Aféra Cablegate

Server WikiLeaks slibuje, že během příštích dnů zveřejní na čtvrt milionu dokumentů z amerického ministerstva zahraničí. Mají se týkat například dění na Korejském poloostrově, íránského jaderného programu či vztahů s Čínou. Sledujeme pro vás na iHNed.cz.

Kontroverzní web WikiLeaks, který v posledních dnech zveřejňuje důvěrné dokumenty amerického ministerstva zahraničí, byl od pátečního rána mimo provoz. Služby mu ukončil poskytovatel domény, společnost EveryDNS. Server poté nouzově fungoval na adrese http://213.251.145.96/.

Firma své rozhodnutí vysvětlila tím, že opakované kyberútoky na WikiLeaks mohly poškodit i jiné její zákazníky. „WikiLeaks.org byla opakovaně terčem útoků typu Denial of Service. Tyto útoky ohrožovaly a ohrožují stabilitu infrastruktury EveryDNS, která umožňuje přístup na téměř 500 tisíc dalších stránek,“ píše firma v prohlášení na svých webových stránkách.

Projekt WikiLeaks potvrdil zprávy skrze Twitter. „Doména WikiLeaks.org zničena americkým providerem everydns.net poté, co nahlásil masivní útoky,“ stojí v jedné ze zpráv, která zároveň žádá příznivce o finanční podporu.

Server ale o chvíli později na sociální síti informoval o svém dalším přesunu. "WikiLeaks se stěhuje do Švýcarska", napsal na Twitter. Zároveň zveřejnil novou doménu se švýcarskou koncovkou.

Už ve středu přitom WikiLeaks opustil další z poskytovatelů služeb, Amazon. Ten odmítá, že by za jeho krokem stál politický nátlak, vadí mu prý porušení podmínek smlouvy, například to, že „WikiLeaks nevlastní práva k utajenému obsahu. Také nemáme důvěru v to, že výjimečný rozsah čtvrt milionu dokumentů… byl natolik opatrně zredigován, aby bylo jisté, že neohrozí nevinné lidi,“ napsali provozovatelé Amazonu na svém blogu.

Zakladatel kritizovaného i vychvalovaného serveru Julian Assange má k dispozici přes čtvrt milionu zpráv. „Kdybychom na WikiLeaks zveřejňovali jednu depeši za hodinu, trvalo by nám to 28,6 let,“ konstatuje na Twitteru.

Ještě před odpojením server zveřejnil několik dalších depeší, které nelegálně získal z databáze amerického ministerstva zahraničí. Ty se tentokrát týkají především bojů v Afghánistánu a vyvolaly pozdvižení především v Británii, neboť ukazují, že američtí velitelé ani afghánští politici nejsou spokojení s působením britských vojáků v provincii Hílmand.

„Hílmand byl dost bezpečný na to, aby mohly dívky chodit do školy. Teď je tam 4000 britských vojáků, a lidé nejsou v bezpečí,“ postěžoval si například jednomu z amerických diplomatů přímo prezident Hamíd Karzáí.

Jeden z amerických generálů Dan McNeill zase údajně řekl, že je „dost zděšen britským úsilím“ v oblasti boje proti obchodu s narkotiky. Britské síly podle něj protidrogovou operaci v Hílmandu „zpackaly“, protože používaly chybnou taktiku.