Co vláda chystá, aby zbrzdila ceny elektřiny:

<> mimořádnou srážkovou daň na solární elektřinu ve výši 26 %  – má vynést 4,2 mld. Kč ročně;

<> zavedení darovací daně na emisní povolenky v letech 2011 až 2012 – má vynést 4,8 mld. Kč ročně;

<> zrušení bezplatných emisních povolenek pro energetiku v letech 2013 až 2020 – má vynést celkově až 90 mld. Kč.

5,5 %

Na tuto hranici chce vláda srazit novými daněmi pro energetiku zdražení elektřiny. Jinak by podle ní hrozilo v lednu zdražení pro firmy až o 18, pro domácnosti pak o 12 procent.

V pátek poslanci schválili první část legislativních změn, jež mají zmírnit dopady solárního boomu na ceny elektřiny. Už pozítří budou ve změnách energetických zákonů pokračovat. Na řadu přijdou nové daně na solární elektrárny a emisní povolenky.

Právě tyto návrhy však vyvolaly obrovské pobouření. Podnikatelé ještě nikdy proti žádné polistopadové vládě nevystoupili s tak ostrou kritikou, s jakou ji nyní častují nejmocnější energetičtí byznysmeni.

Přitom se vzácně shodují i tradiční rivalové. Tak například Petr Pudil a Daniel Křetínský, šéfové skupin Czech Coal a EPH, vedou proti sobě v byznysu válku o ceny uhlí, ale vládní opatření hodnotí stejně – podle obou znedůvěryhodní české podnikatelské prostředí.

Křetínský považuje za neodpustitelné především zpoplatnění povolenek. EPH kvůli nim jen v příštím roce přijde o stovky milionů korun podobně jako třeba skupina Dalkia. Polostátní ČEZ ztratí v příštím roce tři až čtyři miliardy.

"Přímé finanční škody ale nejsou hlavním problémem," říká Křetínský. "Strašné je, že vláda neočekávaně a nesystémově zasahuje do právního rámce podnikání. Mění pravidla bez výstrahy, chaoticky, překotně. Kdo teď půjde do investic v energetice?" ptá se šéf EPH.

Obdobně kritizuje vládu za špatný signál investorům Petr Pudil z Czech Coalu. Zástupci jedné z předních firem v solárním byznysu vadí spíše zdanění solární elektřiny. "Jsem zděšen – pravicová vláda znárodňuje byznys, bere investorům jistotu stabilního prostředí," prohlásil.

ČEZ vládní kroky nekomentuje

Martin Roman, šéf firmy ČEZ, jejíž hodnota spadla po informacích o nových daních o 25 miliard korun, nechce nové daně komentovat, zásadně se komentářům politických témat vyhýbá.

Podle informací HN však na centrále energetické jedničky panuje znechucení.

"ČEZ ztrácí jeden z mála zbylých faktorů, jež jej dělaly pro investory zajímavým – vstřícný přístup vlády," říká obchodník s akciemi Jan Pravda.

K tlaku na vládu se přidala i Česká průmyslová fotovoltaická asociace, podle níž nové solární daně ohrozí 1450 firem, které nebudou schopny dodržet podmínky bankovních úvěrů.

"Vláda si od nové daně slibuje během 20 let asi 92 miliardy korun. Spory a arbitráže, jež kvůli ní hrozí, přijdou ovšem na 260 miliard," říká šéf asociace František Smolka.

Energetičtí bossové doufají, že se jim podaří plán vlády zvrátit. "Neumím si představit, že by se Miroslav Kalousek, který se profiluje jako liberální ministr podporující tržní prostředí, podepsal pod opatření, jež nás z hlediska kultury podnikání posílají na horší část Balkánu," prohlásil Křetínský.

Vláda však na zdanění energetiky trvá. "Jinak hrozí zdražení elektřiny pro domácnosti o více než desetinu, pro firmy o pětinu. To by na průmysl působilo likvidačně," říká ministr Martin Kocourek. Podle premiéra Petra Nečase je pozice státu v případných sporech s investory pevná.

Energetika se zlobí

František Smolka, prezident České průmyslové fotovoltaické asociace

Zdanění solárního byznysu bude pro většinu fotovoltaických elektráren likvidační. Daň je v příkrém rozporu se všemi dosavadními vládními proklamacemi. Žaloby a arbitráže investorů proti státu přijdou na 260 miliard korun.

Petr Pudil, spolumajitel Czech Coal

Když pravicová vláda rozhodla o zdanění solárního byznysu, rozhodla v podstatě o znárodnění této branže. Bere podnikatelům zisky, které mnozí ani nemají. Bere investorům jistotu stabilního právního prostředí v Česku.

Daniel Křetínský, šéf a spolumajitel EPH

Zpoplatněním povolenek vláda neočekávaně a nesystémově zasahuje do právního rámce podnikání. Porušuje systém dohodnutý v rámci EU na 15 let. Znejistila domácí i zahraniční investory, znehodnotila státní firmu ČEZ.

Křetínský uvádí, že jde "o nejhorší zásah státu do podnikatelského prostředí za dobu, co tuto problematiku sleduji, což je asi patnáct let. Občané na něm mnohonásobně prodělají."

Přestože vláda o zdanění povolenek rozhodla již před dvěma týdny, Křetínského toto téma stále rozčiluje. Když o něm mluví, chrlí argumenty, zlobí se, gestikuluje. Obvykle přitom zachovává při rozhovorech ledový klid.

Celý rozhovor s Danielem Křetínským najdete v pondělním vydání Hospodářských novin.