Evropská komise začala vyšetřovat, zda jsou maďarské daně pro zahraniční investory v souladu s právem EU. Oznámil to včera mluvčí Evropské komise Olivier Bailly. Na speciální "krizové" daně si na přelomu roku stěžovali šéfové 13 prominentních evropských firem včetně českého energetického gigantu ČEZ.
Komise se na maďarskou vládu obrátila s dopisem, v němž ji požádala o veškeré informace spojené s kontroverzními zákony. Podle Baillyho již Brusel obdržel odpověď, její detaily ale komise nezveřejnila. "Nyní se zabýváme oficiální stížností 13 firem a rovněž dopisem od maďarské vlády," uvedl mluvčí.
Maďarská vláda se v zájmu snížení rozpočtového deficitu rozhodla získat část potřebných dodatečných peněz zdaněním společností v bankovním, maloobchodním, energetickém a telekomunikačním sektoru. Na finanční sektor uvalila speciální daň ve výši 200 miliard forintů (zhruba 18 miliard korun) ročně ze zisku loňského a letošního roku. Z ostatních odvětví chce vláda pomocí nových daní získat dalších 161 miliard forintů ročně.
Celá řada zahraničních investorů již pohrozila, že zemi opustí a propustí své maďarské zaměstnance.
Ke stěžovatelům patří významné evropské firmy - vedle ČEZ také německé energetické koncerny E.ON, RWE a EnBW, pojišťovny Allianz, Aegon a ING Group, Deutsche Telekom či rakouská OMV. Jejich představitelé vyzvali Evropskou komisi k sankcím proti Maďarsku za zvláštní daně, které konzervativní vláda Viktora Orbána uvalila na velké firmy, převážně zahraniční.
Mluvčí ČEZ Eva Nováková uvedla, že se firma v polovině prosince připojila k výzvě adresované evropským představitelům, aby Maďarsko uvedlo nové daně do souladu s evropskou legislativou. O sankce však ČEZ podle ní nežádal. Český koncern v Maďarsku obchoduje s elektřinou a plynem a obsluhuje koncové odběratele.
Firmy v dopise z 15. prosince žádají předsedu Evropské komise Josého Manuela Barrosa, jeho zástupce i všechny evropské komisaře, aby "maďarskou vládu přesvědčili o důležitosti stabilních a zákonných podmínek pro investory" a aby Budapešť přiměli toto "nezákonné břemeno stáhnout". Zároveň podaly stížnost, aby komise kvůli porušení práva EU "zahájila proti Maďarsku jednání".
Střet mezi Budapeští a velkými společnostmi je o to viditelnější, že Maďarsko se 1. ledna ujalo předsednictví Evropské unie. Řadu týdnů přitom vláda premiéra Orbána čelí kritice kvůli kontroverznímu mediálnímu zákonu, který jeho kritici srovnávají s cenzurou.
Ke kritice zvláštních firemních daní v Maďarsku se včera přidal i německý ministr hospodářství Rainer Brüderle, který morálně podpořil evropské společnosti. Ministrovi se nelíbí, že nové daně postihnou hlavně zahraniční podniky.
"Daně, které jsou primárně zacíleny na zahraniční společnosti, jsou na evropském vnitřním trhu v principu problematické," prohlásil ministr v listu Süddeutsche Zeitung. Dodal, že německá vláda už dala Budapešti své znepokojení nad touto věcí jasně najevo.
Maďarsko se 1. ledna na šest měsíců ujalo předsednictví Evropské unie. Za hlavní úkol si Budapešť vytyčila zvládání otřesů na finančních trzích, řešení problematiky evropských Romů a citlivé jednání se Spojenými státy o spolupráci v boji s terorismem.
JEHO SLOVO MÁ VÁHU
Ke kritice firemních daní v Maďarsku se včera přidal německý ministr hospodářství Rainer Brüderle.
FOTO: BLOOMBERG
