Odvážní investoři, kteří v šedesátých letech svěřili své peníze třicátníkovi Warrenovi Buffettovi, udělali terno. Každých investovaných tisíc dolarů se během následujících pětačtyřiceti let Buffettovi "pod rukama" rozmnožilo na víc než čtyři miliony. To je i při započtení inflace obchod století. Dnes, na prahu osmdesátky, je Buffett druhým nejbohatším mužem Ameriky a miliardáři jsou i mnozí jeho spolupracovníci.

Buffettova unikátní kariéra určitě ospravedlňuje přezdívku Věštec z Omahy, kterou ho častuje světový tisk i zástupy obdivovatelů. Co způsobilo, že o tolik ční nad průměrnými finančníky? Kromě těžko definovatelného čichu umožňujícího odhadovat trendy trhů je to přesvědčení, že se vyplatí sázet na skutečnou hodnotu podniku a méně na to, jak si ho v tu chvíli cení burza.

Buffett se také ze zásady odmítá angažovat v odvětví, jehož budoucí výnosy nedokáže vyčíslit. To mu umožnilo vyvarovat se ztrát v různých bublinách, jejichž splasknutí už mnohokrát v historii ukončilo sny o rychlém zbohatnutí.

35 dolarů za kolo do nákladů

Warren Buffett se v nebraském městě Oklahoma na americkém středozápadě narodil 30. srpna 1930 na začátku nejhorší hospodářské krize historie. Jeho dětství však nouze nepoznamenala. Otec Howard byl významný republikánský politik, který dokázal čtyřikrát uspět ve volbách do Kongresu. Díky rodinnému zázemí získal Buffett i dobré vzdělání, což často zmiňuje jako příklad štěstí, z něhož se mnoho lidí na světě těšit nemůže.

K enormnímu bohatství mu však rodina nepomohla. Jako v každém správném příběhu o milionářích začínajících od píky se i v Buffettově životopisu najdou historky ilustrující, že měl obchodní talent už jako dítě. Šestiletý Warren prý roznášel po okolí žvýkačky a Coca-Colu. Kupoval balení po šesti kusech za čtvrt dolaru, přičemž jednu plechovku limonády prodával za pět centů. Půl století nato udělal právě s akciemi Coca-Coly jeden ze svých nejvýnosnějších obchodů daleko přesahujících sny kluka, který se ještě spokojil s dvacetiprocentní marží.

První daňové přiznání budoucí miliardář vyplnil ve čtrnácti letech. Od základu daně tehdy odečetl 35 dolarů za kolo a hodinky, "výrobní prostředky", které využíval při rozvážení novin a při řízení sítě dalších mladých doručovatelů. Ve stejné době investoval prvních tisíc dolarů do půdy, kterou pronajímal. Ještě na střední škole založil firmu, která provozovala hrací automaty. V roce 1950, kdy mu bylo dvacet let a končil nižší stupeň vysokoškolského studia, dokázal vydělat a uspořit 8900 dolarů, za což se tehdy dal pořídit menší dům.

Největším přínosem pro Buffettovu budoucnost bylo studium na Columbia Business School, kam přešel, protože zde učil autor jeho nejoblíbenější publikace o investování, Benjamin Graham. Kniha Inteligentní investor, kterou Graham poprvé vydal v roce 1949, Buffetta ovlivnila na celý život. "Základní myšlenkou je využít vzestupy a poklesy burzy ve svůj prospěch a vyhledávat akcie, kde je velký rozdíl mezi vnitřní a tržní hodnotou. Tak nás to Ben Graham učil. I za stovky let to bude úhelný kámen investování," charakterizoval Buffett svou strategii.

Po absolvování univerzity pracoval jako makléř. Ve čtyřiadvaceti získal práci v Grahamově investiční společnosti. Když Graham odešel do důchodu, založil Buffett vlastní investiční firmu. Podílníky získal slibem nejméně čtyřprocentního ročního výnosu. Kdyby ho nedosáhl, byla by jeho odměna nulová. Teprve při vyšším než čtyřprocentním výnosu mu náleželo 25 procent zisku. Dnes běžné poplatky odvozené z objemu spravovaného majetku si neúčtoval.

V roce 1962 začal Buffett skupovat akcie textilky Berkshire Hathaway, během tří let ji ovládl. Do firmy převedl dosavadní aktivity a brzy investice nasměroval do finančnictví. Pojišťovny a zajišťovací firmy dodnes tvoří významnou část jeho aktiv.
Růst hodnoty Berkshire Hathaway nemá obdoby. V tabulce vložené do letošního dopisu akcionářům Buffett uvádí, že hodnota akcií firmy během působení současného managementu, tedy od roku 1965, stoupla o 434 tisíc procent.

První a jedinou dividendu, 10 centů na akcii, Buffett vyplatil v roce 1967. Vzhledem k dnešní pověsti Buffetta jako hrdiny lidového kapitalismu je paradoxní, že podíly v Berkshire Hathaway dlouho rozhodně nebyly pro každého. Buffett léta odmítal akcie štěpit, takže se jejich hodnota počítala v desetitisících dolarů. Na podzim roku 2006 kurz Berkshire Hathaway překročil stotisícovou hranici a o rok později hodnota akcií dosáhla dokonce 150 tisíc dolarů, což je něco, co Wall Street nepamatuje.

Woodstock kapitalistů

Nechuť štěpit akcie Buffett zdůvodňoval tím, že stojí o dlouhodobé investory, ne o krátkodobé spekulanty. Nakonec však musel s uvedením akcií s nižší hodnotou souhlasit, protože hrozil vznik fondů, které by podíly v nižších hodnotách nabízely.

Růst akcionářské základny se projevil i na proměně podoby valných hromad. Zatímco ještě v roce 1981 se na ni dostavilo jen pár akcionářů, v prvních letech nového tisíciletí už jich bylo přes deset tisíc a letos do Omahy, kde má Berkshire Hathaway sídlo, přijelo na 35 tisíc podílníků. Valná hromada Buffettova koncernu je spolu s basketbalovými zápasy nejmasovější událostí konanou v Nebrasce a bývá nazývána Woodstockem kapitalistů.

Buffett se svým investorům věnuje. Odpovídá na stovky dotazů, podepisuje knihy a dokonce hraje krátké pingpongové zápasy. Akce svým charakterem trochu připomíná pouť s tím rozdílem, že místo cukrové vaty se kupují věci dlouhodobé spotřeby a šperky. Firmy patřící do konglomerátu totiž po dobu valné hromady lidem, kteří prokáží vlastnictví akcií, nabízejí výhodnější ceny. Dělají to i značky, které jinak slevy zásadně neposkytují.

Buffettovo renomé posiluje to, že často vystupuje proti proudu. Netypické je třeba to, že poukazuje na skutečnost, že procentuálně platí nižší daně, než mnozí jeho zaměstnanci. Taková daňová politika podle něj poškozuje střední a nižší třídu. Blahodárná by podle něj byla i vyšší dědická daň. Tu si v extrémní podobě naordinoval sám. Chce 99 procent majetku dát na charitu. Velkorysý krok zdůvodňuje výrokem "Chci dát dětem tolik na to, aby cítily, že mohou dělat cokoli, ale ne tolik, aby měly dojem, že nemusí dělat nic."

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru