Rozpočet

3. největší schodek
I přes vůli šetřit bude vláda příští rok hospodařit s třetím největším deficitem v historii ČR. Větší byl jen letos a loni.

80 miliard na úroky
Permanentní růst státního zadlužení zvedá i sumu, kterou spolykají úroky. Příští rok jde na "obsluhu dluhu" 80 miliard.

2016. Vyrovnaný rozpočet
Příští rok má být prvním na cestě k nulovému deficitu, který vláda slibuje za šest let. Příští rok se má deficit snížit z 5,3 na 4,6 % HDP a v roce 2013 na 3 % HDP.

A+ šance na vyšší rating
Vládní sliby zatím svět bere pozitivně. Pokud se sliby naplní, agentura S&P slibuje Česku do dvou let zvednout rating z A na A+, tedy na úroveň Itálie.

Ministři vlády Petra Nečase se ve středu poprvé seznámili s novým státním rozpočtem. Ministr financí Miroslav Kalousek v něm pro rok 2011 počítá i s rekordními příjmy 117,1 miliardy korun z evropských fondů. Naopak zatím "skrývá" dvouprocentní zvýšení nižší sazby DPH, které do rozpočtu nezapočítal, i když ho vláda chce na jaře příštího roku prosadit.

Projděte si šest kritických míst rozpočtu, která dělají starosti nejen ministru financí:

1. Dluhová složenka 2011: 150 500 Kč

Kdyby Miroslav Kalousek chtěl zopakovat svůj předvolební tah a znovu lidem rozesílat složenky s upozorněním na aktuální výši státního dluhu, na konci příštího roku bude na každého Čecha včetně důchodců a nemluvňat připadat závazek ve výši 150 500 korun. Schodek rozpočtu se sice proti letošku a loňsku snižuje, stále je ale třetí nejvyšší v historii ČR a má příští rok dosáhnout 135 miliard - přitom každý schodek znamená další nárůst celkového zadlužení.

I když vláda splní svůj rozpočtový výhled a rozpočtový deficit bude v příštích letech klesat podle plánu, v roce 2014 bude Česko dlužit už zhruba dva biliony korun. Podmínkou je, že se ekonomika zotaví - pro příští rok Kalousek sází na to, že růst hospodářství zrychlí na 2,3 % oproti opatrné prognóze ČNB 1,8 %.

2. Rekordní důchody: 10 494 Kč

Největší položkou celého rozpočtu jsou důchody, na které stát v roce 2011 vydá rekordních 364 miliard. Po loňském zmrazení důchodů je vláda v lednu zvedne v průměru o 371 korun na 10 494 korun. Na penze půjde příští rok o 16,7 miliardy víc než letos. Na důchodovém účtu se ale skrývají dvě rizika. Jen letos přibylo víc než 40 tisíc důchodců, řada lidí odchází kvůli nezaměstnanosti do penze předčasně, a pokud bude tento trend kvůli krizi dál pokračovat, důchody mohou nakonec spotřebovat o několik miliard víc.

Rozpočet počítá s tím, že na důchodovém účtu bude příští rok schodek 32 miliard. Proto se uvažuje o zvýšení spodní sazby DPH z 10 na 12 %, což by byl pro Kalouska příjem navíc - v rozpočtu se se zvýšením zatím nepočítá.

3. Méně dálnic: -28,2 mld.

O nejvíc peněz přijde příští rok ministerstvo dopravy (přes 28 miliard), což odpovídá plánovaným škrtům ve výstavbě dálnic a železničních tratí. Protože se obvykle na podzim staví už z rozpočtu na následující rok, některé stavby zastavil ministr dopravy Vít Bárta už nyní. Stavět se nebude třeba dálnice z Hradce Králové do Jaroměře, zdrží se také severočeská D8.

Letos přitom na rozestavěné silnice a železnice teklo přes státní pokladnu 86,4 miliardy korun. Příští rok to bude jen něco přes 58 miliard. Ministr Bárta ale svůj boj nevzdává. Tlačí na stavební firmy, aby stavěly levněji, vyměnil i šéfa Ředitelství silnic a dálnic. Pokud donutí firmy k tomu, aby stavěly levněji, mohou se původní stavební plány dodržet.

4. Nižší platy a propouštění: -10 %

Státní zaměstnanci, kterých je 645 tisíc, pocítí škrty v příštím roce velmi výrazně. Peníze na jejich platy, po důchodech druhá největší položka celého státního rozpočtu, se sníží o desetinu na 128 miliard. Část lidí stát propustí (podle odhadu premiéra Nečase 5 - 8 %, tedy až 50 tisíc), většině se platy sníží. Jedinou výjimkou by měli být učitelé, stále ale záleží na tom, jak přesně jednotliví ministři úspory pokryjí.

Snižování platů, natož propouštění státní zaměstnanci dosud nepoznali, na 21. září plánují předvolební demonstraci a je možné, že Česko příští rok potkají stávky nebo podobné střety, jaké jsou obvyklé v západní Evropě.

5. Víra v Evropu: 117 mld.

Hlavní změnou, která se objevila ve středu v poslední verzi Kalouskova rozpočtu, je odhad příjmů z evropských fondů. Ten je velmi ambiciózní: Česko by mělo příští rok vyčerpat rekordních 117,1 miliardy korun, o 22 miliard víc než letos. Problém je v tom, že Česká republika patří k zemím, které moc čerpat peníze z EU neumí.

Pokud se penězovod z Evropské unie zadrhne, může se to opět na konci roku projevit neplánovaným zvýšením schodku nebo zastavením či pozdržením některých investic.

6. Co Kalousek skrývá

Ministr financí do rozpočtu nezapočítal plánované dvouprocentní zvýšení nižší sazby DPH, které chce vláda prosadit během jara příštího roku, ani snížení slev na dani pro rodiny s dětmi, které chce Kalousek prosadit ještě do konce letoška.

Pokud by přitom obě věci začaly během příštího roku platit, veřejné finance by si polepšily dohromady zhruba o deset miliard. Ty by mohl stát použít na důchodovou reformu. Ale jen v případě, že se neobjeví nějaký neplánovaný problém a peněz nebude potřeba jinde.

Kdo spolyká nejvíc (v mld. Kč)

 

Kde se nejvíc škrtá