Stavební spoření

2000
korun

bude od ledna 2011 maximální státní podpora stavebního spoření. Poprvé v této výši přijde lidem na účty v dubnu 2012.

50%

zvláštní srážková daň

ze státního příspěvku na stavební spoření začne pro všechny smlouvy platit ještě letos. Na výplatách klientů se projeví v dubnu 2011. Tím maximální podpora klesne na 2250 či 1500 korun podle stáří smlouvy.


Současný stav

Smlouvy uzavřené před rokem 2003:

Maximální státní podpora činí 4500 korun. Aby jí klient dosáhl, musí spořit alespoň 18 tisíc korun ročně po dobu alespoň pěti let.

Smlouvy uzavřené po 31. prosinci 2003:

Maximální státní podpora činí 3000 korun. Aby jí klient dosáhl, musí spořit alespoň 20 tisíc korun ročně po dobu alespoň šesti let.

Skoro pět milionů lidí, kteří mají v Česku stavební spoření, bude od příštího roku dostávat státní podporu jen dva tisíce korun ročně. Ministerstvo financí totiž překvapivě navrhlo, že vedle zavedení speciální 50procentní daně na letošní státní podporu také zároveň sníží podporu i na další roky.

Ministr financí Miroslav Kalousek hodlá snížit podporu maximálně na dva tisíce ročně všem bez rozdílu. Tedy i těm, kteří už u stavebních spořitelen smlouvu mají. "Naší snahou je snížit míru státní podpory tak, aby stavební spoření už nebylo tak výrazně zvýhodněným produktem na finančním trhu. Druhým důvodem ke snížení státní podpory je úspora veřejných peněz," vysvětluje Kalousek, který díky snížení podpory ušetří v rozpočtu ročně šest miliard korun.

Už dnes je přitom prakticky jisté, že Kalouskův návrh projde, protože ho podporuje celá vládní koalice. V dubnu 2012, kdy bude vláda vyplácet podporu za rok 2011, proto dostanou od státu maximálně dva tisíce korun jak ti, co do teď měli díky starým smlouvám uzavřeným do konce roku 2003 nárok na roční státní podporu 4500 korun, tak i všichni ostatní, kteří ještě za loňský rok dostávali ročně až tři tisíce korun.

Na lidi, kteří mají stavební spoření, navíc čeká i zrušení daňové výjimky u úroků z vkladů. Lidé tak začnou nově platit 15procentní daň z úroků, které jim spořitelny připisují. Třeba člověku, který má na stavebním spoření dvouprocentní úrok a naspořil si už 100 tisíc korun, tak bude díky zrušení této daňové výjimky stavební spoření od začátku roku 2011 vynášet o 300 korun méně. Stát díky tomu získá dalších 1,5 miliardy.

Nižší státní podporu přitom lidé dostanou už za letošek. Podporu za rok 2010 totiž stát sice formálně nesníží, ale zdaní ji vysokou 50procentní daní. Lidé se starými smlouvami, kteří mají dnes státní podporu 4500 korun, tak dostanou příští duben, kdy stát za letošek podporu vyplatí, maximálně 2250 korun. A těm, co dostávali do letoška tři tisíce ročně, vláda pošle jen 1500 korun. Dojde tak k paradoxní situaci. Lidem, kteří uzavřeli smlouvu po roce 2003, nejdřív za letošek klesne podpora z tří tisíc na 1500 korun a příští rok jim zase vzroste na dva tisíce.

Stavebním spořitelnám se plán na snížení státní podpory spoření nelíbí. "Systém stavebního spoření může fungovat dál, ale bude z něj financováno méně úvěrů," varuje tajemník Asociace českých stavebních spořitelen Jiří Šedivý.

Zároveň spořitelny kritizují fakt, že stát sníží státní podporu i u dnes platných smluv. "Tato retroaktivita nám vadí. Řekl bych, že si ji někteří klienti nenechají líbit," říká šéf Českomoravské stavební spořitelny Vladimír Staňura. Jeho spořitelna, která má v České republice nejvíc klientů, ale zatím žaloby nechystá. "Soudit se o státní podporu se státem mi připadá dost bizarní," myslí si Staňura.

I sama vláda ale dobře ví, že jednostranné snížení státní podpory u již uzavřených smluv můžou vlastníci spořitelen napadnout. "Mateřské společnosti stavebních spořitelen mohou zvažovat zahájení arbitrážních sporů proti České republice podle dohod o podpoře a ochraně investic," píše v příloze zákona Kalousek.

Sám si ale myslí, že Česko má dost argumentů pro to, aby v případných sporech vyhrálo.