jsou v OPEC takzvanými "jestřáby", kteří prosazují co nejvyšší ceny a na rozdíl od umírněných zemí Arabského poloostrova neberou ohledy na zájmy spotřebitelů.

Ministr dodal, že někteří členové ropného kartelu nevidí potřebu zakročit ani v případě, že se cena dostane ke 120 dolarům za barel. "Žádný ze členů nepožádal o mimořádné zasedání a myslím si, že žádná taková žádost ještě dlouho nepřijde," řekl Mír Kázemí.

Írán je nyní rotujícím předsedajícím OPEC, který má na starosti koordinaci členských zemí s vídeňským sekretariátem organizace. Členské země na schůzce minulý měsíc rozhodly, že příští zasedání ministrů se uskuteční až v červnu.

Názor Íránu sdílí i Venezuela. Tamní ropný ministr Rafael Ramírez v neděli prohlásil, že 100 dolarů za barel ropy je "spravedlivá cena". K tomuto názoru se připojila i Libye.

Vyjádření z Teheránu, Caracasu a Tripolisu vyvolají u odběratelů otázku, zda budou umírněné arabské země připraveny zakročit proti dalšímu růstu cen zvýšením produkce. Jeden z delegátů ze zemí Arabského poloostrova ve čtvrtek agentuře Reuters řekl, že OPEC uspořádá mimořádné zasedání, pokud cena ropy "překročí 100 dolarů a zůstane tam".

Cena může výrazně stoupnout nad 100 dolarů za barel

Řada činitelů OPEC označuje nedělní zvýšení ceny za důsledek spekulací, protože ropy je na trhu dostatek. Mnozí analytici však říkají, že ceny rostou vlivem oživování světové poptávky, zejména poptávky mladých tržních ekonomik.

Analytici sice neočekávají, že by se ropa v dohledné době vrátila k rekordnímu maximu 147 dolarů z července 2008, pokud však OPEC nevyšle signál ochoty zastavit růst cen, mohla by vzrůst výrazně nad 100 dolarů. "OPEC má v roce 2011 historickou příležitost ukázat svou moc tím, že udrží ceny stabilní. Jinak otevřou dveře cenovému nárůstu, který by mohl ohrozit globální ekonomiku," řekla agentuře Reuters analytička Sabine Schelsová z londýnské pobočky Merrill Lynch Bank of America.

V Evropě jsou podle analytiků drahou ropou ohroženy nejvíce Británie a slabší ekonomiky narušené dluhovou krizí, to znamená Řecko, Irsko, Portugalsko a Španělsko. Naopak Švýcarsko a země střední Evropy jako Česko, Polsko a Maďarsko by díky silným měnám mohly růst cen paliv zvládnout bez potíží. Česká koruna se například tento týden dostala na dvouleté maximum.

Za klíčovou hranici ohrožení ekonomiky analytici považují dosažení devíti procent podílu nákladů na energii na objemu globální ekonomiky, protože v takové situaci vždy nastávala krize. "Bylo to tak v 80. letech a totéž nastalo v roce 2008. Teď jsme na 7,8 procenta, a pokud půjdeme nad 100 a ke 120 dolarům za barel, dostaneme se na oněch devět procent," řekla analytička Schelsová.

 

 

K hranici 100 dolarů se na konci týdne po dvou a čtvrt letech opět přiblížila severomořská ropa Brent. Americká ropa WTI se pohybuje nyní kolem 91 dolarů, což je výrazně nad rozpětím 70 až 80 dolarů, jež za přiměřené jak pro producenty, tak i odběratele označuje nejvlivnější člen OPEC, Saúdská Arábie.