Snaha sociální demokracie, aby ministři Nečasovy vlády souhlasili se zavedením progresivního zdanění od roku 2012, byla marná. ČSSD u středopravicového kabinetu s návrhem novely zákona o dani z příjmu fyzických osob neuspěla.

ČSSD chce, aby bohatí platili více než lidé s nižšími příjmy. Podle ČSSD by ti, kteří vydělávají do 1,2 milionu ročně platili i nadále daň 15 procent. Ti s vyššími příjmy by platili daň 30 procent. Pokud by návrh ČSSD platil, státnímu rozpočtu by prý novela přinesla zhruba 1,5 miliardy korun ročně.

Vláda a její premiér Petr Nečas ale tvrdí, že návrh nesystémovým způsobem zasahuje do nynějšího daňového zatížení, a to bez řádného zhodnocení dopadů. Kabinet postrádá i zdůvodnění, proč je pro vyšší daňovou sazbu navržena právě částka 1,2 milionu korun.

Kabinet autorům novely vytýká, že nezohlednili to, že základ daně tvoří superhrubá mzda složená z hrubého příjmu a pojistného placeného zaměstnancem i zaměstnavatelem. Zvýšenou sazbou by tak nebyly daněny příjmy převyšující 100.000 korun měsíčně, ale podstatně nižší.

Jsme oproti minulosti mírní

Levicové opozici ale vadí, že vláda seškrtala pouze výdaje státu a nedělala podstatnější kroky na straně příjmů. Podle místopředsedy ČSSD Zdeňka Škromacha by se vyšším zdaněním daly zajistit peníze na financování veřejných výdajů.

"Je to vlastně naše programová záležitost s tím, že jsme od počátku přesvědčeni o tom, že vláda nehledá zdroje na příjmové stránce rozpočtu," uvedl ještě před zamítnutím vlády pro Radiožurnál.

"Možná, kdyby tady byla stejná daňová kvóta jako v roce 2006 , kdy končila naše vláda, tak by státní rozpočet měl na příjmech o 90 až 100 miliard korun více. A toto je vlastně takový náš malý příspěvek k diskusi o tom, kde vzít zdroje na financování veřejných výdajů," dodal Škromach.

Legislativní rada vlády kabinetu ale doporučila návrh zamítnout, což se také stalo. Předseda rady a ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil nesouhlasí s argumenty opozice, že tímto způsobem by se dalo bojovat i s vysokými schodky.

"Já s těmito argumenty nesouhlasím, domnívám se, že v době, kdy ekonomika příliš neroste, není možné zvyšovat daně. Naopak je potřeba podporovat podnikatelský sektor a dělat vše pro to, aby se oživil růst. Tedy není možné zvyšovat daně v tuto chvíli," vysvětlil Pospíšil. Nicméně o osudu novely rozhodne parlament. V jeho dolní komoře mají vládní strany většinu.

Ekonomka: Progresivní daně má většina vyspělých zemí

Podobnou předlohu sociální demokracie projednávali poslanci v minulém volebním období, ale nerozhodli o ní. "Ve srovnání s daňovou progresí platnou do konce roku 2007 jde o opatření, které postihuje jen skupiny poplatníků s vysoce nadprůměrnými příjmy," tvrdí předkladatelé v čele s úřadujícím předsedou ČSSD Bohuslavem Sobotkou. Tehdy existovala čtyři daňová pásma od 12 do 32 procent podle výše příjmu.

Vyšší daň z příjmu navrhovaly v červenci Věci veřejné. Navrhovaly 25procentní zdanění příjmů nad šestinásobek průměrného platu (142 tisíc hrubého). ODS a TOP 09 je ale přemluvily.

Nicméně se tehdy strany domluvily, že debata nekončí, jen se o rok odkládá. "Odstranění daňového zvýhodnění nejvyšších příjmových skupin jsme posunuli na rok 2012 v souvislosti s důchodovou reformou,“ řekl tehdy šéf VV Radek John.

Podle ekonomky Ilony Švihlíkové je návrh ČSSD správný: "Je to normální součást daňového mixu, absolutní většina vyspělých zemí má progresivní zdanění, naopak méně vyspělé země, například Rusko a pobaltské země, mají rovnou daň," uvedla Švihlíková pro Deník Referendum.

"Česká daňová soustava je posunuta degresivním směrem. Případné sjednocení DPH by degresi ještě prohloubilo, a navíc představuje největší zátěž pro nízkopříjmové skupiny," uzavírá Švihlíková.