Jedno z nejdůležitějších politických pravidel zní jasně: Pokud chce vláda šetřit, musí stát premiér za klíčovými návrhy svého ministra financí. Právě proto včera Petr Nečas jednoznačně podpořil návrh ministra financí Miroslava Kalouska na seškrtání víc než 10 miliard.

Zároveň se tím Nečas jednoznačně postavil na Kalouskovu stranu v jeho sporu s nespokojenými ministry Věcí veřejných Radkem Johnem, Josefem Dobešem a Vítem Bártou, kterým se nelíbí, že jejich ministerstva vnitra, školství a dopravy musí ještě spolu s ministerstvem zemědělství ušetřit nejvíc peněz.

Radek John i další ministři Věcí veřejných by si možná mohli také znovu přečíst koaliční smlouvu. Pokud se totiž šéf VV John bouří proti tomu, že musí na návrh  Kalouska na ministerstvu vnitra ještě letos ušetřit 1,24 miliardy korun (tedy pouhá 2,5 procenta výdajů) a hrozí kvůli tomu málem odchodem z vlády, tak by po přečtení koaliční smlouvy zjistil, že je to vlastně docela pohodový úkol.

Příští rok totiž budou škrty nejen na Johnově ministerstvu, ale prakticky ve všech resortech ještě mnohem brutálnější. Jen John bude muset v roce 2011 na policejních platech, autech, výzbroji nebo hasičských stříkačkách ušetřit pět miliard. Všichni ministři pak budou muset na platech i na většině dalších běžných výdajů seškrtat rekordních 10 procent. Tedy zhruba 31 miliard.

"Letošek je jen rozcvička"

Teď po nich přitom chce Kalousek vlastně maličkost: seškrtat jen 2,5 procenta provozních výdajů, což dělá zhruba 10 miliard, aby schodek veřejných financí na letošní rok nepřekročil plánovaných 163 miliard korun, což je zhruba 5,3 procenta HDP.

"Až se rozepíší dohodnuté úspory na příští rok do jednotlivých kapitol, tak jednotliví ministři zjistí, že letošek je opravdu jenom rozcvička," říká docela výstižně ministr financí Miroslav Kalousek, který je zatím jedním z mála lidí v Česku, který ví, jak moc bolestné a tvrdé rozpočtové škrty ve státní správě budou.

Hlavním důvodem, proč příští rok nebudou úspory na platech, na provozu a na investicích státu vyšší než 40 miliard, je fakt, že vláda vyjmula z plánovaných desetiprocentních škrtů platy učitelů.

Úspory na provozu státu ve výši 31 miliard přitom tvoří jen část úspor, které na příští rok vláda chystá. Celkem totiž chce snížit výdaje oproti původnímu výhledu o 54 miliard korun. Příjmy pak hodlá zvýšit o 20 miliard.

Sociální škrty teprve přijdou

Kvůli snížení schodku státního rozpočtu vláda například zruší sociální příplatek pro nejchudší rodiny s dětmi, sníží měsíční příspěvek na sociální péči pro lidi s nejnižším stupněm postižení z 2000 na 800 korun, zdaní 50procentní daní státní podporu stavebního spoření, prakticky zruší porodné a také zruší podpory v nezaměstnanosti lidem, kteří si na podpoře přivydělávají.

I přes tyhle docela tvrdé kroky bude stát v roce 2011 hospodařit s třetím nejhorším schodkem rozpočtu v české historii: stát se zadluží o dalších 135 miliard korun. "Pokud bychom neudělali nic, tak by byl schodek rozpočtu vysoko přes 200 miliard, což nelze připustit. Jinak by to pro Českou republiku znamenalo obrovskou ztrátu domácího a zahraničního kreditu," vysvětluje důvod nepopulárních škrtů Kalousek.


Kalouskovy letošní škrty

 

Kalouskovy letošní škrty