Aféra Cablegate

Server WikiLeaks slibuje, že během příštích dnů zveřejní na čtvrt milionu dokumentů z amerického ministerstva zahraničí USA. Mají se týkat například dění na Korejském poloostrově, íránského jaderného programu i vztahů s Čínou. Sledujeme pro vás na iHNed.cz.

WikiLeaks kromě kritiky z úst vysokých státních činitelů a obvinění svého zakladatele musí nyní řešit i blokování on-line převodů peněz. Objevují se také spekulace, jež o pravosti dokumentů pochybují.

Mezinárodní společnost PayPal, která zajišťuje platby přes internet, oznámila, že zablokovala převody peněz ve prospěch serveru WikiLeaks, který nyní zveřejňuje tajnou americkou diplomatickou poštu. Faktem je, že ústředí firmy PayPal je ve Spojených státech, což by podle komentátorů mohlo také hrát určitou roli.

"PayPal natrvalo omezil přístup k účtu používanému WikiLeaks s ohledem na svou obchodní politiku, která zakazuje využívat službu plateb po internetu k povzbuzování, prosazování nebo usnadňování jakékoli nezákonné činnosti," uvedla společnost v komuniké. Majitel účtu byl prý o rozhodnutí informován.

WikiLeaks začal mít se zveřejňováním amerických diplomatických informací od pátku i technické problémy. Ty nejspíše souvisejí s tím, že se USA snaží jakkoli zveřejňování zabránit. WikiLeaks se tím však rozhodně nenechává odradit a dál prohlašuje, zveřejní čtvrt milionu amerických dokumentů, k nimž se dostal.

Britové si přejí "proamerický režim"

USA tak stále hrozí nesčetně nepříjemných situací. Jednou z nejaktuálnějších je i únik telegramů, které si americká vláda posílala s Velkou Británií. Informace zveřejnil v sobotu britský list The Guardian.

Podle tajných amerických diplomatických depeší britští konzervativci ještě v opozici přislíbili Spojeným státům, že v případě volebního vítězství bude jejich režim "proamerický" a bude nakupovat více amerických zbraní.

Konkrétně to vyplynulo z telegramu amerického velvyslance v Londýně Louise Susmana z prosince 2009, v kterém ho nynější britský ministr obrany Liam Fox ujišťoval o budoucí vzájemné "oddanosti" bristké vlády. Na druhé straně podle těchto telegramů byli američtí diplomaté pobaveni "paranoidními" obavami Britů o "zvláštní vztahy" mezi oběma státy.

Tyto teze potvrdil i dosavadní ministr zahraničí William Hague v dubnu 2008, kdy ujistil zástupce amerického velvyslance Richarda LeBarona, že "(nynější premiér) David Cameron i (ministr financí) George Osborne jsou dětmi (bývalé premiérky Margaret) Thatcherové a skalními zastánci atlantického spojenectví".

"Chceme proamerický režim. Potřebujeme ho. Svět ho potřebuje," uvedl prý Hague ještě jako stínový ministr zahraničí.

Britská diplomacie si tradičně zakládá na nadstandartních vztazích s USA

Následovaly další telegramy. Například ten z února 2009 odráží nejistotu britské diplomacie po nástupu nového amerického prezidenta Baracka Obamy a je nazván příznačně: Britové se ptají, zda jsou naše zvláštní vztahy stále zvláštní i ve Washingtonu?

"Několik představitelů vlády se ptalo našich diplomatů, zda zmínka prezidenta Obamy v inauguračním projevu o válce za nezávislost (tedy proti Britům) měla vyslat nějaký signál o americko-britských vztazích. Kromě toho stránky místních novin plní zprávy o odstranění Churchillovy bysty z Oválné pracovny," poznamenal LeBaron.

Bystu válečného premiéra Winstona Churchilla půjčil předchozímu americkému prezidentovi Georgi Bushovi bývalý britský premiér Tony Blair. Ten byl Bushovým nejbližším zahraničním spojencem a snahou o udržení a posílení zvláštních vztahů s Washingtonem zdůvodňoval neochvějnou podporu nepopulární irácké válce. Podle listu The Times vyvolalo odstranění bysty po Obamově nástupu mezi britskými diplomaty spekulace o tom, co to znamená pro vzájemné vztahy.

"Toto období přehnaných britských spekulací o našich vztazích je ještě více paranoidní než obvykle... toto přehnané interpretování by bylo často humorné, kdyby nebylo škodlivé," poznamenal LeBaron.

Varoval současně Washington před zneužíváním britských neuróz. Zdůraznil, že Britové jsou nadále pro Američany velmi užiteční, protože "bezpříkladným" způsobem pomáhají prosazovat cíle Spojených států. "V dlouhodobém americkém zájmu není, aby britská veřejnost byla přesvědčena, že vzájemné vztahy se na kterékoli straně oslabují," napsal americký diplomat.

Ozývají se však i pochybovačné hlasy

Objevují se však i hlasy, jeslti dokumenty nejsou pouhými falzyfikáty. Toho názoru je i afghánský prezident Hamíd Karzáí. Ten v sobotu podle agentury AFP naznačil, že vážně pochybuje o pravosti amerických diplomatických depeší zveřejňovaných již téměř týden na serveru WikiLeaks.

Americká diplomacie se v uniklých dokumentech mimo jiné kriticky vyjadřovala k osobě Karzáího i k jeho režimu, jenž prý je prolezlý korupcí. Podle Karzáího dokumenty nejsou než pokračováním západní kritiky proti němu a obsah některých depeší není důvěryhodný.

"Nevím, co s tím vším počít. Zda tomu (dokumentům) máme věřit nebo nevěřit... Přikláněl bych se k tomu jim nevěřit," řekl Karzáí podle AFP novinářům v Kábulu.

Americký velvyslanec v Afghánistánu Karl Eikenberry v depeších označil Karzáího za paranoidního, slabošského a příliš sebevědomého a obvinil ho, že nedokáže pochopit některé zásady budování státu. Státní korupci v Afghánistánu označují dokumenty za normu.

Kábul začátkem týdne prohlásil, že depeše zveřejněné serverem WikiLeaks vztahy s Washingtonem nenaruší. Afghánský ministr financí Omar Zakhilval však v sobotu podle agentury AP řekl, že vztahy mezi významnými členy afghánské vlády a Eikenberrym po zveřejnění kritické diplomatické pošty nebudou jako dřív. Zároveň nabídl rezignaci kvůli depeši, podle které údajně nazval Karzáího "slabochem". Karzáí to však odmítl s tím, že Američané jeho ministra očernili.