Před několika lety při stěhování fondů gramofonových desek do nových depozitářů v archivu Českého rozhlasu narazili jeho pracovníci na několik krabic pokrytých vrstvou spadané omítky. Byly v nich gramofonové desky a zvukové fólie, mezi nimi také složka s názvem Generál Eliáš.

Alois Eliáš, legionář, zapřísáhlý vlastenec, generál, předseda protektorátní vlády mezi léty 1939 a 1941, hrdina českého protinacistického odboje, byl za svou odbojovou činnost nacisty jako jediný premiér okupovaného státu popraven. K trestu smrti byl odsouzen 1. října 1941.

V archivu Českého rozhlasu se podařilo po téměř 70 letech objevit nahrávku s Eliášovým vynuceným prohlášením, které při procesu pronesl ke svému národu.

Eliáš se ministerským předsedou stal po vzniku Protektorátu Čechy a Morava. Podílel se na zrodu odbojové organizace Obrana národa, kterou pak částečně i řídil, komunikoval s exilovou vládou v čele s Edvardem Benešem. Doma měl dokonce ukrytou vysílačku. Jeho činnost ale gestapu nezůstala utajena.

V den příchodu nového říšského protektora Reinharda Heydricha do Prahy byl Eliáš zatčen. Byl obžalován z velezrady a zemězrady. Soudní proces byl veřejnosti uzavřen. Eliáš byl čtyři dny po zatčení odsouzen k trestu smrti.

Tehdejší protektorátní tisk uvádí, že proces s Eliášem byl veden v němčině a on sám při něm nepoužil ani na chvíli češtinu. V němčině prý Eliáš také pronesl své závěrečné prohlášení, určitou formu obhajoby, přiznání.

Prohlášení nebo 20 000 mrtvých Čechů

Senát, historie, armáda, ALois EliášJaké prohlášení ale Eliáš ve skutečnosti pronesl, o to se vedou spory. Existuje několik verzí jeho projevu a nejen to, v archivu rozhlasu byla odhalena nahrávka, na které Eliáš mluví česky. K tomu je třeba dodat, že Eliáš měl za úkol směřovat prohlášení ke svému národu. Kdyby tak údajně neučinil, někdejší státní tajemník úřadu říšského protektora K.H. Frank mu hrozil, že bude popraveno 20 000 českých lidí.

Prohlášení Eliáš pronesl, ale je očividné, že si za ním nestál. Všechny další fakta ale zůstávají nejasná. Například se neví, zda prohlášení sestavil sám.

„Určité body mu byly stanoveny. Ale domnívám se, i vzhledem k obratům, které se tam objevují, že prováděl jakousi konečnou revizi. Zřejmě s těmi, kdo ho tlačili k tomu prohlášení, řešil, co ještě je ochoten říct a co už z něj nedostanou,“ říká vojenský historik Eduard Stehlík pro Český rozhlas.

Nahrávka, kterou archiv objevil, ale nemohla v budově rozhlasu vzniknout. Eliáš se totiž po svém odsouzení pohyboval pouze v místech mezi pankráckou věznicí a vyšetřovnou gestapa. Odpověď by mohla být v přepisu výslechu K. H. Franka, který o procesu s Eliášem vypovídal před lidovým soudem v březnu 1946:

„Vzpomínám si, že později byl natočen zvukový záznam Eliášova přiznání a provolání na desku. Vím to, že snímek byl pořízen na gestapu, ovšem stalo-li se tak na gestapu, nebo někde jinde, to nevím.“

Alois Eliáš svůj projev přednesl údajně před vynesením rozsudku smrti. I když byl určen národu, v plném znění zveřejněn nebyl, otištěna byla jen fotografie, na které přes sebe ležely tři listy projevu, přečíst bylo tedy možné jen jeho část, uvádí zpravodajství rozhlasu.

Osud armádního generála Aloise Eliáše připomíná pamětní deska na průčelí Kolovratského paláce v areálu Senátu. Právě v tomto paláci, kde se scházela prvorepubliková i protektorátní vláda, měl Eliáš také své sídlo. Deska byla odhalena před pár dny při příležitosti 120. výročí Eliášova narození.