Stravenky a rozpočet

0,6 až 1 miliarda
korun bude činit úspora státu při zrušení daňového zvýhodnění stravenek

1,3 miliardy korun
je přínos stravenkového systému do státního rozpočtu, zejména z DPH a daní v restauracích


312 milionů korun

je odhadovaný celkový přínos stravenkových systémů pro stát

Ministerstvo financí uvažuje o tom, že by se místo některých daňových zvýhodnění u zaměstnaneckých benefitů zavedl daňový paušál. Změnu by měl obsahovat nový zákon o dani z příjmu, který MF připravuje. Uvedl to vedoucí oddělení Daně z příjmu právnických osob ministerstva financí Vlastimil Bachor.

Zavedení daňového paušálu by znamenalo, že všichni zaměstnanci by si mohli od daňového základu odečíst určitou částku. Tento systém mohou v současnosti využívat podnikatelé. O zrušení daňových výjimek a jejich nahrazení daňovým paušálem MF uvažuje již delší dobu, hovořil o tom již Miroslav Kalousek coby ministr financí Topolánkovy vlády před téměř dvěma roky.

Podle Bachora by zavedení nezdanitelného paušálu mělo kompenzovat zrušení některých daňově zvýhodněných benefitů, jako jsou stravenky či příspěvky zaměstnavatelů na dojíždění do práce. "Nemohu ovšem v tuto chvíli prozradit, jak vysoký bude," řekl Bachor. Jasné zatím není ani to, od kdy by paušál mohl být uvedený v praxi.

Omezení daňového zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů, kam kromě stravenek patří například režijní jízdenky, závodní stravování, rekreace či bydlení na ubytovnách, má podporu napříč trojkoalicí. 

Miroslav Kalousek jako zřejmě nejhlasitější odpůrce těchto benefitů ještě v červnu navrhoval prosadit, aby se DPH ze zaměstnaneckých výhod stanovila z tržní ceny, nikoli z ceny snížené. Benefity se týkají zhruba 1,3 milionu zaměstnanců.

Paušál by vyhnal lidi z restaurací

Jeho výhodou by podle Bachora bylo i to, že zatímco stravenky od svého zaměstnavatele dostávají pouze zaměstnanci, zhruba 800 tisíc podnikatelů tuto možnost nemá. Zavedení daňového paušálu pro fyzické osoby prý vychází z programového prohlášení vlády, kde se mluví o zrušení daňových výjimek.

Podle předsedy Asociace provozovatelů poukázkových systémů (Apropos) Miroslava Sedláka paušál, navrhovaný ministerstvem, nic neřeší.

"Zaměstnanec už za měsíc nebo za dva nebude uvažovat v dimenzi, že dostal v platu příspěvek na jídlo. Po čase opět naopak bude po svém zaměstnavateli vyžadovat, aby dostal nějaký další benefit," řekl Sedlák.

Zánik stravenek by podle něj znamenal, že by 70 procent lidí omezilo návštěvy restaurací a 50 procent lidí by zde utrácelo méně peněz. To by vedlo k nezaměstnanosti v sektoru pohostinství, stát by od restaurací nedostal tolik na DPH a ani stravenkové firmy by do státního rozpočtu neodváděly přes 300 milionů ročně. Celkový fiskální dopad by při zrušení podpory stravenek byl podle Sedláka 426 milionů korun.

Pokles obratu restaurací by činil 7,5 miliardy korun. Ten by se dotknul zhruba 25 tisíc tuzemských restaurací, které umožňují nákup jídla na poukázku. "Dnes chodí příjemce stravenek do restaurace v průměru dvakrát týdně. Průzkumy ukazují, že v případě jejich ztráty, dojde k dramatickému poklesu návštěv," uvedl již dříve pro HN Bruno Berthier, místopředseda Asociace provozovatelů poukázkových systémů.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru