Firmy a banky tlačí na vládu, aby začala více využívat soukromé peníze k financování veřejných staveb. Vládě se však zatím do takzvaných PPP projektů příliš nechce.

"Jsem přesvědčen, že právě nyní je vhodný čas na PPP projekty nejenom pro dopravní infrastrukturu, ale i pro další veřejné stavby, kde stát nemá dostatek financí," říká generální ředitel společnosti Skanska CS Dan Ťok, podle něhož však k tomu zatím chybí politická vůle.

Také podle šéfa developerské společnosti Sekyra Group Luďka Sekyry jsou PPP projekty vzhledem k současné fiskální tísni "jedinou možností, jak budovat dopravní infrastrukturu a veřejné stavby jako knihovny, školy či nemocnice".

Ve svém programovém prohlášení se Nečasova vláda zavazuje, že PPP projekty zapojí do financování dopravních staveb. A také Národní ekonomická rada vlády (NERV) jako jedno z patnácti opatření proti korupci doporučila porovnávat výhodnost těchto projektů proti klasickým veřejným zakázkám.

Přesto v poradním týmu vlády není na PPP jasně pozitivní názor. "Ukázalo se, že kromě předností mají také řadu zásadních nevýhod. PPP je skryté zvyšování budoucích mandatorních výdajů bez ohledu na to, co říkají metodiky, jak počítat budoucí závazky veřejných financí," napsal nedávno do HN člen NERVu Lubomír Lízal. Podle něho navíc neplatí, že PPP projekty jsou levnější, než když je financuje stát, který si je vždy schopen půjčit levněji než soukromý investor.

Šéf ČSOB Pavel Kavánek však tvrdí, že výhodnost projektu si musí vláda pohlídat. "Pokud se stát v jakémkoli projektu nechová profesionálně, tak to zaplatí třeba dvakrát.“

Na problémy letos narazil hned první velký vládní PPP projekt za 2,6 miliardy korun v Ústřední vojenské nemocnici v pražských Střešovicích, jehož cena se postupně vyhoupla na trojnásobek. Vláda proto v současné době hledá cestu, jak ho zlevnit.

Co je PPP projekt

Spolupráce veřejného a privátního sektoru za účelem využití zdrojů a schopností soukromého sektoru při zajištění veřejné infrastruktury nebo veřejných služeb.

Typické příklady PPP projektů

Dopravní infrastruktura (dálnice, tunely, mosty, rychlodráhy)

Administrativní či ubytovací kapacity (úřady, soudy, ubytovny, administrativní prostory, věznice)

Zdravotnictví (nemocnice)

Školství (univerzitní komplexy, studentské koleje, školy)

Obrana (speciální infrastruktura)

Utility (vodárenství)