Obecně vzato jsou plány Nečasovy vlády byznys-friendly. Jednotné inkasní místo na odvody zdravotního a sociálního pojištění by mělo snížit absurdní byrokratickou zátěž českých firem.Vracení DPH z nezaplacených faktur odstraní evidentní nespravedlnost a povolí firmám finanční brzdu. Zrušení silniční daně uleví živnostníkům až o desetitisíce ročně a opět je zbaví části byrokracie.

Klíčovou, ale také nejkontrover-znější a potenciálně velmi výbušnou část programu ale představují změny zákoníku práce. Záměr je mnohem konkrétnější a ambicióznější než plány bývalé Topolánkovy vlády. Ta pouze říkala, že chce "ve spolupráci se sociálními partnery novelizovat zákoník práce s cílem zvýšit flexibilitu ve vztazích zaměstnanec - zaměstnavatel" a prohloubit princip "co není zakázáno, je povoleno".

Nečasova vláda naproti tomu dává změně zákoníku velmi konkrétní obsah: možnost zřetězit smlouvy na dobu určitou tak, aby firmy měly snazší propouštění a nabírání pracovníků. Z pohledu firem a vývoje ekonomiky je to správný krok - stačí se podívat na důsledky včetně dvacetiprocentní nezaměstnanosti, které vyvolal totálně zamrzlý pracovní trh ve Španělsku. Na druhou stranu je ale taková radikální změna významným zásahem do práv zaměstnanců, což odborové centrály těžko ponechají bez odezvy. Sociální demokraté už proti změnám zbrojí. "Má hypotéza je, že v případě možnosti řetězení smluv na dobu určitou přestanou finanční ústavy poskytovat těmto lidem půjčky, úvěry a hypotéky," říká bývalý eurokomisař Vladimír Špidla. Jestli je něco možným zdrojem přesunu reformy do ulic, je to právě zákoník práce. Jako takový bude nesporně hlavním testem síly a reformního odhodlání Nečasova kabinetu.


Má hypotéza je, že v případě možnosti řetězení smluv na dobu určitou přestanou finanční ústavy poskytovat těmto lidem půjčky, úvěry a hypotéky.
Vladimír Špidla, člen stínové vlády ČSSD