Řecko, které čelí zvýšenému přílivu desítek tisíc nezákonných přistěhovalců, se je chystá izolovat v táborech zřízených v místě bývalých vojenských kasáren nebo základen a také v jakýchsi plovoucích věznicích. Média o tomto záměru ve středu informoval řecký ministr na ochranu obyvatel Christos Paputsis.

Ministr si už v předchozích dnech vysloužil kritiku zejména organizací bojujících za ochranu lidských práv s plánem vybudovat vysoký plot na společných hranicích s Tureckem. Mluvčí eurokomisařky pro vnitřní záležitosti Cecilie Malmströmové nápad kritizovala s tím, že nic neřeší. Vlastní recept ale nepřinesla.

Po kritice Řekové zkrátili plot

Původně avizovaný projekt dělícího zátarasu o délce více než 200 kilometrů se smrskl na 12,5 kilometru, což zahraniční sdělovací prostředky kvitovaly jako ústupek kritice. Objevují se ovšem názory, že příčinou je spíše nedostatek financí hluboce zadlužené vlády, která hledá úspory, kde může. Podstatně kratší varianta plotu má být na nejkritičtějším úseku, kde jsou uprchlické stezky nejhojněji užívané.

Podle Paputsise mají být běženci zadržení u hranic přemístění do bývalých kasáren a základen v pohraniční oblasti, a také na dvou plovoucích platformách dovezených z Nizozemska. Původně vlečné čluny doplněné o obytné kontejnery s ubytovací kapacitou jednoho tisíce osob jsou obehnané pletivem, aby se z nich nedalo utéci. Ministr je chce umístit u města Alexandropole, které je vzdáleno od Turecka zhruba 20 kilometrů.

Vstupní brána do Evropské unie

Řecko je pro tisíce ilegálních přistěhovalců z Afriky a z Afghánistánu vstupní branou do dalších zemí EU. V roce 2009 jich podle oficiálních statistik do Řecka směřovalo na 146.000, loni 128.000. Komise EU považuje současný stav za alarmující. Více než 80 procent ilegálních přistěhovalců do EU cestuje totiž právě přes Řecko.

Atény si již vlastní silou nedokázaly s proudem uprchlíků poradit, a proto požádaly EU o pomoc. Hranice tak pomáhají hlídat policisté z Agentury Evropské unie pro správu vnějších hranic (Frontex).

Téměř do konce minulého století už Řecko částečně oplocené hranice s Tureckem mělo, na mnoha místech je navíc doplňovala minová pole, která se tehdy často stávala pro běžence osudná. V rámci oteplování řecko-tureckých vztahů se pak opevnění na obou stranách rušila.

Související