Před dvěma lety třiačtyřicetiletý molekulární biolog Š' I-kung opustil své místo na prestižní americké Princetonské univerzitě a vrátil se do vlasti, ke kořenům. Čína, která se nyní snaží stát se světovou vědeckou mocností, takové návraty podporuje, napsala agentura AFP.

Š', který opustil vlast před 20 lety, nyní vede katedru přírodních věd na Pekingské univerzitě. Pro úřady to je další vítězství v jejich snaze o návrat "mozků", které zůstaly v zahraničí a jimž Čína přezdívá "mořské želvy".

"Čína významně přispěla k pokroku vědy a technologie ve Spojených státech," soudí Š' a připomíná únik mozků, který jeho země zaznamenala zejména z důvodu politických událostí, jako byla kulturní revoluce z let 1966-1976 a pak nedostatek financí.

"Za oslnivými mrakodrapy se skrývá mimořádný nedostatek talentů, a to je opravdu politováníhodné," dodává.

Peking v posledních letech provádí takovou politiku, aby do vlasti znovu přilákal ty, kdo se vydali studovat do zahraničí a pak se tam usadili a většinou se vzdali své státní příslušnosti. Ve stále mocnější Číně, třetí nejsilnější ekonomice na světě, je to pádný argument.

Stoupá počet Číňanů, kteří se vrátili do vlasti

"Pro lidi, kteří chtějí využít svého talentu, nejsou nyní v Číně hranice," tvrdí Š'. Jeho laboratoř studuje buněčné proteiny s případným využitím v lécích proti rakovině.

V letech 1978-2009 odešlo podle čínské vlády 1,62 milionů Číňanů studovat na zahraniční univerzity a jen 460.000 se jich vrátilo.

Loni odešlo do zahraničí 229.000 Číňanů, o 27,5 procenta více než v roce 2008. Avšak těch, kdo se vrátili, bylo o 56 procent (o 108.000) více. Většinou je přilákaly stále zajímavější podmínky.

Jeden ze současných programů nabízí vládní finance ve výši 147.000 dolarů (téměř tři miliony Kč) a k tomu je třeba připočítat peníze od zaměstnavatelů.

Překážky na univerzitní půdě

Přesto však zůstávají překážky, jako je stále ještě dosti v univerzitním světě rozšířené plagiátorství, nedostatek politické autonomie univerzit a ještě zastaralý systém, kde inovace brzdí význam vztahů a vnitřní boje.

"Je mnoho neschopných vědců, kteří těží ze svých vztahů a získávají značné finance," podotýká Žao I, který se v roce 2007 vrátil ze Spojených států, aby se na Pekingské univerzitě zabýval přírodními vědami.

Navíc podle Š' pohlížejí na "mořské želvy" často nevlídně jejich čínští kolegové, kteří je považují za příliš dobře placené vetřelce.

V únoru Š' a Žao publikovali v listu Žen-min ž'-pao, orgánu komunistické strany, komentář, v němž požadovali reformy, zvláště více nezávislosti pro univerzity. Tím na sebe přivolali palbu kritiky.

"V posledních dvou a půl letech nelze říci, že by naše vztahy s médii byly příjemné," říká Š´.

Podle Cchung Cchaa, profesora mezinárodních vztahů na Newyorské státní univerzitě a experta na čínskou akademickou elitu, má Čína "hardware", aby uspěla, pokud jde o výzkumná zařízení.

"Pokud však jde o software, tedy o to, zda systém je opravdu připraven produkovat práci na vysoké úrovni, pak si tím ještě nejsem jistý," říká.

Podle Žaa, který se vzdal amerického občanství, bude ještě třeba času, aby Čína své zpoždění za západními zeměmi dohnala.

"V nadcházejících 20 letech by se to mohlo docela dobře podařit, vezmeme-li v úvahu poslední rozvoj. Nebudou-li však vyřešeny strukturální problémy, nedostaneme se příliš vysoko, zůstaneme uvězněni někde uprostřed," soudí.