Mnoha firmám se i během globální recese ekonomiky dařilo zvyšovat hodnotu pro akcionáře. Z krize dokonce vyšly zdravější, neboť ořezaly náklady a díky tomu nahromadily obrovskou hotovost. To, jak s ní naloží, bude klíčový signál pro investory, kteří mohou firmu dostat na výsluní kapitálového trhu, nebo ji naopak "sestřelit".

Vyplývá to z obsáhlé analýzy, kterou Hospodářským novinám exkluzivně poskytla americká poradenská firma Boston Consulting Group (BCG). Studie zahrnuje pětileté období (2005 až 2009), za které experti spočítali, o kolik se pro akcionáře zvýšila hodnota 712 velkých firem rozdělených do 14 sektorů.

Jednoznačnými vítězi jsou společnosti těžící suroviny. Hodnotu pro své akcionáře se jim dařilo v období let 2005 - 2009 zvyšovat v průměru o 18 procent ročně.

Na opačném konci žebříčku jsou firmy podnikající v médiích a vydavatelské činnosti s ročním průměrným poklesem o 1,5 procenta a také sektor cestovního ruchu, kde tržní kapitalizace firem klesala v průměru o 0,7 procenta ročně.

ČEZ stále patří mezi elitu

Mezi deset společností, které ve světě během uplynulých pěti let nejvíce zhodnotily akcionářům kapitál, je rovná polovina čínských a dvě další - včetně vedoucí firmy Tencent - pocházejí z Hongkongu.

Pořadí TOP 10 uzavírá indonéská společnost Perusahaan Gas Negara, která je zároveň jedničkou v sektoru veřejných služeb (utilit).

Hned za ní je český ČEZ, jediná firma ze střední a východní Evropy, která se alespoň v sektorovém členění zaskvěla v první desítce.

Tržní kapitalizace ČEZ rostla v letech 2005 - 2009 podle propočtů BCG v průměru o 24,1 procenta ročně. Koncem loňského prosince činila tržní kapitalizace koncernu 25,6 miliardy dolarů, koncem minulého týdne pak 24,9 miliardy dolarů, v přepočtu 439 miliard korun.

Západní firmy ještě "drží glanc" v dlouhodobém žebříčku za desetileté období (2000 - 2009), i když pořadí "tvůrců stabilní hodnoty" vede brazilský důlní koncern Vale.

Všech pět západních firem, které se dostaly do této superligy, pochází z anglosaského světa. USA mají dva zástupce (Gilead Sciences a Apple), stejně tak Velká Británie (BAT a Renkitt Benckiser). Kanadská společnost Research Motion, výrobce populárních komunikátorů BlackBerry, zvyšovala v posledních 10 letech svůj obrat v průměru o neuvěřitelných 73 procent ročně.

Komu se bude dál dařit?

Řada firem ořezala během krize náklady a díky tomu nahromadily obrovskou hotovost. Například na účtech amerických společností (bez finančního sektoru) ležela na počátku letošního června podle zprávy Fedu hotovost 1,84 bilionu dolarů. O tom, jak se bude dál vyvíjet tržní kapitalizace, značnou měrou rozhodnou nejen zisky, ale i to, jak firmy s tímto cash flow naloží. "Když se firma dostane do úzkých, investory v první řadě zajímá objem hotovosti, nikoli zisk," podotýká ředitel české pobočky BCG Martin Buchar.

Firmy mohou hotovost investovat do dalšího rozvoje včetně akvizic, které zpravidla zvyšují jejich hodnotu. Neměly by se ale přitom zcela vydat z peněz. To by mohlo jejich tržní hodnotu srážet dokonce i za situace, že budou slušně vydělávat.

Akcionáře mohou firmy díky zásobě hotovosti potěšit zpětným odkupem akcií a samozřejmě dividendami. Společnosti sice během recese vyplácení dividend omezily, nyní ale začínají být opět štědřejší - pokud se ovšem nerozhodnou, že prioritou je splácení dluhů.

"Návrat k vyšším dividendám by měl posílit důvěru investorů v budoucnost firem, a tím přispět k lepšímu zhodnocování kapitálu," míní Buchar. Proti vysokým ziskům, a tedy slušným dividendám ve vyspělých zemích, však hovoří předpovědi nevalného hospodářského růstu ekonomiky. To má vliv na změnu v chování investorů. Poprvé po mnoha letech se začínají více zajímat o dlouhodobý rozvoj společností, kvalitu akcií a udržitelnost jejich kurzu, nikoli o kvartální výsledky, uvádí studie BCG.