Ostře sledované předávání letošních Nobelových cen proběhlo bez hlavního aktéra. Židle vězněného Liou Siao-poa zůstala po celou slavnost symbolicky prázdná.
Předseda Nobelova výboru ve slavnostní síni radnice v Oslu vyzdvihl Siao-poův boj za svobodu a lidská práva. Zároveň také vyzval čínskou vládu k jeho propuštění. Proslov Thorbjörna Jaglanda přítomní hosté, včetně norského krále Haralda V., ocenili potleskem.
"Nenásilí vždy zaujímalo první místo v jeho poselství," prohlásil další člen výboru Geir Lundestad, když připomněl také jeho úsilí o pokojný dialog mezi studenty a čínskou vládou během studentských protestů v roce 1989, které byly násilně potlačeny policisty.
Prázdná židle
Diplom a medaili, která je obvykle laureátům předávána, Jagland poté položil na práznou židli, přichystanou pro Liou Siao-poa.
Právě ona "prázdná židle" je podle Lundestada tím nejpádnějším důvodem, proč byla Nobelova cena udělena právě čínskému disidentovi a ne někomu jinému.
Na radnici v Oslu byly desítky velvyslanců a diplomatů, jejichž země neuposlechly čínské výzvy k bojkotu ceremonie; zastoupena byla mimo jiné česká diplomacie. Zástupci nejméně 15 pozvaných zemí se však dnešní slavnosti nezúčastnili. Jde například o diplomaty z Ruska, Afghánistánu, Pákistánu, Kuby, Iráku, Iránu, Venezuely či Vietnamu.
Na slavnostní předávání nemohla přijet ani Liou Siao-poova manželka, ani jeho nejbližší přátelé. Všichni zůstali v Číně pod dohledem policie. Jeho žena je v domácím vězení dokonce již od října, kdy bylo jmenování oznámeno. V pátek navíc její dům obklíčila policie, aby k ní neměl nikdo přístup.
Nobelovku pro Lioua nikdo nepřevezme. Všichni blízcí jsou ve vězení - čtěte ZDE
Čínské "Nobelovky“ skončily fraškou. Cenu převzala šestiletá holčička - čtěte ZDE
Nobelova cena za mír: Svět disidenta oslavuje, Čína vyhrožuje Norsku - čtěte ZDE
Čína už při říjnovém oznámení rozhodnutí ostře kritizovala. Nyní ještě dodala, že celé předávání je jen politickou fraškou, která rozhodně nevyjadřuje názor většiny světa. Peking totiž Liou Siao-poa odsoudil k 11 letům za podvracení státu.
Na protest proti Nobelovu výboru poté ve chvíli přímého přenosu, Čína nechala vypnout zahraniční televizní stanice, včetně BBC a CNN i některé internetové servery, kde se informace o udělení ceny vyskytovaly.
"Rezolutně odmítáme, aby jakákoli země nebo osoba využívala Nobelovu cenu za mír k vměšování do vnitřních záležitostí Číny nebo k narušování čínské právní suverenity," uvedlo čínské ministerstvo zahraničí. A přidal se i státní deník Global Times: "Dnes se v norském Oslu odehraje fraška 'Soud s Čínou'." Veřejné mínění Západu se prý snaží tvrdit, že Čína "ztratila tvář a je zahanbena", píše list. Jak ale jedním dechem dodává, Západ nedokáže čínskou veřejnost "oklamat".
přejít do fotogalerieV reakci na Nobelovy ceny dokonce Peking vyhlásil první ročník Konfuciových cen, tedy takovou čínskou verzi "Nobelovek". Její historicky první výherce, bývalý tchaj-wanský viceprezident, ale cenu nepřevzal. Komise ji pak symbolicky "v jeho zastoupení" udělila šestileté holčičce, která prý představuje "mírovou budoucnost".
Obama: Zaslouží si ji víc než já
Na ocenění Liou Siao-po reagoval i její loňský laureát, americký prezident Barack Obama. Poznamenal, že si disident cenu skutečně zaslouží a to více než on. "Liou Siao-po si zaslouží toto ocenění mnohem víc, než jsem si ho zasloužil já," uvedl Obama. "Je mi líto, že pan Liou a jeho žena byli připraveni o možnost zúčastnit se ceremoniálu, kterého jsme se loni zúčastnili (má žena) Michelle a já," dodal.
Obama také zdůraznil, že respektuje různé kulturní tradice v různých zemích. Vyjádřil také obdiv k tomu, že Čína dokázala vyvést miliony lidí z chudoby a podpořila tak lidskou důstojnost. "Pan Liou nám však připomíná, že lidská důstojnost také záleží na rozvoji demokracie, otevřené společnosti a vlády práva," poznamenal s tím, že "práva lidských bytostí jsou univerzální a nepatří jednomu národu nebo jednomu náboženství".
Volbu ocenil i mluvčí německé kancléřky Angely Merkelové, který připomněl, že je právě mezinárodní den lidských práv. "A je příhodné, že v tento den je Nobelovou cenou za mír oceněn muž, který se statečně zasazoval o politické svobody a lidská práva," uvedl Christoph Steegmans. Německo prý lituje neúčasti laureáta na ceremonii a bude usilovat o jeho propuštění.
K výzvám na propuštění se přidala vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová a šéfka evropské diplomacie Catherine Ashtonová.
Bývalý československý a český prezident Václav Havel řekl, že se dnes se svými přáteli raduje z udělení ceny Liouovi. Zároveň vyjádřil lítost, že disident si ocenění převzít nemohl.
"Měli bychom všichni, všude, vždy prokázat odvahu solidarizovat se s lidmi, kteří bojují o lidská práva ve vlastní zemí," reagoval také český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.
