Zatím jsou spíš hračkou pro technické a ekologické fandy. Jenomže jejich pozice se mění. Elektromobily se pomalu stávají standardní součástí autoprůmyslu. Tím spíš, že jejich cestě na silnice pomáhají mocní hráči - energetické koncerny. Letos se do vlastního projektu "Elektromobilita" chystá vrhnout i český ČEZ.

Jednička domácí energetiky se rozhodla vybudovat do roku 2013 první tuzemskou síť standardizovaných dobíjecích stanic pro auta. Především v Praze a v severočeském Vrchlabí (město si ČEZ vybral pro testování svých nových technologií) jich postaví několik stovek. "První bychom rádi zprovoznili už letos na podzim u našeho sídla v Praze 4," upřesňuje Tomáš Chmelík, který se v ČEZ zabývá moderními technologiemi. ČEZ chce přivést na domácí silnice až 70 elektromobilů, které mu dodá partner, automobilka Peugeot. Počet elektromobilů v Česku tím stoupne o třetinu - dosud jich u nás jezdí necelé dvě stovky.

Testování trhu

ČEZ chce do projektu elektromobilita investovat v příštích třech letech stovky milionů korun. Následuje tím další firmy z oboru. Do podobných programů, často většího rozsahu, už dávno energetické koncerny investují.

"V západní Evropě si energetiky testují trh už delší dobu, Česko do toho naskočilo vlastně na poslední chvíli," říká Roland Zsilinszky z poradenské společnosti Roland Berger Strategy Consultants. Například německá RWE, která mimochodem letos přivezla na karlovarský festival k předvedení elektromobil Tesla, buduje v Berlíně síť 500 dobíjecích stanic a do provozu vrhá stovku vozů. Italský Enel staví 400 stanic v Miláně, Pise a Římě, do provozu letos nasadí rovněž stovku elektromobilů. Francouzská EdF se podílí na velkorysém pařížském projektu Autolib, který počítá se stavbou 600 nabíječek a s pořízením čtyř tisíc vozů, jež si budou moci zájemci pronajímat.

Energetické firmy počítají s tím, že rostoucímu počtu elektromobilů budou muset přizpůsobit služby. "Nemůžeme se nečinně zakopat v současných pozicích. A tak chceme zjistit, jak novou příležitost využít, jaké služby a byznys modely rozvíjet, jaká technická řešení zvolit," říká Chmelík. Dodavatelé elektřiny potřebují zjistit, jaký způsob nabíjení vozů se v praxi osvědčí. Zda se baterie budou dobíjet nejčastěji v noci doma v garážích, nakolik budou žádány dobíjecí stanice na parkovištích obchodních a zábavních center, podél dálnic, na podnikových parkovištích.

Pro jaké typy dopravy budou elektromobily nejvhodnější, a jaké funkce mají dobíječky mít. A také jakým způsobem budou řidiči za služby energetiků platit, o jaké balíčky služeb bude zájem. A jaké nároky bude mít nový fenomén na spotřebu elektřiny, jak zatíží rozvodnou síť, zda vytvoří nové odběrové špičky.

Sériová výroba nastupuje

Elektromobil není žádná převratná novinka. Vůbec první u nás vyjel z dílny Františka Křižíka už v roce 1895 - celé dva roky před premiérou prvního automobilu - kopřivnického Präsidentu. Šanci na plnohodnotné uplatnění elektřiny v autech však přinesly až o sto let později lithio-ionové baterie, jež zvýšily dojezd auta na zhruba 150 kilometrů.

Teď nastává v oboru další zlom. Automobilky chystají během příštích dvou let sériovou výrobu elektromobilů. Ta srazí cenu vozů i baterií a jejich uplatnění dál poroste.

"Dnes vyjde pořízení a provoz elektromobilu o 20 až 25 procent dráž proti klasickým vozům, kolem roku 2020 budou naopak o 10 až 15 procent levnější," tvrdí Zsilinszky.

Elektromobilům pomáhá na trh i politická podpora. Odpovídají společenské poptávce: v porovnání s klasickými pohony mají nižší emise skleníkových plynů. Při provozu dokonce neprodukují žádné emise, což je užitečné zejména ve městech. Snižují hlučnost dopravy, částečně řeší rostoucí poptávku po ropě. A tak se do jejich podpory zapojily vlády i města - poskytují daňové úlevy, dotace na nákup vozů a výstavbu potřebné infrastruktury, slevy při parkování. "Kolem roku 2020 budou elektromobily nejčastější alternativou vozů se spalovacím motorem. Podíl hybridních vozů (kombinují spalovací motor i elektromotor) a čistých elektromobilů na trhu se bude pohybovat kolem deseti procent," odhaduje Zsilinszky.


Zuzana Kubátová
S přispěním Petra Býmy


Nepromarnit šanci. Český ČEZ následuje evropské energetické hráče. Postaví stovky dobíjecích stanic pro elektromobily, nakoupí elektroauta.


Při budování sítě dobíječek se zaměříme na Prahu, a dále Vrchlabí, kde chceme testovat nové technologie. Možná je i spolupráce s partnery, třeba obchodními řetězci.
Tomáš Chmelík, project manager ČEZ


Většina světových automobilek sází na elektroauta

Volkswagen E-Up!

do prodeje 2013
dojezd 130 km
max. rychlost 135 km/hod
výkon 60 kW
dobití baterie na 80 % za méně než hodinu, plné dobití do 5 hodin
náklady na 100 km jízdy v případě plného dobití baterie z levnějšího nočního proudu 40-50 Kč


Pininfarina BO Bluecar

do prodeje 2010
dojezd 200-250 km
max. rychlost 130 km/hod
výkon 50 kW
plné dobití baterie 6 hodin, několikaminutové rychlonabití pro dojezd 20 km
náklady na 100 km jízdy v případě plného dobití baterie z levnějšího nočního proudu 40-50 Kč


Nissan LEAF

do výroby 2010
dojezd 160 km
max. rychlost 140 km/hod
výkon 80 kW
rychlodobíjení na 80 % kapacity za 30 min.


Dodge ZEO

do výroby 2010
dojezd 400 km
max. rychlost 290 km/hod
výkon 200 kW
dobití baterie na 80 % kapacity
za 30 minut, (úplně 7 hodin)


Subaru Stella EV

do prodeje 2010
dojezd 90 km
max. rychlost 100 km/hod
výkon 47 kW
dobití baterie na 80 % za 15 min., plné dobití do 5 hodin


Peugeot ion

do výroby 2010
dojezd 130 km
max. rychlost 130 km/hod
výkon 47 kW
první 100% elektrický vůz na evropském trhu
způsob dobíjení zásuvka na 200 V
dobití baterie na 100% za 6 hodin, rychlodobíjení na 80 % za 30 min.


Mitsubishi i-MIEV

do výroby 2010
dojezd 160 km
max. rychlost 130 km/hod
výkon 47 kW
rychlodobíjení na 80 % kapacity za 30 min.
(úplně 7 hodin)


Tesla S

do výroby 2012
dojezd 480 km podle typu baterie
max. rychlost 195 km/hod
výkon 70 kW
dobití baterie na 100 % za 4 hodiny,
rychlodobíjení 45 minut


K elektromobilům přes hybridní vozy

Počáteční nedůvěra

O elektromobily nebyl dlouho zájem. Odrazoval krátký dojezd i vysoké ceny. Automobilky tak daly přednost "hybridům", jež mají elektrický i spalovací motor a staly se mezistupněm k čistým elektromobilům.

Prius-mánie

Toyota v roce 1997 začala sériově vyrábět model Prius. Vůz používá elektromotor jako generátor k ukládání energie ze zpomalování, tu pak využívá při rozjezdech. Vozů se celosvětově prodalo 1,8 milionu. Ostatní firmy chtějí náskok dohnat.

Volt - obrácený hybrid

GM hybridy otočil. Chevrolet Volt je elektromobil. Když se vybijí baterie, spalovací motor roztočí generátor a sám dobíjí.

 

480 kilometrů

ujede na jedno nabití baterie vůz Tesla s, jehož sériová ýroba se rozběhne v roce 2012. Na americkém trhu se bude prodávat v přepočtu za 1,3 milionu korun.

30 minut

dnes stačí většině elektromobilů k nabití baterie na 80 procent kapacity (nabíjení v rychlém režimu). Standardní dobití baterie trvá kolem 6 hodin.

1,1 terrawatthodiny

elektřiny je podle ČEZ předpokládaná roční spotřeba elektromobilů v Česku v roce 2030. Dnešní celková spotřeba proudu v zemi je 70 Twh ročně.