Pšenice během uplynulého týdne zažila rekordní růst, když se do pátečního odpoledne na burze v Chicagu vyšplhala o 26 procent na 8,7 dolarů za bušl. Naposledy přitom k tak výraznému skoku v ceně této plodiny došlo v roce 1959.

Podle odborníků tím ale její zdražování na trzích nekončí. Po čtvrtečním zákazu vývozu obilí kvůli zničené úrodě, který oznámil ruský premiér Vladimir Putin, se totiž objevily nové prognózy, které mluví až o 10 dolarech za bušl.

"Pšenice má teď na sobě zkrátka napsáno 10 dolarů," uvedl pro agenturu Bloomberg Peter McGuire, ředitel australské investiční firmy CWA Global Markets. McGuire již na začátku srpna správně odhadl její růst na současné hodnoty.

V pátek někteří spekulanti využili rapidních růstů z předchozího dne a začali své zisky vybírat, čímž kontrakty na pšenici stlačili o 7 procent dolů na současných 7,55 dolaru za bušl. Přesto se její cena stále pohybuje na dvouletých rekordech.

Rusko ve čtvrtek odpoledne vyděsilo investory i potravinářské společnosti zákazem vývozu obilí až do konce roku kvůli zničené úrodě. Ta by podle odhadů ruského ministerstva zemědělství kvůli rozsáhlým požárům a suchu mohla být letos až o čtvrtinu menší. Jenže obavy teď sahají dále.

Kromě Ruska, které je třetím největším vývozcem pšenice na světě, se totiž špatné počasí podepsalo i na dalších velkých exportérech obilí. Sklizně pšenice se tak letos viditelně sníží i v Kazachstánu, Ukrajině, ale i Kanadě, kterou postihly záplavy.

Pšenice začala kvůli obavám investorů i potravinářských firem z jejího možného nedostatku růst již v půlce června a od té doby její hodnota vzrostla o více než 70 procent. Tak dramatický dvouměsíční vzestup přitom svět zaskočil naposledy v roce 1972, kdy Sovětský svaz bojoval s katastrofální neúrodou v zemi a skupoval zásoby světového obilí, aby pokryl domácí spotřebu.

Pokud by navíc nyní k zákazu vývozu přistoupily i další země, jejichž obilí směřuje na zahraniční trhy, vyhnalo by to ceny ještě výš. Takový krok přitom není nepravděpodobný. Ruský premiér Putin již například vyzval Kazachstán a Bělorusko k podobnému zákazu.

Situace pomalu začíná připomínat roky 2007 a 2008, kdy svět zasáhla potravinová krize. Právě tehdy prudce začaly růst ceny komodit na trzích, což se následně promítlo i do potravin. Zástupci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ale v pátek uvedli, že se zatím k takové situaci neblížíme. "V tuto chvíli je příliš brzy na takové srovnání," uvedl pro agenturu Reuters šéf obchodu a zemědělství OECD Ken Ash. V roce 2008 se cena pšenice dostala až na 13,5 dolarů za bušl - tedy na vůbec nejvyšší cenu v historii.

Jenže nákupní horečka na burzách se už netýká pouze pšenice. "Očekáváme dominový efekt. Brzy se vyhrotí i poptávka po kukuřici a vytlačí i její cenu nahoru," uvedl Franciscus Welirang, předseda asociace Flour Mills v Indonésii, která je ve spotřebě pšenice na prvním místě v Asii. Podobně se zvedají už i ceny rýže, žita, sóji či ječmene.

Analytici tak začínají bít na poplach - při takovém růstu cen komodit velmi brzy podraží i potraviny. Kromě těch základních jako je chleba nebo mouka se ale bude zdražování týkat třeba i piva, které se vyrábí z ječmene. Investoři na akciových trzích již minulý týden rizika rostoucích cen komodit zvážili a začali se akcií potravinářských a pivovarnických podniků zbavovat. Například světový gigant Unilever ztratil za poslední dva týdny na trzích 12,3 %, akcie největší světové pivovarnické skupiny Anheuser-Busch InBev pak klesly o 7,5 %.

Srovnání letošní a loňské úrody (mil. tun)

Růst cen pšenice

26 % od pondělí do pátečního maxima

Cena

8,70 USD za bušl v pátek odpoledne

Cena při potravinové krizi

13,50 USD za bušl, před dvěma lety

Odhadovaná cena

10 USD za bušl, nejbližší dny

Související