"Všechno pobito! Celé lidstvo! Celý svět! Hleďte, ó hleďte, potůčky krve na každém prahu! Potůčky krve ze všech domů!" volá nešťastný Alquist, hrdina Čapkova dramatu R. U. R., při spatření zkázy, kterou na lidech páchají vzbouření roboti. To, že právě tato hra dala světu pojmenování pro umělé bytosti, ví asi každý český školák. Jenže Čapkovo dílo z roku 1920 má ještě další prvenství - okouzlilo britské tvůrce natolik, že jej převedli do televizní adaptace, jež se stala vůbec první televizní sci-fi v dějinách.
U zrodu projektu stál Jan Bussell (1909 až 1984), britský producent, který se svou ženou Ann Hogarthovou později proslul především loutkovými groteskami. Hra spisovatele z malé země ve střední Evropě, nad níž se pomalu začínala stahovat válečná mračna, jej zaujala natolik, že se odhodlal k pionýrskému kroku. Druhý únorový pátek roku 1938 tak BBC odvysílala osmatřicetiminutový televizní "kraťas", jenž zatím představil jen část Čapkova nesmrtelného vědeckofantastického dramatu. O deset let později přišel Bussell s další, tentokrát již kompletní adaptací R.U.R. Karel Čapek se jí už nedožil (zemřel v prosinci 1938) a ke škodě nových generací se tento televizní materiál nedochoval.
Čapkova hra se stala legendou a její první knižní vydání s obálkou od autorova bratra - podle některých verzí byl skutečným původcem slova "robot" právě Josef - bývá řazeno mezi sběratelské rarity. Je přitom zajímavé, že ač R.U.R. patří ke kánonu světové fantastiky, dosud nebylo toto dílo převedeno na filmové plátno.
Repro : archiv
