Dvacet až třicet manažerů bude mít letos příležitost nabídnout své schopnosti v neziskovém sektoru. Ale za svůj původní manažerský plat.

Nemusí dát výpověď, a přesto mohou až rok pracovat na nějakém neziskovém projektu. Tedy na něčem, co nehovoří jen suchou statistikou čísel, jako je to obvyklé v byznysu.

Od roku 2008 nabízí Nadace Vodafone pro lidi z byznysu projekt s názvem Rok jinak. Jde o českou obdobu globálního programu World of Difference, který funguje po světě od Nového Zélandu až po Ghanu. Mohou se do něj přihlásit manažeři s konkrétním neziskovým projektem. Kdo uspěje ve výběrovém řízení, bude pracovat místo v korporaci třeba v nadaci či sociální firmě.

Dosud byl program vždy na jeden rok, letos se nově rozšiřuje i na kratší úvazky, dvou- až tříměsíční. Firma tak manažera nemusí postrádat celý jeden rok. "Zjistili jsme, že ne každý projekt potřebuje na realizaci celý rok. V některých, obzvláště těch konzultantských, lze nastavit strategický plán a spolupracovat dva tři měsíce," říká Inga Kaškelyte, ředitelka Nadace Vodafone.

Z přihlášených letos bude vybráno více lidí než v předchozích letech. "Program jsme letos rozšířili. Cítili jsme potřebu otevřít jej více lidem. Dříve vyhráli jen čtyři finalisté, proto se mnozí lidé báli do soutěže jít. Nyní dostane podporu dvacet až třicet lidí," vysvětluje Kaškelyte. Do programu se v minulých dvou letech přihlásilo přes sto lidí.

To, že se mohou nově hlásit lidé i na kratší úvazky, má další efekt - program je tak dostupný i pro manažery ze středního a vrcholového managementu, které by firma mohla postrádat asi těžko dvanáct měsíců. Přihlášky se podávají do konce září. Ke stažení jsou na webu www.nadacevodafone.cz/rokjinak.

Roční programy budou začínat v lednu 2011, u kratších záleží na domluvě s neziskovkou.

Jak se učí jedni od druhých

Důležitým cílem programu je přenášet užitečné know-how z byznysu do neziskového prostředí a dobré myšlenky z druhé strany zase do podnikatelského prostředí. V programu jde o to, aby excelentní zkušenosti člověka z byznysu byly přidanou hodnotu pro neziskovou organizaci. Aby se třeba za rok pod vedením zkušeného manažera organizace dostala na úroveň, které by bez něj sotva dosáhla.

Pro hostujícího odborníka nejde ani tak o to, že by získal nové kompetence. "U středních a vyšších manažerských pozic člověk v neziskovém prostoru nezíská nové dovednosti, ale spíše jiný pohled na život. Většinou zažije změnu, která se dotkne spíše jeho osobnosti. Ale například úzce zaměřený specialista získá možnost rozvíjet se všestranněji," vysvětluje Kaškelyte.

Například Romana Nenadla napadlo, že využije své dlouholeté zkušenosti s projektovým řízením a tvorbou obchodních strategií z koncernů E.ON a Pilsner Urquell k tomu, aby stabilizoval hospodaření Diecézní charity České Budějovice. Získal pro podporu svojí myšlenky roční plat. Pomáhal v Charitě vytvořit jednotný plán jejího rozvoje do roku 2011. Přišel do kolektivu, kde se hodnotilo podle zcela jiných kritérií než v elektrárenské společnosti. Pokud poskytujete sociální služby, nejdůležitější je spokojenost klienta, vědomí, že není druhému na obtíž. Pro člověka z byznysu je to další rozměr nad excellovými tabulkami. Nenadl zjistil, že i tahle forma hodnocení dobře funguje. A měkčí metody hodnocení pak přenesl i zpět do nového zaměstnání, což je ČEZ.

Motivů, proč manažer přejde na rok někam do neziskovky, je spousta. "Často pozoruji, že když jdou lidé z byznysu do nějaké neziskovky, tak přitom třeba i studují. Vezmou si pro sebe "timeout" a dělají věci, na které by jim normálně nezbyl čas. Nebo vnímám druhou polohu. Někteří mají potřebu projekt skutečně rozjet a profesionálně v termínu předat. Cítí, že rok je limitovaná doba. Někteří pak té věci dají mnohem více než v regulérním byznysu," dodává Kaškelyte.

Co získá firma, která manažera uvolní

Firma, která svého manažera na projekt do neziskového sektoru uvolní, může také něco získat. Něco, co se však těžko měří. Šéfové většinou uvádějí, že se zvyšuje hrdost zaměstnanců na značku firmy, která si může dovolit podpořit dobrou věc. "Vím, že zaměstnanec se na mě s prosbou, abych ho uvolnila do Roku jinak, obrátí teprve v okamžiku, kdy si bude naprosto jistý svým projektem. Samozřejmě že na jednu stranu "ztrácím" pracovníka. Na druhou stranu ale pak získávám zpět člověka mnohem loajálnějšího a nabitého pozitivní energií," myslí si personální ředitelka Vodafonu Katarína Brončeková.

Věří, že přenos know-how funguje i opačným směrem než jen z komerčního do neziskového sektoru. Změna v zaběhlém rytmu práce může být prevencí proti vyhoření. "V korporacích je to bohužel poměrně častý jev. Obzvlášť v úvazcích na několik měsíců není proto "ztráta" zaměstnance tolik markantní," míní Brončeková.

Vědomí, že jsou v týmu lidé, kteří přemýšlejí v širších souvislostech o komunitě kolem, pozitivně ovlivňuje atmosféru ve firmě. Na západě mají podniky mnoho takových aktivit a šéfa žádost o uvolnění kolegy tak nezaskočí. Ví, že se mu dobrá vůle může pozitivně vrátit, ať už v medializaci značky, přitáhnutí nových zákazníků nebo tím, že firma získává dobrou pověst na trhu. Přestože podnik manažera během stáže Roku jinak neplatí, je třeba si rozhodnutí šéfa, pustit podřízeného, vážit.

Celý tým pracuje, zaučuje někoho nového, kdo přichází na zástup. Firma tak přichází o zisk, který jí jinak přináší zaučený a plně výkonný zaměstnanec.

"Setkali jsme se i s tím, že někteří finalisté byli odhodláni podat výpověď. Ne každý zaměstnavatel je osvícený a chce nebo může je pustit. Ale u těch lidí se vždy opakuje vnitřní a jasná potřeba změny, ať už je to proto, že už tu práci dělají dlouhou dobu, nebo potřebují nové impulzy a motivaci. Nebo se neobejdou bez pocitu, že dělají něco smysluplného a chtějí zažít něco nového," vysvětluje hnací motor lidí, kteří se hlásí do programu Kaškelyte.


V projektu Rok jinak můžete v neziskovém sektoru pracovat nejen 12 měsíců, ale i dva nebo tři měsíce.


Další firmy, které se zapojují do neziskových programů

KPMG

Radí neziskovým organizacím v daňové a účetní oblasti.

M.C. Triton

Poskytují krizový management nemocnicím a sociálním zařízením za nižší sazby.

Veolia

Přispívají na vzdělávání dětí v ústavu, platí jim pobyty v přírodě.

GE Money Bank

Padesát dobrovolníků pomáhalo minulý týden při záplavách na Liberecku.


Vyvíjím platební portál pro neziskovky

Spolupracoval jsem s Nadací VIA už dříve na jednom projektu jako IT senior manažer společnosti Capgemini. Zadarmo jsme připravovali studii, která se týkala dárcovského portálu. Znám se s lidmi z nadace a ti mi často říkali, že pomoc firem neziskovkám funguje spíše na bázi toho, že naženou lidi dělat nějakou manuální práci. Ale že by bylo mnohem zajímavější, kdyby firmy dávaly k dispozici odborné znalosti svých zaměstnanců. Napadlo mě, že to je to, co bych mohl Nadaci VIA dát sám.

Když přišla možnost finanční podpory od Nadace Vodafone, tak se všechno spojilo dohromady a šel jsem na rok pracovat do nadace VIA. Byť je to významná organizace v Čechách, tak rozdíl ve firemní kultuře je oproti korporaci stále značný. V komerčním prostředí se lidé orientují na výkon, všechno se měří ve finančních ukazatelích. V neziskovém sektoru se hodnotí, co věci přinesou obecně a zda je lidé vůbec považují za smysluplné. To je podstatný rozdíl. Mám v nadaci na starosti platební metody a platební portál www.darujme.cz. Díky tomu, že jde o platební bránu pro více neziskovek, peníze přes ní putují s minimálními poplatkovými náklady bankám. Kdyby si totéž zajišťovala každá neziskovka individuálně, platila by vyšší procento jako poplatek z transakce.

Dále vytváříme databáze pro neziskovky, www.crmproneziskovky.cz, aby si mohli dárce udržovat v přehledné databázi. Zavádíme nyní tyto systémy v několika neziskovkách.

Až se vrátím do svého původního zaměstnání, budu ve spolupráci s Nadací VIA pokračovat ve formě dobrovolné činnosti tak, aby se všechno rozvíjelo dobře dál. Moje účast bude nutná, to vím už teď. Protože využívám svoje vzdělání a zkušenosti, nevnímám to jako tak velkou profesní změnu, tedy kromě změny prostředí.



ALEŠ JENÍK, 30 LET
z IT manažera společnosti Capgemini manažerem Nadace VIA


Pomáhám vybudovat kavárnu, kde najdou práci duševně nemocní

Přešla jsem z pozice marketingové ředitelky v IT firmě K2 atmiteca do občanského sdružení Angelis. Buduji v Havířově kavárnu, kde se budou učit pracovat duševně nemocní lidé.

Můj příběh začal tím, že jsem vloni musela jít na operaci. Uvědomila jsem si, že to, jak vedu svůj život, není ideální. Nemoc jsem vnímala jako varovný prst. Byla to moje první nemocenská v životě, tak jsem tři týdny přemýšlela, co změnit. Byla jsem rozhodnutá, že se do stávající práce nevrátím. V pozici marketingové ředitelky jsem byla spokojená s obsahem práce. Měla jsem do určité míry svobodu v tom, co dělám. Většinu toho, co jsem si vysnila, se realizovalo. Do stavu vyčerpání mě dostala jiná věc. Byla jsem jediná žena v mužském managementu, což se na jednáních přece jen odráželo. Oblas IT je mužský svět. Musela jsem neustále ladit komunikaci. Navíc mám zvyk jít do věcí naplno. Šla jsem stokrát hlavou proti zdi, a vydala se ze svých sil. Po nemoci jsem svůj přístup přehodnotila a více si hlídám rovnováhu v dávání a braní. Začala jsem přemýšlet, jakým směrem se vydám. V tu dobu mi přišel do ruky časopis, kde byl článek o Roku jinak. Všechny podmínky soutěže jsem splňovala. Výzva souzněla s mou dávnou touhou pomáhat lidem. Oslovila jsem sdružení Angelis, které se věnuje duševně nemocným lidem. Řekla jsem jim o programu Nadace Vodafone. Zeptala jsem se předsedy sdružení, zda nemají v šuplíku nějaký plán či myšlenku, s níž bychom se do programu přihlásili. Dlouho snili o tréninkové kavárně. Dali jsme dohromady projekt, napsali žádost a poslali ji do Nadace Vodafone - a uspěli.

Inspirovali jsme se v kavárnách, které už fungují. To, co je vhodné, převádíme do našeho prostředí. Za půl roku jsme zvládli získat prostory pro kavárnu a dohodli se s majitelem, že zařídí rekonstrukci. Z různých zdrojů jsme získali prostředky ve výši 1,5 milionu korun. Navázali jsme kontakt se všemi odborníky z psychiatrie, nemocnic, poliklinik a am­bu­­­lan­cí. Kontaktujeme potenciální zaměstnance kavárny. Zatím víme o patnácti. Otevření kavárny se chystá na září, tak vymýšlíme, co tam budeme nabízet.

To, že po půl roce máme výsledky, je myslím dáno i tím, že jsem si přinesla určité profesionální návyky z byznysu. Je pro mě přirozené uvažovat o cíli projektu, jeho měřitelnosti, cílové skupině, harmonogramu a rozpočtu. Například ještě v čase, kdy jsme jeli vlakem na výběrové řízení do Nadace Vodafone, tak kolega z Angelisu odmítal přemýšlet o nějakém rozpočtu. Donutila jsem ho ještě ve vlaku vytvořit excelovou tabulku, kde jsme řešili právě tohle. A samozřejmě, že to pak byl základ, kolem kterého se pohovor před komisí, jež uděluje grant, točil. Myslím si, že můj přínos je právě v tomhle byznysovém myšlení, které mnohým neziskovým organizacím naprosto chybí.



Jana Švardalová, 32 let
Své původní místo marketingové ředitelky v IT firmě K2 atmiteca opustila natrvalo.


Očima zaměstnavatele

Zuzana Jelenová, ředitelka personálního odboru ministerstva pro místní rozvoj

Při rozhodování, zda pustit zaměstnankyni na rok do neziskovky Člověk v tísni, pro mě bylo důležité, že se projekt týkal vzdělávání. I když trochu z jiné stránky než na našem ministerstvu. Takže kolegyně nešla zcela mimo obor. Snad v tom bylo rozhodování jednodušší. Svou roli hrála i skutečnost, že sama fandím neziskovým organizacím a tohle byla přijatelná forma, jak vyjádřit podporu jejich činnosti. Mělo by patřit k dobrému jménu organizace, že se chová eticky a zajímá se o společenské problémy.

Také se domnívám, že uvolnění zaměstnance na rok má nakonec i své výhody. Člověk, který se vrátí, má nové zkušenosti. Získá odstup či nadhled. Překlenutí jednoho roku jsem vyřešila tak, že jsem přijala někoho jiného na dobu určitou jako zástup. Nevznikl o nic menší problém, než nalézt zástup například za mateřskou.


 

Frank Gotthardt,

člen představenstva společnosti Capgemini

Když se nám představila Nadace VIA, bylo brzy jasné, že ji podpoříme. Cítili jsme, že kombinace vlastností našeho pracovníka Aleše Jeníka, jeho nadšení a odborné zkušenosti, podpora naší společnosti a zázemí Nadace VIA mohou společně přinést něco dobrého. A to profesionálnější způsob práce v neziskových organizacích v Česku.

Jestli bylo těžké pustit Aleše z práce na jeden rok? Jeho obrovské zkušenosti a charizma chybí v týmu každý den, přesto bylo správné jej pustit. Je to ta nejvhodnější osoba a náš nejlepší příspěvek, jak pomoci dobré věci. A jaký to má benefit pro naši společnost? Učíme se jak integrovat práci neziskových organizací do našeho normálního byznysového prostředí a je to jeden z dalších způsobů, jak naplňujeme určitý sociální závazek, který jako odpovědná firma máme.


7 rad, jak uspět ve výběrovém řízení v programu Rok jinak

(radí Inga Kaškelyte, ředitelka Nadace Vodafone)


1. Zeptejte se sami sebe, proč si chcete dát Rok jinak, a buďte si jisti, že jsou to ty správné důvody.

2. V projektu se zaměřte na to, v čem vynikáte: nepotřebujeme vaše ruce, ale vaši hlavu.

3. Proč zrovna vy. Přesvědčte nás, proč se na konkrétní neziskovou misi hodíte.

4. Přijďte s originálním nápadem - tvoří kostru přihlášky a představuje polovinu úspěchu.

5. Zodpovězte si, zda se opravdu chcete danou činností zabývat celý rok? Jste připraveni věnovat tomu maximum svého úsilí?

6. Zjistěte si co nejvíce informací o svém potenciálním zaměstnavateli - neziskovce, abyste měli jistotu, že se osobnostně i odborně doplníte.

7. Nepodceňte administrativu. Dodejte vše v termínu a s dostačujícími informacemi pro hodnotitele.