V praxi to znamená, že Insignia Sports Tourer má velmi zkosené páté dveře a boční profil se výrazně svažuje směrem vzad. Zboku tak auto působí skutečně dynamicky, pohled zezadu je už otázkou osobního vkusu. Oproti pohlednému sedanu a liftbacku se zadní světla zdají být trochu humpolácky naroubovaná na linie karoserie. Netypické je i vyklápění rozměrných dveří zavazadlového prostoru, které docela výrazně zasahují do boku auta a vyžádaly si instalaci druhých, malých obrysových světel do dolních rohů otvoru dveří. Vnější světla totiž nejsou dělená.
Pojďme ale ke konkrétním údajům, které napoví, jak se rüsselsheimským inženýrům podařilo skloubit design s praktičností. Základní objem zavazadelníku po roletu činí 540 litrů, proti Vectře tedy drobný nárůst o deset litrů. Po sklopení sedaček je ale maximum prostoru na 1530 litrech, což je proti 1850 litrům Vectry výrazný propad. Pokud jde o základní objem, řadí hlavní konkurenti Insignii mezi sebe – Škoda Superb vede před Fordem Mondeo, VW Passat je čtvrtý. Po sklopení sedaček si Mondeo se Superbem prohodí pořadí, Insignia si drží třetí příčku.
Ovšem litry nejsou to jediné, oč u kombíků běží. Insignia exceluje v disciplíně zvané praktičnost. Nákladová hrana je chráněná nerezovým plechem a nachází se v jedné rovině se dnem zavazadelníku, který má, ač to zvenku rozhodně nevypadá, přísně kvádrový tvar. Sedačky se sklápějí bez vzniku schodu, ale vzniklé ploše do roviny přece jen nemálo chybí. Problém s roletou, která i po zatažení poskytuje kolemjdoucím pohled dovnitř (za to mohou šikmé páté dveře), řeší speciální stínítko, které po zacvaknutí do dveří vyplní vzniklou mezeru. Dveře se vyklápějí do dostatečné výšky, aby se pod ně vešel i nadprůměrně vysoký člověk a v nejvyšší výbavě Cosmo je k dispozici elektrické otvírání. Suma sumárum, Insignia co do praktičnosti body rozhodně neztrácí.
Hladce zakřiven, dobře sestaven
Také design interiéru jako by se snažil popřít veškerou hranatou šeď, kterou se vyznačovala Vectra. Palubní deska plynule navazuje na výplně dveří a obloukem se svažuje do středové konzoly, která opět přechází v tunel řadicí páky a loketní opěrku. Celek působí velmi harmonicky a tlačítka, kterých na středovém panelu není zrovna málo, jsou lépe rozdělena do logických celků než například u současné Astry. Volant má ideální tloušťku i průměr a je dobře nastavitelný ve dvou osách. Povrzávání a pazvuky z palubní desky, na které někteří řidiči tolik žehrali, se tentokrát nekonaly.Velkou pochvalu si opět zasluhují sportovní sedačky s optimální tuhostí a širokou mírou nastavení, jen opěrky hlavy nemají zrovna nejlepší sklon. Kde ovšem Insignia plusy nenasbírá, je výhled z vozu. Na semaforech vám bude clonit skutečně rozměrný modul dešťového a světelného senzoru, vnější zpětná zrcátka jsou dost malá a výhled šikmo vzad omezuje rychle padající linie oken.
Prostorem Insignia posádku doslova hýčká. Zejména šířka je na špičce třídy a takový Superb, který jinak exceluje v podélné míře, by se tu mohl naučit, jak se dělá prostorné pracoviště řidiče. Sice si na zadních sedačkách nedáte nohu přes nohu, ale zase se nemusíte se spolujezdcem přetlačovat o místo pro lokty.
Tuhý ekosilák
Zatímco jiné značky často nasazují do ekoverzí svých vozů slabší motory, Opel jde opačnou cestou. Dvoulitrový turbodiesel Ecotec je momentálně tím nejsilnějším vznětovým motorem, který si do Insignie můžete pořídit (silnější 2.0 Ecotec 140 kW se u nás nenabízí). Disponuje výkonem 118 kW (160 k) a točivým momentem 350 Nm. Jeho předností je velmi plynulý zátah od zhruba 1600 otáček, motor však nemá výraznější výkonovou špičku a točit jej přes 3500 otáček přináší vyšší hluk a hlavně spotřebu, která si s názvem ecoFlex příliš netyká. Při běžné jízdě Opel slibuje spotřebu rovných šest litrů v kombinaci, realita se pohybovala o čtyři deci výše. Dálniční stotřicítka ubere na sto kilometrech po 6,8 litrech a ve městském provozu si motor řekne ještě o litr a půl více. Naopak na okreskách se vám za předpisovou jízdu odvděčí hodnotami kolem 5,2 litru.
Opel Insignia ecoFlex ST
Šestistupňová převodovka má příjemný chod, sice nedostačuje na strojovou přesnost Hondy Accord, ale narozdíl od dříve testované Astry mi přišlo, že dorazy jsou pevněji definované a přechod přes neutrál je hladší. S Astrou má společný velmi krátký překryv mezi jedničkou a dvojkou, takže při dojíždění na semaforech nebo v koloně raději řaďte rovnou za jedna. Šestka je zase nastavená vyloženě „do dlouha“, což umožňuje klidné a tiché cestování dálničními rychlostmi. Insignia je výborně odhlučněná, největší podíl na šumu mají zrcátka, ale výrazněji zasahují do akustické pohody až za zákonem danými limity.
Jízda samotná je závislá především na kvalitě povrchu. Pokud cestujete po dobrém asfaltu bez výraznějších nerovností, oceníte lepší odezvu od kol, než jakou poskytovala Vectra. Podvozek Insignie je velmi tuhý, což se pozitivně odráží na chování v zatáčkách, kde větší hmota nad zadní nápravou lépe vyvažuje těžký motor a auto drží zvolenou stopu, aniž by se výrazně naklánělo. Vysoká pohotovostní hmotnost (1930 kg!) ale jasně dává najevo, že tomuto autu lépe svědčí táhlé zatáčky dálnic než rychle se střídající zákruty na okresce.
Samozřejmě i tuhý podvozek má svá negativa. Jakmile vjedete na hrbolatý asfalt nebo dokonce dlažbu, vůz vám dá zřetelně pocítit, přes co jste právě přejeli. Pokud navíc v zatáčce přijde rychlá série nerovností, zadní náprava mírně znervózní. Naše auto mělo osmnáctipalcová kola a v doplňkové výbavě je možnost nákupu až dvacetipalcových. Pokud byste zatoužili si auto takovými disky vyšperkovat, připočtěte raději ještě investici do systému adaptivních tlumičů FlexRide. Vaše páteř a zuby vám poděkují.
Posily v záloze
Opel se tradičně snaží nabídnout zajímavé technologické prvky, kterými by předstihl konkurenci. Opět tedy musím pochválit výborné adaptivní přední bixenonové světlomety, které silnici doslova „čtou“ a přizpůsobují osvětlení aktuálním podmínkám. Také se naskytla dobrá příležitost otestovat systém rozpoznávání dopravních značek, na což v Astře nebyl dostatek času. Za dobrých povětrnostních podmínek dokáže na displeji palubního počítače zobrazovat značky s omezením rychlosti, případně jeho zrušením. Má však ještě drobné nedostatky. Například v obci klidně zobrazí stovku, ovšem ne ze značky u silnice, ale z nálepky označující maximální povolenou rychlost dálkového autobusu jedoucího před vámi. Přes tyto mouchy jde o užitečného pomocníka.Jak si tedy Insignia stojí ve finálním zhodnocení? Je to jednoduché. Pokud chcete kombi střední třídy, které nabízí dostatek vnitřního prostoru, úsporný a výkonný motor, neokoukaný a svěží design a zajímavé prvky výbavy, Opel splňuje veškeré požadavky. Všechno ostatní už je otázka osobních preferencí a také ceny. Na Insignii je momentálně akční sleva ve výši 60 000 Kč, proti konkurenčním dobře vybaveným modelům nasazuje verzi Executive vycházející ze slušně vybavené Edition, ovšem s adaptivními světlomety a parkovacím asistentem za zvýhodněnou cenu. Bude to stačit? Uvidíme.
Plusy: prostorný zavazadelník, úsporný a výkonný motor, komfortní sedadla, zajímavá příplatková výbava
Mínusy: výhled z vozu šikmo vzad, tvrdý podvozek, design zádě vozu
Základní akční cena (Insignia ecoFlex ST): 680 200 Kč
Akční cena testovaného vozu: 811 900 Kč
Motor: přeplňovaný vznětový čtyřválec
Objem: 1956 cm3
Výkon: 118 kW/160 k při 4000 ot./min
Točivý moment: 350 Nm při 1750-2500 ot./min
Převodovka: manuální šestistupňová
Maximální rychlost: 212 km/h
Zrychlení 0-100 km/h: 9,9 s
Délka x šířka x výška: 4908 mm x 1856 mm x 1520 mm
Rozvor: 2737 mm
Objem zav. prostoru min/max: 540 l / 1530 l
Pohotovostní hmotnost: 1930 kg
Spotřeba město/mimo město/kombinace: 7,9 l / 4,9 l / 6,0 l
Spotřeba v testu: 6,4 l
Opel Insignia ecoFlex ST
