Vláda musí snížit platy i proto, že odmítla rozpočet "spravit" zvýšením daní

Někteří ministři vlády Petra Nečase se po zveřejnění prvního "nástřelu" státního rozpočtu z pera ministra financí Miroslava Kalouska docela upřímně zděsili. Až poté, co černé na bílém zjistili, že budou muset na svém ministerstvu oproti letošku ušetřit 10, 12 nebo třeba i 14 procent, si totiž uvědomili, že spravovat Česko ve "vládě rozpočtové zodpovědnosti" nebude jednoduché.

Dost nešťastný je třeba z navrhovaných škrtů ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, kterému Kalousek navrhl snížit rozpočet o 12 procent. Místo letošních 21 miliard korun totiž Pospíšil dostane jen 18,5 miliardy. "Obávám se, že i po uskutečnění úsporných opatření bude pro resort téměř nemožné s takovým rozpočtem vyjít. Zvlášť při porovnání rozpočtu a úkolů, které pro naše ministerstvo plynou z programu vlády," řekl v úterý Pospíšil.

Je to jasné. Snížíme platy

Pospíšilovi úředníci po zveřejnění prvních čísel vůbec poprvé jednoznačně přiznali, že budou muset nejen tvrdě snižovat provozní náklady, ale i to, že kvůli úsporám čeká spoustu lidí propouštění. A těm, co ve službách spravedlnosti zůstanou, vláda sníží platy.

"Už dnes víme, že budeme muset snižovat stavy lidí, a jsem hluboce přesvědčen, že v celé státní správě se budou muset snížit i tarifní složky platů. Protože jinak se té deklarované úspory dosáhnout nedá," krčí rameny Pospíšilův ekonomický náměstek Pavel Kasík.

Úplně stejně mluví o snižování platů veřejných zaměstnanců i zástupci dalších ministerstev. Třeba ministerstvo vnitra už přiznalo, že bude muset příští rok snížit mzdy hasičům a policistům.

"Do platů hasičů a policistů chceme sáhnout co nejméně, ale o nějaké to procento se bohužel budou muset snížit. Teď podrobně analyzujeme, jak moc bude ten zásah do mezd hluboký," říká ekonomická náměstkyně ministra vnitra Světlana Kubíková.

Daně rozpočtu nepomůžou

Snižování platů, propouštění, ale třeba i škrty ve stavebním spoření, v porodném, v příspěvcích zdravotně postiženým nebo v rodičovské jsou tak tvrdé hlavně proto, že si vláda na krytí běžných výdajů rozpočtu prakticky vůbec nepomůže zvyšováním daní.

Ministr Kalousek sice navrhuje zrušení několika daňových výjimek, jako je třeba zrušení výjimky pro vojáky a policisty, kteří teď neplatí daně z výsluh nebo zrušení výjimky, díky které neplatí lidé úroky z vkladů na stavební spoření. Tyto kroky ale spolu s několika dalšími daňovými drobnostmi přinesou do rozpočtu jen 2,5 miliardy korun.

Za zvýšení daní se přitom nedá považovat ani návrh na uvalení speciální 50procentní daně na státní podporu stavebního spoření. Lídři koalice zdaní státní podporu stavebního spoření prostě proto, že je to u soudu méně napadnutelné než samotné snížení státní podpory.

"Při snižování schodku veřejných financí si vědomě nechceme pomáhat zvyšováním daní. Věříme, že je možné dát dohromady veřejné finance díky výrazným úsporám ve výdajích," říká ministr financí Miroslav Kalousek.

Vyšší DPH půjde na penze

To ale neznamená, že vláda vůbec žádné daně zvyšovat nebude. Nejpozději na jaře příštího roku chce Nečasův tým lidem zvýšit nižší sazbu DPH minimálně o dvě procenta. Díky tomu získá stát celkem 13 miliard korun ročně. "Tyto příjmy ale nesmí být utraceny v rozpočtu. Musí být použity na financování důchodové reformy nebo zvýšení zásluhovosti důchodů v reakci na rozhodnutí Ústavního soudu," řekl v úterý HN premiér Nečas.

Další zvyšování DPH přitom přijde od začátku roku 2012. Pokud totiž opravdu vláda bude respektovat doporučení Bezděkovy komise k důchodové reformě, tak sjednotí DPH na 19 procentech. Dalších zhruba 33 miliard, které stát díky tomuto manévru získá, ale půjde znovu na financování důchodové reformy. Její součástí totiž bude nejen snížení důchodového pojištění, ale Nečasův tým chce zároveň dát lidem možnost převést si tři až čtyři procenta z hrubé mzdy ze státního důchodového systému na soukromé účty. A díky tomu všemu může vypadnout z rozpočtu až 50 miliard.

Koalice sice bude hýbat i s přímými odvody, ale ani ty rozpočtu nepomohou. Nejpozději na začátku roku 2012 totiž chce vláda prosadit mírné zvýšení daní nejbohatším lidem s příjmy nad 142 tisíc měsíčně - spolu s tím ale sníží stropy na sociální pojištění ze šestinásobku na trojnásobek průměrné mzdy. Což není nic jiného, než snížení sociální daně. A už teď je jasné, že vláda z této operace získá maximálně pár stovek milionů. Nebo také nic.