Poradní výbor pro hospodářské zotavení, který v pondělí svolal prezident Barack Obama, se měl zabývat školstvím. Ale ve skutečnosti se "zvrhl" v břitkou kritiku Obamovy hospodářské politiky, zejména daňové.

Jak včera uvedla agentura Bloomberg, je to další důkaz toho, že averze americké podnikatelské komunity vůči Bílému domu sílí.

"Naše hospodářství stále ztrácí tempo. Nezdá se mi, že nastal ten pravý čas pro to, abyste srážel poptávku prudkým zvýšením daní pro bohaté," vypálil překvapivě na prezidenta Martin Feldstein, profesor Harvardské univerzity, který šéfoval týmu hospodářských poradců republikánského prezidenta Ronalda Reagana.

Firmy si stěžují na nejistotu


Na poradní výbor byl pozván také William Davidson, bývalý předseda americké Komise pro cenné papíry a burzy. Ten Obamovi vytkl, že nadměrnou regulací ekonomiky, hlavně finančního sektoru, znejišťuje americké firmy, která pak otálejí s investicemi a vytvářením nových pracovních míst.

Prezident Obama se ale, když po zasedání předstoupil před skupinku novinářů, usmíval. "Byla to zábavná konverzace. Trochu jsem se ocitl v úloze zkoušeného žáka, což je jenom dobře," uvedl.

Obama zároveň potvrdil, že jeho rozhodnutí neprodloužit platnost daňových úlev pro bohaté Američany je nezvratné. Týká se jednotlivců s ročním příjmem nad 200 tisíc dolarů (asi 3,65 milionu korun) a manželských dvojic s příjmem přesahujícím 250 tisíc dolarů (4,5 milionu korun).

"Budou-li úlevy platit další dva roky, přispějí k povzbuzení poptávky, a tedy ke kýženému hospodářskému zotavení, které zůstává velice křehké," argumentuje Feldstein. Za Reaganovy vlády proslul jako "rozpočtový jestřáb". Ale jeho úsilí o přísnou kontrolu rozpočtových výdajů se tehdy minulo účinkem. Prezidentu Obamovi dnes ostře vytýká, že nevěnuje dostatečnou pozornost žalostnému stavu veřejných rozpočtů USA.

Federální finance skončily v uplynulém fiskálním roce (do 30. září) podle předběžného odhadu vládních ekonomů schodkem 1,47 bilionu dolarů (26 bilionů korun). Uvedená suma zhruba odpovídá 10 procentům amerického HDP. Expertní komise, kterou Obama jmenoval letos v únoru, by měla začátkem prosince předložit plán na ozdravení veřejných financí, které jsou v USA v mnohem horším stavu než v eurozóně.

Co ukazují průzkumy


Tři čtvrtiny finančních investorů v USA jsou podle posledního průzkumu agentury Bloomberg přesvědčeny, že prezident Obama je naladěn vyloženě proti byznysu.

Svůj nesouhlas s hospodářskou politikou dávají otevřeně najevo i šéfové firem. Například Ivan Seidenberg, výkonný ředitel telekomunikačního operátora Verizon, v nedávném oficiálním projevu prezidenta Obamu obvinil, že vytváří stále více nevraživější prostředí pro investice a vytváření nových pracovních míst. Jeff Immelt, šéf obřího koncernu General Electric prezidentovi vytýká, že není s podnikateli "na stejné vlně". Americká Obchodní komora, vlivná lobbistická organizace, si stěžuje, že Obamova vláda podnikatele deptá a ponižuje.

V kritice Obamy zatím nejdále zašel Dan Loeb, manažer hedgeových fondů. "Prezident podkopává volný kapitalistický trh a vládu zákona," uvedl v dopise rozeslaném četným americkým firmám.


Ekonomika USA za Obamy


35 %


Horní hranice

Až tolik procent činí v USA mezní sazba, kterou může stát zdaňovat firemní zisky. Patří k nejvyšším na světě. Američtí podnikatelé si stěžují, že oslabuje jejich konkurenceschopnost.

Hospodářský růst

Jeho dynamika letos výrazně zpomalila. HDP rostl v prvním čtvrtletí ročním tempem 3,7 procenta, ve čtvrtletí druhém jenom o 1,7 procenta. Během července - září to v lepším případě bude stejné jako v předchozím kvartálu.

Daňové úlevy

Jednotlivci s příjmem nad 200 tisíc dolarů ročně a manželské dvojice s příjmem přesahujícím 250 tisíc dolarů by měli po vypršení platnosti daňových úlev koncem letošního roku znovu platit vysoké daně.

Nezaměstnanost

Trh práce je velkou slabinou USA. Průměrná míra nezaměstnanosti v září podle odhadu expertů dále stoupla na 9,7 %. Na šestadvacetiletém rekordu byla loni v říjnu (10,1).