Anabáze Muchovy epopeje

1911

Od tohoto roku maloval Alfons Mucha Cyklus Slovanská epopej na zámku Zbiroh celkem osmnáct let. Tvoří jej dvacet velkoplošných obrazů, inspirovaných slovanskou mytologií a dějinami.

1928

Celá epopej byla poprvé vystavena v roce 1928 ve Veletržním paláci v Praze a obrazy přešly pod správu hlavního města. Již předtím, v roce 1919, bylo prvních jedenáct pláten vystaveno v pražském Klementinu.

1933

V roce 1933 byla plátna srolována a uložena do depozitáře. Další výstavy epopeje se Alfons Mucha nedožil, zemřel v roce 1939. Až v roce 1963 byl opět celý cyklus vystaven na zámku v Moravském Krumlově.

1994

O přemístění epopeje do Prahy se hovoří již řadu let. V roce 1994 například pražští radní zvažovali Břevnovský klášter či památník na Vítkově, později zmiňovali Klementinum či bývalou restauraci Expo 58 na Letné.

2015

Podle posledních návrhů by nová galerie mohla stát na vrchu Vítkově, před Národním zemědělským muzeem na Letné či v místě bývalého Stalinova pomníku taktéž na Letné. Magistrát podporuje spíše první dvě varianty, Muchův vnuk by obrazy rád viděl v místě bývalého Stalinova pomníku. Podle radního Pechy je reálné, že by prostory mohly být vybudovány do roku 2015.

Slovanská epopej Alfonse Muchy zůstane zatím na zámku v Moravském Krumlově. Radnice tohoto města na základě požadavku Muchovy rodiny dočasně zakázala manipulaci s tímto slavným dílem českého malíře. Podle krumlovského starosty Jaroslava Mokrého (ODS) platí zákaz až do vyřešení právních nejasností spojených s darovací smlouvou z roku 1913, kterou Mucha epopej daroval Praze.

Rozhodnutí města lze napadnout soudní žalobou. Mluvčí pražského magistrátu Jiří Wolf řekl, že zástupci Prahy už s krumlovským starostou mluvili. Podle Wolfa a Muchovy nadace vydal Krumlov pouze rozhodnutí o zachování pokojného stavu, což mu umožňuje občanský zákoník. "Nyní řešíme s právníky, jestli má takové rozhodnutí nějaký právní dopad," uvedl Wolf.

Paragraf, o nějž se podle Wolfa radnice v rozhodnutí opírá, uvádí, že "došlo-li ke zřejmému zásahu do pokojného stavu, lze se domáhat ochrany u příslušného orgánu státní správy. Ten může předběžně zásah zakázat nebo uložit, aby byl obnoven předešlý stav. Tím není dotčeno právo domáhat se ochrany u soudu."

Muchova rodina tvrdí, že darovací smlouva není právně účinná. Praha podle ní měla na výslovnou žádost slavného malíře postavit pro epopej výstavní pavilon, což ale dosud neučinila. Tím prý nenaplnila základní podmínky spojené s darovací smlouvou. Proto je podle potomků Muchy nutné, aby nyní padlo rozhodnutí o tom, kdo je majitelem díla.

Praha na stěhování vyčlenila 25 milionů korun

Muchovi potomci se v neděli obrátili na nejbližší správní orgán, jímž je radnice v Moravském Krumlově, aby manipulaci s dílem do vyřešení nejasností zakázal.

Podle některých právních názorů by mohl soud na Slovanskou epopej hledět jako na takzvanou ležící pozůstalost. Lze ji přirovnat k domu, jehož majitel před mnoha lety zemřel a teprve nyní se s dlouhou časovou prodlevou řeší, jak bude s jeho majetkem naloženo.

Jedno z největších stěhování umění v Česku, které mělo začít dnes kolem poledne, se tak odsouvá na neurčito. Restaurátoři měli zabalit pět z dvaceti obřích pláten slavné epopeje a odvézt je do Prahy. Některé obrazy celého cyklu jsou velké až šest krát osm metrů. Celé stěhování mělo trvat deset dní.

Kdy experti sejmou epopej z napínacích rámů, proloží ochrannou fólií a navinou na velké válce o průměru osmdesát centimetrů a uloží do klimatizovaných beden, tak není jasné.

"Válce musí mít co největší průměr, aby se barva, která má jen určitou pružnost, nelámala," říká Petra Hoftichová, vedoucí restaurátorského oddělení Galerie hlavního města Prahy. Podle ní by se mělo využít i několik původních Muchových válců.

Pražská radnice vyčlenila na stěhování epopeje 25 milionů korun, což odpovídá produkci jedné velké, velmi nákladné výstavy - dvacet milionů stála například výstava historických šperků Cartier na Hradě.

V Moravském Krumlově protestovalo tisíc lidí proti stěhování epopeje - čtěte ZDE

Částka zahrnuje nejen náklady na převoz a ostrahu obrazů a jejich pojištění, ale také restaurátorské práce, zhotovení výstavního mobiliáře a úpravy výstavního prostoru. Praha z této částky také hodlá zaplatit Moravskému Krumlovu odstupné pět milionů korun.

Dnešní stěhování do Prahy mělo být jen jednou z bitev v mnohaleté válce o epopej. Ta by měla být od 28. září vystavena ve Veletržním paláci. Národní galerie a město Praha počítají s tím, že tam zůstane osm měsíců, do května příštího roku.

Co bude dál, není jisté. Naopak je jisté, že potomci Alfonse Muchy, Praha a Moravský Krumlov povedou další soudní spory. Už včera proti přemístění protestovalo v Moravském Krumlově asi tisíc lidí.

Matičko drahá

Muchova Slovanská epopej je docela nešťastné dílo. Dodnes není vyřešené, komu monumentální malby inspirované slovanskou mytologií vlastně patří a kde a jak mají být vystaveny.

Epopej maloval Alfons Mucha na zámku Zbiroh osmnáct let, od roku 1910 do roku 1928. Dílo pak daroval Praze. Přál si ale, aby mu Praha věnovala vlastní budovu. To se nestalo. Epopej byla za Muchova života vystavena vcelku pouze jednou. V roce 1933 se přesunula do depozitáře. V šedesátých letech nechali komunisté převézt sérii obrazů do Moravského Krumlova.

Nedlouho před svou smrtí napsal Mucha dopis, ve kterém vzkazuje Praze: "Matičko drahá, velké břemeno jsem ti dal, omlouvám se, nepodařilo se ti s tím nic udělat, tak to beru zpátky." Malířův vnuk John Mucha, který se řadu let snaží, aby epopej získala "své" místo, to považuje za důkaz, že malíř darovací smlouvu vlastně zrušil. Zatím je neúspěšný. Praha v souboji o epopej začala vyhrávat.

Moravský Krumlov chce epopej udržet ve svém zámku. Bez ní jakoby zmizí z mapy. Ztráta epopeje je pro město likvidační. V Moravském Krumlově žije šest tisíc obyvatel. Slovanská epopej je všechno, co má. I místní hotel se jmenuje Epopej.

Ročně sem kvůli dvaceti obřím plátnům zajede kolem 20 tisíc turistů. "Více než polovina návštěvníků si u nás dala něco k jídlu a prošla se městem, což se odrazilo v tržbách místních obchodníků," vysvětluje starosta města Jaroslav Mokrý.

Galerie hlavního města Prahy nabízí kompenzaci - zapůjčení obrazů od Františka Ženíška či Mikoláše Alše. "Té nabídky si vážím, ale Mucha byl jedinečný. Chodili sem za ním lidé jako na národní pouť - i ti, kteří nejsou milovníci umění. Nabídku využijeme, ale je mi jasné, že nebudeme mít ani třetinovou návštěvnost," řekl ještě před rozhodnutím o předběžném opatření krumlovský starosta.

Předvolební dárek

"Je to politický tah, politici z magistrátu potřebují cokoliv, aby se udrželi ve svých pozicích," tvrdí o motivech pražského magistrátu John Mucha. Radní hlavního města pro kulturu Ondřej Pecha z ODS tvrdí, že rychlé stěhování nemá s říjnovými komunálními volbami nic společného. Nicméně je velkou otázkou, proč Praze až dosud zase tak moc nevadilo, že epopej sídlí padesát let v Moravském Krumlově.

"Volby s tím nemají co dělat. Víte, já jsem původním povoláním výtvarník a byl jsem se v Moravském Krumlově podívat. Viděl jsem, v jak dezolátním stavu ten zámek je. Byl jsem se tam podívat v březnu a podle mého názoru obrazy patří do pražské galerie," tvrdí Pecha. Hned v následující větě své tvrzení poněkud popírá: "Samozřejmě ale, protože po volbách už nemusím být ve funkci, tak jsem to udělal teď".

Zpochybnit lze i Pechovy námitky proti stavu krumlovského zámku. Městečko se o zámek i Muchovo dílo stará, pravidelně zve restaurátory, což potvrzují i experti z Galerie hlavního města.

Pražští radní nyní začali tvrdit, že důstojné prostory vybudují. Prý do pěti let. Peníze ani pozemek na to ale nemají. Je docela pravděpodobné, že o epopeji budou po podzimních volbách rozhodovat jiní radní. A těm se možná nebudou chtít investovat desítky milionů korun do budování nových výstavních prostorů.

Naznačuje to například i názor nového ministra kultury Jiřího Bessera z TOP 09. "Z pohledu dlouholetého starosty samozřejmě chápu důležitost epopeje pro Moravský Krumlov, a kdyby záleželo jen na mně osobně, nechal bych ji tam, kde je," řekl ministr kultury.