Vznik diplomatického sboru Evropské unie provází intenzivní lobbování ze strany členských států "sedmadvacítky". Ty se nejrůznějšími prostředky snaží do řad rodící se unijní diplomacie prosadit své zástupce. Současně ale také zejména ze zemí střední a východní Evropy včetně Česka zaznívají obavy z toho, že dominovat sboru asi budou představitelé západních členských států.

"Trochu se obáváme, my a některé sousední země, že v tomto servisu bude převažující zastoupení občanů ze západní Evropy, méně už ze střední či východní Evropy," řekl český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg během v sobotu skončeného neformálního setkání šéfů diplomacií zemí EU.

"Nevidím to jako soutěž národností, vidím to jako snahu získat ty nejlepší lidi pro servis pro nás všechny," uvedl švédský ministr Carl Bildt.

Řada jeho kolegů potvrdila, že se kvůli diplomatickému sboru, s jehož vznikem počítá Lisabonská smlouva o reformě EU a jejích institucí, lobbuje, a to nejrůznějšími způsoby, třeba i pomocí SMS zasílaných šéfce unijní diplomacie Catherine Ashtonové. Právě na ní spočívá hlavní tíha odpovědnosti za výběr nových velvyslanců EU i dalších diplomatů.

Její rozhodování není snadné. V jednom z výběrových řízení se na tři desítky míst, jejichž obsazení by mohlo být známo již brzy, přihlásilo kolem tisícovky uchazečů. Zatím prohlášení diplomatů ukazují, že země střední a východní Evropy budou patrně zastoupeny jen minimálně.

Boj se vede hlavně o nejdůležitější funkce ve sboru a obsazení šéfů delegací, kterých bude EU mít ve světě přes stovku.

"Zástupci musí být dobří Evropané"

"Je nepřijatelné, aby nové členské země EU, které tuto rodinu rozšířily před několika lety, měly alespoň prozatím jen jednoho či dva své zástupce ve více než stovce delegací," podotkl polský ministr Radoslaw Sikorski.

"Nevidím to tak. Doufám, že se nám podaří získat ty nejlepší lidi na různé pozice, ať už jsou to Švédové, Němci či Nizozemci nebo kdokoli. Záleží mi na tom, aby to byli dobří Evropané," řekl Bildt.

O nejvýznamnější posty se boj vede už měsíce. "Jsou to debaty, které se odehrávají v zákulisí, prostřednictvím mobilních telefonů i textových zpráv...Všichni u Catherine Ashtonové lobbujeme za místa," připustil finský ministr zahraničí Alexander Stubb.

Lobboval i Schwarzenberg

Lobbing připustil i Schwarzenberg, i když nikoli na tomto setkání, nýbrž už před ním. "Udělal jsem to dvakrát, takže když to člověk dělá potřetí, tak to spíše působí blbě," vysvětlil, proč neformálního jednání v belgické metropoli tentokrát k tomuto účelu nevyužil. Spíše se tam podle něj hovořilo o nastavení fungování servisu, jak si dělit pravomoci, co by mělo připadnou šéfům diplomacií, premiérům či prezidentům a podobně.

Podle diplomatů se na pozice evropských velvyslanců zatím nejspíš žádný z Čechů, kteří o to usilovali, nedostal. Další řízení ale ještě probíhají či budou následovat. Jednu z deseti nejvyšších manažerských pozic ve vznikající zahraniční službě EU se snaží získat Jiří Šedivý, současný náměstek generálního tajemníka NATO. Šedivý je též v novém poradním týmu ministra obrany Alexandra Vondry.