Ústavní soud dal ve středu Petrovi a Pavlovi Richtrovým teoretickou šanci na získání náhrady za znárodnění podniku Elektromotor SVET po druhé světové válce. Žaloba obou bratrů proti nečinnosti ministerstva financí se tak bude znovu projednávat. Úřad bude muset návrh na přiznání náhrady věcně prozkoumat a vynést rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že ministerstvo v podobných případech náhrady nepřiznává, zůstávají šance velmi malé. Vyplynulo to ze středečního jednání u Ústavního soudu.

Advokát Richterových Jaroslav Čapek uznává, že možnost věcného projednání věci na ministerstvu financí považuje za dílčí úspěch. Jestli úřad návrhu nevyhoví, je možné se znovu obrátit na soud, který pak bude zkoumat skutečnou podstatu věci - a ne jen to, zda má být návrh projednán, nebo ne. Může se tak stát, že případ znovu doputuje až k Ústavnímu soudu.

"Ta firma existuje dál a státu dál plynou odvody a daně z tohoto podniku. Ale žádná náhrada nám vyplacena nebyla," řekl u soudu Petr Richter. "O tom, jak mělo ministerstvo rozhodnout, jak to má vypadat s tou náhradou, to je otázka budoucnosti, pokud se na nás takový stěžovatel obrátí," uvedl soudce zpravodaj Vojen Güttler.

O náhradě mělo být rozhodnuto už v roce 1946

Český stát firmu převzal po druhé světové válce díky prezidentskému dekretu o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků. Richterovi jsou potomci jednoho ze zakladatelů podniku. Byl to jejich dědeček. Podle dekretu přísluší za znárodnění majetku náhrada, o které měly rozhodnout úřady už v roce 1946. Zřejmě z politických důvodů to však neudělaly. Otázka náhrady tak zůstala dosud neuzavřená.

Když ministerstvo nevyneslo žádné rozhodnutí, Richtrovi podali k Městskému soudu v Praze správní žalobu proti nečinnosti úřadu. Jak pražský soud, tak Nejvyšší správní soud však podněty Richterových zamítly. Oba soudy mimo jiné uvedly, že účel Benešových dekretů se naplnil v době dávno minulé a dnes již nemají aktuální význam. Naopak Richtrovi považují sporný dekret za předpis, z něhož přímo vyplývá povinnost ministra financí rozhodnout o jejich návrhu na zahájení správního řízení o náhradě za znárodněný majetek.

Ministerstvo náhrady projednává, ale zamítá

Nejvyšší správní soud i Ústavní soud již v minulosti rozhodly, že ministerstvo financí musí řádně rozhodovat o návrzích dědiců na poskytnutí náhrad za majetek zabavený po druhé světové válce podle prezidentského dekretu o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků. Ani tehdy, ani nyní však Ústavní soud nenaznačil, jak má ministerstvo rozhodnout. Pouze zdůraznil, že nesmí návrhy bez projednání odkládat.

Ministerstvo již dnes návrhy na přiznání náhrady neodmítá a věcně je projednává. Všechny ale zamítá, připustil u soudu zástupce ministerstva Michal Jedlička.