Nový ministr dopravy Vít Bárta začal úřadovat zostra. Je třetí týden ve funkci a snaží se vystupovat jako krizový manažer s ostrými lokty. Nutno dodat, že jej donutila situace. Peníze zkrátka nejsou.

Letos chybí v rozpočtu na stavby dopravní infrastruktury 3,6 miliardy korun (část vyškrtl ministr financí Miroslav Kalousek, část způsobuje nižší výběr daní). Bárta začal rozdíl příjmů a výdajů řešit. Žádné dlouhé debaty a konference, stavitele zkrátka vyzval, aby nabídli slevy a "své" projekty tak zachránili.

Od firem, které se podílí na stavbách na železnici, očekávané slevy Bárta nedostal. Za "titěrné" snížení ceny proto přišla reakce jako z učebnic cenového vyjednávání. Stavby se okamžitě pozastavují a bude se přepočítávat.

"Stavby budou pokračovat, až bude mít pan ministr jistotu, že jsou peníze vynakládány hospodárně," vysvětluje mluvčí ministerstva Jakub Ptačinský. To v praxi znamená ověřování, zda částky na fakturách odpovídají skutečně provedeným pracím. Zkoumat se budou i stavební deníky. Vzkaz firmám je jednoduchý. Můžeme a budeme vám dělat obstrukce. Stavební firmy se k tématu nechtějí vyjadřovat. Nechtějí se stát rebely, kteří vystupují proti ministerstvu.

Včera přišli se svými návrhy stavitelé silnic a dálnic. Ministra údajně potěšili více. "Úspory se v průměru pohybují někde kolem sedmi procent," popisuje náměstek Tomáš Kaas, který má výstavbu silnic na ministerstvu na starosti. Vzhledem k tomu, že podle údajů Ředitelství silnic a dálnic je potřeba na dostavbu rozestavených projektů 80 miliard korun, úspory by tak mohly činit zhruba šest miliard. Kdo nabídl větší slevu, automaticky se řadí k těm, jejichž stavby by měly být prioritně dokončeny.

Slevy ale nejsou jednorázové ze dne na den a je potřeba o nich jednat. Často vyžadují změny či zjednodušení staveb. Odkazují i na zbytečně přísné normy, jejichž změna by mohla cenu dále snížit.

V této souvislosti se stále více hovoří i o nutnosti konsenzu ministerstva s největšími hráči na trhu i připravení systému úspor. Ten by měl obsahovat jak tlak na nižší marže stavařů, tak způsob, jak stavby oproti projektům zjednodušit. Zrušit chtějí například některé protihlukové bariéry, přechody pro zvěř nebo souběžné cyklostezky.

"Za bývalého ministra dopravy Aleše Řebíčka a jeho náměstka Jiřího Hodače se zahajovaly stavby, které nebyly zrovna potřeba. Přitom byly předražené, protože stát nedokázal určit přiměřenou cenu stavby. Pokud se provede technický audit staveb i projektů, najdou se miliardy úspor, o tom jsem přesvědčen," popisuje ředitel projekční firmy Mott MacDonald Jiří Petrák.

Bárta, který dosud pracoval jako šéf bezpečnostní agentury, začal naslouchat odborníkům a zdržel se unáhlených kroků. Seznam adeptů na pozastavení stavby chce konzultovat v hospodářském výboru sněmovny a s akademiky z dopravní fakulty. Do konce týdne se má dopočítat výhled financí na příští rok a má se rozhodnout, na které projekty peníze nezbudou.

Sporů se ministerstvo nebojí. Jednak posílilo právní odbor (údajně z vnitřních zdrojů), který by měl vznikající situaci řešit, a počítá s tím, že případné penále či náklady na konzervaci staveb (mohou se pohybovat v řádu milionů) by měly být vyváženy ušetřenými penězi.

Další problém ale může vzniknout proto, že je velká část staveb spolufinancována evropskými penězi. "Pokud by se stavby zrušily, museli bychom evropské peníze vracet. A to i ty, které již byly prostavěny," říká náměstkem pro realizaci zdrojů na Státním fondu dopravní infrastruktury Tomáš Čoček. Pokud se pozastaví na delší dobu, může se vracet část dotací. Teoreticky mohou být vrácené peníze znova čerpány na jiný projekt. "Musíme je ale vrátit z našich peněz, a ty zkrátka nemáme," vysvětluje Čoček. "Proto se musíme chovat tak, aby k zastavení staveb nedošlo," dodává.

"Máme signály, že Evropa naše kroky chápe, nedávno nás sami kritizovali, že máme dražší stavby a prověření nákladů je v naší kompetenci," říká mluvčí Ptačinský.

Stavebníci teď chtějí hlavně jednat. Pokud nyní ustoupí, mohlo by to celý byznys dlouhodobě změnit. Chtějí vysvětlit, že v některých případech se úspory mohou ve výsledku prodražit. A svou neochotu sahat si na vlastní marže mohou obhajovat svými finančními výsledky. Míra zisku se u největších hráčů oboru pohybuje kolem tří procent.


Stavební firmy musí slevit. Kdo ministerstvu nenabídne dostatečnou slevu, riskuje, že jeho stavba bude zakonzervována.


Zahajovaly se stavby, které nebyly zrovna potřeba. Byly přitom předražené, protože stát nedokázal určit přiměřenou cenu.
Jiří Petrák, šéf Mott McDonald


Jak se v Česku staví silnice a železnice

Výdaje do dopravní infrastruktury celkem (v mld. korun)


Největší tendry za poslední rok

1) R48 Rychaltice - Frýdek-Místek
Cena: 2,75 mld. Kč
Vítěz tendru: Skanska DS, Metrostav, ODS - Dopravní stavby Ostrava

2) I/11 Ostrava,
Rudná - hranice okresu Opava
Cena: 2,69 mld. Kč
vítěz tendru: Sdružení Prodloužená Rudná (Strabag, OHL ŽS, JHP)

3) R6 Lubenec - Bošov
Cena: 1,65 mld. Kč
vítěz tendru: Sdružení Lubenec - Bošov, Eurovia, Geosan, AZ Sanace

4) R35 Sedlice - Opatovice,
dostavba estakády
Cena: 1,42 mld. Kč
Vítěz tendru: Skanska DS

5) Dálniční okruh Prahy
rekonstrukce Slivenec - Třebonice
Cena: 1,26 mld. Kč
Vítěz tendru: Dálniční stavby Praha


Z čeho se infrastruktura financuje (v mld. Kč)


Stavby silnic, které se mohou zpozdit či zastavit

Dálnice D3 (Praha - Tábor - České Budějovice)
Rychlostní silnice R3 (České Budějovice - rakouská hranice)
Rychlostní silnice R6 (Praha - Karlovy Vary)
Obchvat obce Líbeznice (na trase Praha - Neratovice)


Největší stavitelé silnic a dálnic (2009):

1. Skanska
2. Metrostav
3. Eurovia
4. Strabag
5. ODS - Dopravní staby Ostrava
6. Inžinierske stavby
7. Dálnicní stavby Praha
8. Berger Bohemia
9. Firesta - Fišer
10. Swietelsky stavební


Zdroj: SFDI,ŘSD, registr veřejných zakázek IS VZ, FOTO: ČTK


3,6 miliardy korun chybí v letošním rozpočtu na dopravní stavby. Ministr financí Miroslav Kalousek vyškrtl 1,2 miliardy, zbytek chybějících peněz tvoří nižší výběr daní.

80 miliard korun má podle nasmlouvaných cen stát dokončení aktuálně rozestavěných silnic a dálnic. Stavby za další desítky miliard mají začít.

7% slevu nabídly stavební firmy z cen probíhajících staveb. Zásah do marží byl ale minimální, většinou šlo o snížení rozsahu prací.



VÍT BÁRTA
Jako nový ministr dopravy začal vyjednávat se stavbaři o slevách v řádech desítek až stovek milionů.