Pochyby kolem zakázky

Účelnost

Ministerstvo obrany bez soutěže nakoupilo španělská letadla Casa, o kterých i sami generálové říkali, že je nechtějí. Ti upřednostňovali italský stroj Spartan, který si vybralo třeba Slovensko, protože má například větší dolet i přepravní kapacitu.

Výměna-nevýměna za L-159

Ministerstvo obrany obhajovalo nákup cas tvrzením, že jejich výrobce nabídl odebrat přebytečné české bitevníky L-159. Pět z nich se podle smlouvy mělo vyměnit za jednu casu a posléze měly začít létat ve španělském letectvu. Španělské ministerstvo však později HN napsalo, že s ním o tom nikdo nejednal a že žádné české L-159 nikdy nepoptávalo.

Hrozí pokuta od EK

Kvůli letadlám Casa nyní Česku hrozí pokuta od Evropské komise. Podle ní ministerstvo obrany při nákupu porušilo unijní pravidla o volné soutěži a zřejmě i plýtvalo penězi daňových poplatníků.

Klíčová pasáž smlouvy (repro HN)

"Poskytovateli za poskytnutí jednotlivé služby náleží obchodní marže ve výši 8,5 % z celkové ceny za jednotlivou službu v Kč bez DPH. Tuto marži poskytovatel uvede na každém zápisu a faktuře a přičte ji k ceně za službu."

Tři měsíce trvalo, než ministerstvo obrany poskytlo v plném znění důležité smlouvy. Poprvé je tak možné nahlédnout do pozadí jedné z nejpochybnějších armádních zakázek posledních let - tříapůlmiliardového nákupu dopravních letadel Casa. Do kauzy, v níž kvůli neprůhledným krokům státu hrozí Česku pokuty od Evropské unie.

Dostat kopie smluv se zdálo ještě před časem nemožné. Hospodářské noviny se je snažily z armády vymoci podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Resort sice smlouvy uvolnil, ale důležité pasáže nechal nejdříve začernit - jde prý o obchodní tajemství.

Teprve poté, co se redaktoři HN odvolali s dovětkem, že jsou připraveni vymáhat dokumenty i soudně, ministerstvo ustoupilo.

Smlouvy, které ministerstvo podepsalo se zbrojařskou firmou Omnipol, zesilují podezření, že je celý obchod výrazně předražený. Jen za tříletý servis letadel si Omnipol naúčtoval 8,5 procenta z miliardové částky kontraktu. Přesněji vypočteno a "očištěno" od DPH: 69,5 milionu.

Přitom kdyby Česko tato letadla nakupovalo přímo od výrobce - jako to dělají jiné státy - nemuselo by Omnipolu platit nic. "Tuto marži poskytovatel (Omnipol) uvede na každém zápisu a faktuře a přičte ji k ceně za službu," stojí ve smlouvě.

"Sakum pikum 4 procenta"

Když HN ještě v srpnu pátraly po těchto číslech, uváděli zodpovědní lidé docela jiné hodnoty. Generální ředitel Omnipolu Michal Hon tehdy prohlásil, že marže za všechny dodávky pro stát činí jen čtyři procenta. Včetně servisní podpory? ptaly se tehdy Hospodářské noviny. "Sakum pikum," potvrdil Michal Hon.

Dalším problémem je, že i bez přiznané marže pro Omnipol vypadá celý nákup hodně předražený. Pro srovnání: zatímco tříletý servis pro čtyři armádní casy stojí skoro miliardu, servis pro vládní letadla Airbus na stejně dlouhou dobu vyjde ani ne na polovinu. Airbusy jsou sice jen dva, v porovnání s casami jsou však větší, mají starší datum výroby a jsou podstatně vytíženější.

Česko si navíc výrazně připlatilo nejenom za servis cas, ale i za samotná letadla, která od Omnipolu koupilo za miliardu korun za kus. To je podstatně víc, než kolik podle dřívějších informací zaplatilo za casy třeba Jordánsko nebo Brazílie. Jaký podíl z celé transakce připadl Omnipolu, není možné doložit. Ve smlouvě na pořízení letadel Casa se - na rozdíl od smlouvy na jejich servis - o marži nepíše nic.

Nechtěné dítě

Španělské letadlo Casa, kvůli němuž je v poslední době tolik rozruchu, ani nepatří ke strojům, po kterých by česká armáda zvlášť toužila. Proti jejich nákupu se zpočátku stavělo několik vlivných generálů. Ti ministerstvo v roce 2008 žádali, ať raději nakoupí italské stroje Spartan, pro které se rozhodlo například Slovensko. Spartany totiž mají větší přepravní kapacitu i dolet.Vojenský dopravní letoun Casa C-295

Resort obrany, který v té době formálně vedla Vlasta Parkanová, rozhodující slovo však na něm měl náměstek Martin Barták, si ale nakonec bez soutěže vybralo casy. Rozhodnutí pak obhajovalo tvrzením, že výrobce nabídl vyměnit jednu casu za pět nepotřebných českých bitevníků L-159.

Bitevníky mělo podle smlouvy využívat španělské letectvo. Jeho zástupci však později Hospodářským novinám sdělili, že české L-159 nikdy nepoptávali a o kontraktu s nimi nikdo nejednal.

Nový ministr obrany Alexandr Vondra po svém nástupu nechal kontrakt na casy prozkoumat a naznačoval, že by si Česko mohlo dodatečně vyjednat lepší podmínky. Později však již svá slova mírnil. "Nemá cenu přehodnocovat ty smlouvy, u kterých by změna smluvních podmínek přinesla další náklady pro stát," řekl Alexandr Vondra v září.