Do týmu, který už má svá zažitá pravidla a jasně rozparcelované sféry vlivu, přichází nový šéf. Všichni, kdo se cítí být ohroženi, se snaží přivandrovalce vypudit. Spojí se proto a všemi dostupnými prostředky se snaží nový element zlikvidovat. Jejich snaha v mnohém připomíná praktiky známé z živočišné říše a má společné jen jedno. Vše je dovoleno a nic není fér. Tato situace je typická pro jev, kterému psychologové říkají staffing.

Nejde o náhodné neshody, které se běžně stávají v každé firmě, ale o systematickou a cílenou tyranii. David Heider, psycholog a kouč z poradenské společnosti Assessment Systems, vypráví o situaci, kdy nový šéf dostal na starosti řízení týmu ostřílených prodejců: "Chtěl všechno řešit po dobrém, o všem diskutovat, bral si čas na rozmyšlenou. Obchodníci jej proto nebrali vážně. Začali ho obcházet, dělali si z něj legraci a s problémy se obraceli na šéfa o úroveň výš. Dráždila je osobnost, kterou považovali za příliš měkkou."

"V odborné literatuře se uvádí asi devět až deset procent případů staffingu v porovnání s častějšími případy bossingu," říká Pavel Beňo, psycholog a filmař, který se problematickým vztahům v práci věnuje dlouhodobě.

Proč se podřízení bouří

Nejčastěji ke staffingu dochází právě při výměně šéfa. Staří "mazáci" si často idealizují původního vedoucího, a když už se musejí nedobrovolně přizpůsobit nové situaci, číhají na každou příležitost, kdy by mohli nového šéfa ostrakizovat.

"Ve své praxi jsem se setkal se třemi případy staffingu. Všechny se týkaly mladých šéfů, které po nástupu do nové pozice tým systematicky odmítal," potvrzuje Pavel Beňo. Když všichni členové týmu spojí své síly, je přitom obtížně útok ustát i pro zkušeného manažera.

Tato forma šikany páchaná zaměstnanci má podle Pavla Beňa větší prostor tam, kde je nastoleno spíše demokratické vedení: "U nás je ale obecně styl řízení šéfů hodně partriarchální a direktivní. Jsme stále hodně autoritářská společnost. To je důvod, proč je staffing většinou v zárodku potlačen."

V o to horší pozici se pak může ocitnout šéf, který se obětí staffingu stane. Přestože si s týmem neví rady, bere uklidňující léky po hrstech nebo se odreagovává adrenalinovými zážitky, že ho podřízení šikanují, by otevřeně nepřiznal. Toto téma je v naší společnosti podle Davida Heidera pořád tabu: "Je to podobné jako u domácího násilí páchaného na ženách a na mužích. Už jsme akceptovali, že jsou ohrožené ženy, ale že také muž může být týrán, připadá lidem pořád jaksi nepravděpodobné."

Obraz muže i pozici šéfa si totiž automaticky spojujeme se silnějším postavením a převahou. Řídit tým je navíc samou podstatou manažerovy kompetence. A protože netouží shazovat sám sebe, zřídka tento problém otevírá třeba i před psychologem nebo koučem.

A protože neschopnost zvládnout tým postupně ničí manažerovi ego, velmi často ho soustředěný tlak jeho podřízených nakonec opravdu donutí odejít.

Pod palbou kritiky

Staffing na sebe v praxi bere různé podoby. Velmi častá je přehnaná a systematická kritika na poradách týmu. Je jasné, že bez zdravé výměny názorů se firma neobejde. Je však rozdíl mezi zdravou zpětnou vazbou a situací, kdy se tým spojí, aby znemožnil svého šéfa.

Zatímco u jiných nadřízených takoví tyrani drobné chyby tolerují nebo by se proti nim ani nedovolili ohradit, šéfovi, který je na "střelnici", neodpustí nic. Systematicky jej deptají. Více či méně otevřeně zpochybňují jeho vize a myšlenky. A svou agresi často skrývají i za předstíraným humorem, protože si ji netroufnou ventilovat přímo. O to hůře se proti ní dá ovšem bránit.

Jsi šéf, tak si pomoz sám

Týmové šikanovaní se nemusí dít otevřeně, ale třeba pod heslem "jsi šéf, poraď si sám" či "bereš velký prachy, tak se starej". Podřízení v takovém případě dělají naschvály, vymýšlí si překážky, proč zadaný úkol nemohou splnit.

Záměrně mu také neposkytují své zdroje a informace. Nechají jej topit se ve zbytečných problémech, ztěžují mu orientaci v novém prostředí. Tam, kde se třeba dříve automaticky angažovali, ostentativně čekají na to, až jim šéf výslovně zadá úkol. Taková nechuť může vyvrcholit tím, že se celá skupina zaměstnanců domluví a odejde ke konkurenci. Vypadá to dětinsky, ale pokud se takto vylidní půlka oddělení, chod firmy to značně zkomplikuje.

Objevují se dokonce i extrémní případy, kdy staffing přeroste v otevřenou agresi, často se sexuálním podtextem. Běžnější je to především v prostředí, pro které je typický pojem "mazáctví", například u policie nebo v armádě. Známý je případ velitele libereckého protichemického pluku, kterému několik vojáků přes jeho protesty osprchovalo přirození a vše si nahráli jako zábavnou historku na mobil. Protože se věc dostala na veřejnost, šéf pak ještě od svých podřízených dostal "nakládačku". Nakonec, aby byla zachráněna reputace, všichni svorně prohlásili, že šlo vlastně o legraci. I tak tragikomicky může vypadat staffing v Česku.

Jak si zjednat respekt

Někdy je těžké určit hranici, kdy jde ještě o občasné neshody a odkud začíná staffing. Je šéf zbytečně přecitlivělý, nebo už ho jeho lidé týrají? Indikátorem pro personalistu může být třeba to, že se lidé na některých manažerských postech nápadně často obměňují.

Šéfovi pracujícímu v takovém prostředí psychologové radí vypnout emoce. Ve vypjatých chvílích si představovat například skafandr, kterým se k vám "jedovatosti" nemohou dostat. Říct si v duchu "vlezte mi na záda", stát si za svým názorem a uplatnit i sankce, výtky a v mezním případě třeba "nemocný" tým rozdělit či se zbavit toho, kdo neformálně skupinu řídí.

Hodí se každý prostředek, který posílí šéfovu pozici. Třeba i drobné triky. Kdo kromě šéfa například může uprostřed porady vstát a mluvit ostatním za zády? Efektní je také hovořit pomalu a hlubším hlasem. Nebo si poslat sekretářku pro kafe.

Podstatou všech těchto triků je, aby si lidé kolem uvědomili hierarchii. Zejména manažerkám prospěje, když z chování vypustí všechno, co by mohlo působit jako "měkké". Mluvte důrazně, oslovujte přímo a adresně také vydejte příkaz. Ale hlavně se nesnažte zavděčit. Aby se šéf nestal ani vykonavatelem šikany, ani její obětí, vyplatí se řídit jednoduchým pravidlem - nejen respektovat druhého, ale zároveň také důsledně vyžadovat respekt k sobě.

 

Slovníček

Staffing

je situace, kdy tým terorizuje svého nadřízeného.

Mobbing

šikana na pracovišti způsobená spolupracovníky.

Bossing

označuje šikanu na pracovišti, za kterou je odpovědný šéf.

Chairing

"poziční" boj na úrovni nejvyšších vedoucích.

 

Jak se bránit staffingu

hned v zárodku konfliktů využívejte naplno svoje pravomoci

když se dostanete na lopatky, vaši trýznitelé to nesmějí poznat

obraťte na svou stranu autoritu, kterou stávající tým respektuje

nespoléhejte se na to, že problém vyřeší čas

využijte služeb psychologa nebo kouče, není to ostuda

hledejte poradce, který by mohl při konfliktech zastávat roli respektovaného arbitra

nenechte se donutit k porušení zákonných norem, v žádném případě neuškodí přizvat na pomoc odborníka na pracovněprávní problematiku

snažte se nepřenášet pracovní problémy domů, tam potřebujete především odpočívat

zaveďte výcviky na rozeznání šikany pro šéfy i zaměstnance

pokud je situace neúnosná, neničte si zdraví a odejděte

 

Kde hledat pomoc

Pomáhat zaměstnancům při mobbingu, bossingu se snaží expertní skupina Práce & vztahy, jejíž založení inicioval v roce 1999 psycholog Pavel Beňo. Jde o respektovanou organizaci, která má například rozsáhlou videotéku s příběhy šikanovaných lidí. Některé z nich lze zhlédnout na www.workrelations.eu. Sdružení pomáhá zprostředkovat dialog mezi znesvářenými stranami, v přípravě nezájmu toho, kdo šikanuje, oslovuje i jeho nadřízené či zaměstnavatele.

Bližší informace získáte na www.vztahy.org