Zajímavý pohled na provázanost čínské politiky a světového byznysu přinesla studie německých vědců z univerzity v Göttingenu. Zemím, jejichž vysocí představitelé se setkali s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou, poklesl export do Číny v následujících dvou letech v průměru o 8,1 procenta. Jde o první empirickou analýzu, která vyčísluje ekonomické dopady těchto politicky citlivých přijetí.
Podle studie nazvané "Dalajlama efekt" se vliv schůzek s tibetským duchovním vůdcem na export začal projevovat po nástupu čínského prezidenta Chu Ťin-tchaa do funkce v roce 2002. Setkání se čtrnáctým dalajlamou nejvíce postihlo export strojírenských výrobků a dopravních prostředků, uvádějí autoři studie Andreas Fuchs a Nils-Hendrik Klann.
"Chtěli jsme zjistit, jak se projevuje rostoucí význam Číny ve světě. Co můžeme od Číny čekat v následujících letech," cituje Fuchse CNN. Podle něj je zřejmé, že politika hraje v obchodních vztazích s Čínou obrovskou roli.
Autoři studie porovnávali údaje o 159 zemích obchodujících s Čínou v letech 1991 až 2008. Zjistili, že vývoz zemí do Číny klesl pouze po schůzce dalajlamy s hlavou státu, jako je prezident, premiér, král či papež. Setkání s níže postavenými činiteli nemělo vliv.
Čínské ministerstvo zahraničí odmítlo studii komentovat. Čína tvrdí, že nechce směšovat byznys s politikou, často ale před schůzkami vysokých představitelů s dalajlamou otevřeně hrozí narušením obchodních vztahů, píše CNN.
Metoda ekonomického biče není pouze výsadou posledního čínského prezidenta, proti setkávání s dalajlamou se ohrazoval Peking i v minulosti. Když v roce 1989 dalajlama získal Nobelovu cenu míru, Čína pohrozila Norsku přerušením hospodářských styků, pokud se ceremonie bude účastnit hlava státu. Letos v únoru přijal dalajlamu v Bílém domě i americký prezident Barack Obama, i přes předchozí varování Pekingu. Čínské ministerstvo zahraničí si následně předvolalo amerického velvyslance a předalo mu svůj protest. Zda se to projeví v i byznysu, ale zatím studie nemohla postihnout.
