Jedni mluví o nerozvážnosti, která může ohrozit bezpečnost států i jedinců, druzí o mediální revoluci. Největší únik materiálů tajných služeb v dějinách rozhodně budí rozruch. A se 75 tisíci tajnými zprávami z války v Afghánistánu se do centra pozornosti dostali i ti, kdo zveřejnění materiálů ve srozumitelné podobě umožnili: server WikiLeaks a jeho zakladatel Julian Assange.

Až donedávna jeho jméno široké veřejnosti nic neříkalo, v posledních dnech si však o sobě Assange přečetl mnohé. Afghánský prezident Hamíd Karzáí označil jeho chování za nezodpovědné, ministr obrany USA Robert Gates mu dokonce vzkázal, že „má na rukou krev“.

"Kritizujte armádu, ne nás"

„Ten materiál byl přístupný každému vojákovi a dodavateli v Afghánistánu,“ hájí se Assange a zdůrazňuje, že na patnáct tisíc ze získaných dokumentů jeho server nezveřejnil právě proto, že by jejich publikování mohlo ohrozit jmenované jedince. „Je to americká armáda, kdo si zaslouží být obviňován za to, že nechránil své informátory,“ řekl muž se zkušenostmi z oboru kryptografie listu The Observer.

„Má mentalitu hackera, ale nechybí mu šarm,“ popisuje kontroverzní osobnost v centru celého skandálu reportér britského Guardianu, který se spolu s americkými New York Times a německým Spieglem podílel na analýze a zveřejnění materiálů.

Assange se přitom původně držel v ústraní, server WikiLeaks totiž vznikl s podobnou myšlenkou jako prestižní The Economist, chtěl fungovat anonymně, prý aby „tvořil zprávy, namísto aby byl sám jejich obsahem“. Ve světle aktuálního skandálu se ale i jeho zakladatel a další spolupracovníci dostali právě do této nechtěné situace a začali plnit přední stránky světového tisku.

"Musíte začít pravdou"

Není to přitom poprvé, co server ovlivnil politické dění. Před nedávnem způsobil pozdvižení, když zveřejnil video, na němž američtí vojáci v Iráku z vrtulníku postříleli civilisty.

Ještě větší dopady měl ale zřejmě „wiki-únik“ z roku 2007. Tehdy vyšly na veřejnost dokumenty, které ukazovaly míru zkorumpovanosti tehdejší keňské vlády. Následovaly předčasné volby, které provázela vlna násilí.

„Bylo zabito 1300 lidí a 350 tisíc ztratilo domov. To byl dopad toho úniku,“ přiznává v článku Observeru Assange. Dodává však, že mnohem více lidí možná zemřelo proto, že peníze určené na rozvoj Keni mizí neznámo kde.

„Musíte začít pravdou. Pravda je jediný způsob, jak se někam můžeme posunout. Protože jakékoliv rozhodování, které je založené na lžích a ignoranci nemohou vést k ničemu dobrému,“ myslí si Assange.

A podobně to vidí i v aktuální afghánském případě, kdy podle něj nemá „krev na rukou“ on a jeho lidé, ale ti, kdo činí chybná rozhodnutí založená na lži.

„Nezajímá nás národní bezpečnost. Zajímají nás lidské bytosti,“ zdůrazňuje.

Připomíná také, že jeho server jedná v rámci platných zákonů. Z více než stovky právních sporů, která v poslední době vedl, dokázal v drtivé většině případů svůj postoj uhájit.