Maďarsko nechá takzvané krizové daně v platnosti ještě tři roky, aby s jejich pomocí rychleji vyrovnalo státní rozpočet. Řekl to včera premiér Viktor Orbán. Zvláštní daň se týká pouze vybraných odvětví ekonomiky a Maďaři ji zavedli loni. Značně tím pobouřili nejen firmy, kterých se opatření týká, ale i Evropskou komisi. Ta začala zkoumat oprávněnost takového kroku.

"Příjmy z krizových daní budou v nadcházejících třech letech tvořit nedílnou součást strategie maďarské hospodářské politiky," upozornil premiér na společné tiskové konferenci se svým norským protějškem Jensem Stoltenbergem.

Vláda pravého středu loni šokovala trhy zavedením několika opatření, která mají pomoci rychleji dát do pořádku veřejné finance. Zvláštní daň se týká podniků v odvětví maloobchodu, energetiky a telekomunikačních služeb. Každoročně by měla rozpočtu zajistit zhruba 161 miliard forintů (více než 14 miliard korun).

Maďaři původně avizovali, že mimořádné daně budou nutné jen po dobu dvou let a jejich platnost skončí v roce 2012. Pak měla vláda začít s firmami jednat o nové struktuře zdanění. Komentáře, které včera Orbán pronesl, však naznačují, že Maďarsko bude zvláštní daň vybírat o rok déle. Kromě toho, že nové daně přispějí k rychlejšímu vyrovnání rozpočtu, mají také vytvořit prostor pro snížení daně z příjmu.

Problém je v tom, že mimořádné daně se dotknou především zahraničních firem, které v Maďarsku působí. Některé z nich, včetně ČEZ, už si proto stěžovaly v Bruselu.