Evropská komise začala vyšetřovat, zda jsou maďarské daně pro zahraniční investory v souladu s právem EU. Novináře o tom v pondělí informoval mluvčí Evropské komise Olivier Bailly. Na speciální "krizové" daně si na přelomu roku stěžovali šéfové 13 prominentních evropských firem včetně českého energetického gigantu ČEZ.

Komise se na maďarskou vládu obrátila s dopisem, v němž jí požádala o veškeré informace spojené s kontroverzními zákony. Podle Baillyho již Brusel obdržel odpověď, ale její detaily komise nezveřejnila. "Nyní se zabýváme oficiální stížností (13 firem) a rovněž dopisem od maďarské vlády," uvedl mluvčí.

Maďarská vláda se v rámci snahy o snížení rozpočtového deficitu rozhodla zvýšit zdanění bankovních, maloobchodních, energetických a telekomunikačních firem. Vláda uvalila na finanční sektor speciální daň ve výši 200 miliard forintů (zhruba 18 miliard Kč) ročně. Daň platí v letošním a příštím roce. Z ostatních odvětví chce vláda pomocí nových daní získat dalších 161 miliard forintů ročně.

Celá řada zahraničních investorů pohrozila, že zemi opustí a propustí své maďarské zaměstnance. Jde o velmi významné firmy, mezi něž patří vedle ČEZ němečtí energetičtí giganti E.ON a RWE.

Střet mezi maďarskou vládou a velkými společnostmi je o to viditelnější, že Maďarsko se 1. ledna ujalo předsednictví Evropské unie. Řadu týdnů přitom vláda premiéra Viktora Orbána čelí kritice kvůli kontroverznímu mediálnímu zákonu, který jeho kritici srovnávají s cenzurou.