Do vedení České televize nastoupil letos v srpnu nový manažer. Ředitel programových okruhů Radek Žádník má ČT připravit na důležitou organizační změnu, která se týká výroby vlastních pořadů. Ty spolknou zhruba dvě miliardy ročně. "Dnes tu funguje programové oddělení, které dramaturgicky vedlo Českou televizi a podílelo se na vývoji a výrobě pořadů. Přitom bylo také správcem jednotlivých programů. Od 1. ledna se oddělí vysílatel od všech ostatních činností, což jsou vývoj a výroba pořadů. To je velká změna. Pro odbornou veřejnost to znamená, že s dramaturgy a producenty nebudou komunikovat lidé z programových okruhů, ale dramaturgové a produkční z obslužné části. Jejich úkolem bude organizovat do tendrů a různých soutěží nabídky z tvůrčí oblasti. Na základě toho si každý program vybere, co je optimální pro jeho strategii podle toho, jak by ten kanál měl vypadat," vysvětluje Radek Žádník, který předtím rok pracoval pro poradenskou společnost Deloitte právě na zakázkách pro Českou televizi.

HN: Jak vzniklo vaše angažmá v roli šéfa programů České televize?

Byl jsem externím spolupracovníkem společnosti Deloitte. Jedním z mnoha subdodavatelů, kteří se v rámci poradenské činnosti objevují. Spolupracoval jsem s nimi na projektech pro Českou televizi, měl jsem možnost seznámit se s tím, jak ČT vypadá zevnitř, měl jsem možnost dostat se k datům a udělat si na to svůj názor. Svým způsobem jsem byl jedním z lidí, kteří v první linii komunikovali s klientem, takže jsem se dostával do kontaktu s lidmi v České televizi. Asi po roce spolupráce jsem dostal od vedení ČT nabídku, zda bych neměl zájem spolupracovat na změnách a na tom, co se nového rodí v ČT. To mě oslovilo, protože jsem člověk, který má rád změnu a vždy jsem se pohyboval v prostředích, která vyžadovala určitou kreativitu. Mám radši prostředí, kde se něco děje a mění. Takže ta nabídka mě oslovila, tak jsem na ni kývl.

HN: Co je přesně vaším úkolem na této pozici?

Po určitou dobu budu pracovat na hladkém přechodu z jednoho systému na druhý. V tom je obsažena spousta standardních i nestandardních činností, které v této době každou firmu provázejí. Po 1. lednu to bude jinak. Pozice ředitele programových okruhů je přímo podřízena generálnímu řediteli. Pod sebou mám čtyři kreativní šéfy programových okruhů ČT1, ČT2, ČT4, ČT24 a ještě šéfa nových médií, což je Milan Fridrich, takže vlastně pátý kanál. K tomu nějaké obslužné profese související s funkcí vysílatele. Hlavní funkcí vysílatele je rozhodování o skladbě vysílání na jednotlivých kanálech. Šéfové kanálů připravují své strategie, mají své rozpočty a mou úlohou je nechat jim prostor pro kreativitu, dávat jim pravidla, věci koordinovat, řešit spory, vyžadovat synergie v portfoliu kanálů. Takže jsem zodpovědný za nekreativní činnosti a programové činnosti jsou v kompetenci jednotlivých ředitelů.

HN: Rozumím tomu tak, že máte hlídat, aby kanály fungovaly podle jasně daných pravidel, dodržovaly rozpočet a nakládaly s penězi efektivně. Je to tak?

Není to jen o penězích. Týká se to i toho, aby si kanály nekonkurovaly nežádoucím způsobem. Aby se vybíraly priority s ohledem na celek. Nechceme udělat z ČT čtyři nebo pět televizí. Je to pořád jedna společnost, která musí být nějak zastřešena a koordinována. To musí být prováděno z jednoho místa a já záměrně neříkám, že z tohoto místa má být televize řízena. To, jak vypadá program a skladba kanálu, to je v kompetenci jednotlivých ředitelů. Ale samozřejmě budu hlídat, aby se kanály vzájemně nepřekrývaly, neútočily třeba na stejnou cílovou skupinu.

HN: Z toho ale vyplývá, že ve vaší funkci se tak soustřeďuje několik rovin. Působíte trochu jako finanční ředitel, částečně jako programový ředitel. Nebo to chápu špatně?

Ta pozice je manažerská. Takže musím chtít, aby stanovená pravidla co nejvíce předurčovala chování a lidé se podle nich uměli pohybovat. Ale vůbec bych nepoužíval slova jako finanční ředitel. Jednotlivé programy jsou obsluhovány ekonomickým úsekem, marketingem a dalšími úseky. A já skutečně chci co nejméně mluvit do práce výkonných ředitelů, už vůbec nechci mluvit do podoby jednotlivých pořadů. To mi vůbec nepřísluší. Skutečně budu zasahovat pouze v případě, kdy zjistím, že se buď odchylujeme od strategie, anebo místo maximalizování synergií se dopouštíme nějaké nežádoucí konkurence nebo kolize. A pak rozhodnu buď na své úrovni, nebo rozhodne generální ředitel.

HN: Jedním z hlavních cílů nového systému řízení ČT je zvýšení efektivity. Jak je nastaven mechanismus měření efektivity, potažmo úspěchu vaší práce?

Základním východiskem je to, že se vynasnažíme, aby byly předem stanoveny cíle. Ať už spojené s jednotlivými programovými okruhy, nebo pořady. Je problematické si říct, že peoplemeter je jediným a správným ukazatelem výkonnosti pořadů České televize. Určitě je strašně důležitý, protože tím měříme úspěšnost toho, jak se nám daří šířit veřejnou službu v oblasti kultivované zábavy, vzdělávání, formátů pro děti, zpravodajství atd. Ale ve veřejnoprávní televizi nemůže být ukazatelem jediným. Správný postup je podle mého názoru stanovit si u každého významného pořadu, pro každý kanál dopředu cíle, které mají být splněny. Můžeme se chlubit úspěchy v ratingu (sledovanosti) a share (podílu na publiku) jen u určitých pořadů, můžeme to dělat u specifických cílových skupin. Někde cílíme na děti, někde na určité socioekonomické skupiny. Podle toho budeme také posuzovat, zda jsme prostředky vynaložili účelně. Jestli mezi těmi cíli bude prestižní projekt, který uděláme kvůli tomu, abychom splnili oprávněnou kulturně-společenskou poptávku našeho okolí, tak budeme měřit, jestli jsme toho prestižního cíle dosáhli. Ať už je to úspěch na festivalu, nebo kladné hodnocení odborníků.

HN: Takže to nebude čistý konkurenční boj s komerčními televizemi?

Ne, v žádném případě. Protože jsou pořady, kde cílit na share 15+ nedává smysl.

HN: Jak velkou autonomii budou mít šéfové kanálů?

Každý programový okruh má rozpočet na výrobu pořadů, které bude zadávat vývoji. Na bázi výběrového řízení se pak pořad bude vyvíjet. Šéfdramaturgové z vývoje budou lídry projektových týmů, které ve spolupráci s výrobou budou pro zákazníka, a tím je programový okruh, pořad vyvíjet. Bude stanoven rozpočet, ale jejich autonomie je dána tím, že mají svůj rozpočet a kompetenci určovat skladbu kanálu. Mají také volnost zadávat si poptávky na náplň programového schématu. Pokud nebude docházet k porušování pravidel, nebudu do toho zasahovat.

HN: Jaké jsou reakce na nový systém, který začne fungovat od 1. ledna?

To je složitá otázka. Řekl bych, že se tady setkávám s lidmi, kteří to přijímají naprosto kladně a pro změnu jsou zapálení. Pak je skupina lidí, kteří jsou nadcházející změnou znejistěni a nevědí, co je přesně čeká. Poslední skupinu tvoří lidé, kteří by si přáli, aby žádná změna nenastala.

HN: Dokážete to kvantifikovat v procentech?

Ani bych nechtěl, protože jsem se nepotkal se všemi lidmi. Ale řekl bych, že první dvě skupiny rozhodně převažují nad skupinou třetí. Samozřejmě by bylo nesmyslem nalhávat si, že vše probíhá harmonicky. To vůbec ne. Proces není jednoduchý. Ale spolupracuji s prozatímní ředitelkou programu paní Taberyovou, všechny projektové týmy zastřešuje šéf restrukturalizace Pavel Hanuš a snažíme se, abychom všechny kroky dobře koordinovali. Důležité je, aby divák nepoznal žádnou změnu k horšímu, ale aby naopak viděl změny k lepšímu. Proto budeme komunikovat i s diváky. Chceme, aby novému schématu rozuměli.

HN: Reagujete novým organizačním schématem na to, že velkým televizím klesá sledovanost?

Na rovinu říkám, že naší snahou je zajistit, aby pokles sledovanosti byl u ČT co nejmenší, aby se zastavil. Chceme se odrazit k tomu, že budeme jednak úspěšnými vysílateli zábavy, jednak i šiřitelem veřejnoprávní služby.

HN: Máte identifikována nějaká rizika spojená s přechodem na nový organizační systém?

Důležitá je čitelnost pro okolí, a hlavně pro odbornou veřejnost. Ať už jsou to producenti, nebo tvůrci. Tady bych chtěl vyslat jasný signál, že branou do České televize je úsek vývoje programu. Není to ředitel programových okruhů, ani to nejsou šéfové jednotlivých kanálů. Vstupní branou, kde je možné komunikovat, kde je možné nabízet náměty, je úsek vývoje programu vedený Andreou Majstorovičovou. Dá se říct, že většina šéfdramaturgů a dramaturgů ze stávajícího programu bude dál pokračovat v organizační struktuře v úseku vývoje u Andrey Majstorovičové. Pro odbornou veřejnost se v zásadě až tolik nezmění.

HN: Pro externí dodavatele jste místo mnoha cestiček vytvořili jednu dálnici?

Přesně tak. Úsek vývoje jim bude vysílat signály, kam směřuje poptávka České televize, a zároveň bude přijímat nabídky řešení jednotlivých zadání, zpracuje je, posoudí je a doporučí, nebo nedoporučí. Finální rozhodnutí je potom na každém kanálu. A právě oddělením místa rozhodovacího od místa, které komunikuje a je v denním styku s tvůrci, si právě slibujeme zkvalitnění prostředí. Toto oddělení je správné a logické.

HN: Neznamená to, že na oddělení vývoje bude o to větší tlak ze strany tvůrců?

V kontaktu s tvůrci jsou už dnes. Ale kromě toho, že zodpovídali za dramaturgickou nebo produkční část, ještě vlastnili vysílací okna. A když s takovým člověkem komunikujete a víte, že má zároveň možnost významným způsobem ovlivnit konečné rozhodnutí, je ten tlak větší. Právě oddělením těchto dvou funkcí by měl tlak polevit.

HN: Kdo je autorem nového organizačního schématu České televize?

Je to systém, který lze v podobném měřítku najít i u jiných televizí. Česká televize se inspirovala u organizačních struktur jiných veřejnoprávních televizí. Je pravda, že každá televize to má zorganizováno trochu jinak. Ale princip oddělení vysílatele od vlastní výroby a tvorby není vymyšlen v České republice. Ten je standardní a funguje i jinde. Takže hledat autorský copyright pro tento princip nemá smysl, to je veřejný statek.

HN: Jak dlouho si bude nový systém podle vašeho očekávání sedat?

Kdybych hledal co nejdelší čas, tak jsem alibista. Jsem tady od toho, aby to fungovalo co nejdříve. Samozřejmě si to nějakou dobu sedat bude. Samozřejmě budou nějaké nedorazy, které budeme muset řešit. To by nemělo trvat déle, než je nezbytné. Odhadnout nějaké období je však v tuto chvíli velmi složité. Naším cílem musí být, aby to fungovalo, jak má, hned od 1. ledna. V každé firmě se přece neustále odehrávají nějaké změny.

 

Změny v ČT

Muž číslo 2

O Radku Žádníkovi se mluví jako o druhém nejvlivnějším člověku v ČT. Nový šéf programů to však odmítá
a upozorňuje, že na stejné úrovni s ním v ČT působí šest dalších manažerů.

Lidé pod Žádníkem

Šéfem ČT1 je Radan Dolejš, ČT2 má na starosti Jan Mrzena, ČT24 Roman Bradáč a sportovní kanál ČT4 vede Jiří Ponikelský. Ředitelem pro nová média je Milan Fridrich.

Klíčové oddělení ČT

Centrum vývoje programu, které vede režisérka Andrea Majstorovičová, bude jedním z klíčových oddělení ČT. Externí producenti budou moci své pořady do ČT nabízet jen přes něj.

 

2865 zaměstnanců

má v současnosti Česká televize. Podle letošního auditu společnosti Deloitte by však ČT mohla v následujících dvou letech propustit až zhruba 600 dalších lidí.

6,5 miliardy korun

je letošní rozpočet České televize. Dalších 650 milionů dá ČT na digitalizaci. Na výrobu vlastních pořadů ČT vyčlenila více než dvě miliardy korun.

 

Profil: Radek Žádník (39)

Vystudoval finance na VŠE. Před nástupem do ČT byl finančním ředitelem státní České pošty a pak pracoval pro poradenskou firmu Deloitte.

Související