O co se bude Drobil starat

17,7 miliardy korun
činí letošní výdaje ministerstva životního prostředí.

13,4 miliardy korun
mají být letos příjmy ministerstva z evropských fondů, se kterými počítá letošní státní rozpočet. I když si Drobil o penězích z EU "myslí své", nevyčerpat je, by podle něj byl hřích.

430 milionů korun
je roční obrat karvinské společnosti Lázně Darkov, kterou Drobil spoluvlastní
s podnikatelem Jaroslavem Čánkem.

Drobilova agenda

Lesy na Šumavě

Drobil není spokojen s tím, jak dnes vypadají některé části Šumavy, kde jsou lesy zasažené kůrovcem.

Z laického pohledu by byl pro likvidaci napadených stromů. O věci se však chce radit s odborníky.


Dotace

Novému ministrovi se nelíbí dotace na obnovitelné zdroje energie. Nejradši by je zrušil. Uvědomuje si však, že to patří do kompetence ministerstva průmyslu, ale ve věci se chce angažovat jako místopředseda ODS.


Vzduch na severu

Drobil pochází ze severní Moravy. I proto se chce zaměřit na zlepšení ovzduší v této oblasti. Chystá se i na firmy na severu Čech. Chce je přinutit k nákupu čistších technologií.

Ještě před dvěma týdny říkal, že je připraven dýchat za český průmysl. Po překotném nočním jednání lídrů koaličních stran se však Pavel Drobil místo na ministerstvu průmyslu a obchodu ocitne v čele ministerstva životního prostředí.

"Takové dohody nebyly, do Prahy jsem nechtěl, manželka sem nechce. Petr Nečas mi řekl, že chce na této pozici někoho se silným politickým mandátem a já to vzal jako výzvu. Je mi jasné, že každý můj rozhovor bude ještě rok začínat otázkou na to, jak jsem řekl, že budu dýchat za český průmysl. Z té věty necouvám. Ale dodávám, že donutím dýchat český průmysl tak, abychom mohli dýchat i my ostatní," tvrdí Drobil který chce, aby jím vedený úřad byl k potřebám českého průmyslu vstřícnější než dosud.

HN: Dlouho jste se připravoval na roli ministra průmyslu a obchodu. Jak dlouho se chcete učit agendu MŽP?

Tak za prvé jsem politik a politik musí být připraven na jakoukoli misi. To není tak, že se tady někdo dlouhodobě připravuje na ministerstvo průmyslu a obchodu, a pak jde na jiné ministerstvo. Koneckonců Petr Nečas se kdysi také jako stínový ministr připravoval na ministerstvo obrany a nakonec v Topolánkově vládě skončil na ministerstvu práce a sociálních věcí. Takže to nevnímám jako zásadní problém. Navíc po vstupu do Evropské unie možná paradoxně víc kompetencí, které se týkají energetiky, teplárenství a podobně, leží na MŽP než na MPO. To není tak, že by ta agenda byla výrazně odlišná. Tak je to vnímáno veřejností, protože tento punc ministerstvu dali zelení. Ale agendu je třeba odideologizovat a udělat z toho nikoli ministerstvo pro životní prostředí, ale ministerstvo pro život v této zemi.

HN: Fakt je, že ministerstvo pro životní prostředí i za jiných ministrů než těch za Stranu zelených bylo jakousi protiváhou ministerstva průmyslu a obchodu.

V tom s vámi souhlasím. Na tom nebudu chtít nic měnit. Tam, kde se ta agenda dotýká průmyslu, budu chtít sehrát roli toho, kdo chce možná i proti jejich vůli pro ně o něco víc. Zkusím to přeložit. Budu určitě tlačit na to, že MŽP nebude nepřátelským ministerstvem k tomuto segmentu české ekonomiky. Na druhou stranu za to budu chtít, aby český průmysl tam, kde to umožní zachování jeho konkurenceschopnosti, používal nejlepší dostupné technologie. To podle mě pomůže životnímu prostředí víc, než když budeme naprosto bezmyšlenkovitě pouze trestat, udělovat pokuty, a tak dále. Chci jít od trestání spíš k prevenci. Ať už se nám to líbí nebo ne, tak to ministerstvo hraje ve vztahu k průmyslu, k zemědělství a k dopravě důležitou roli.

Nenosím ideologické brýle

HN: Když jste ještě uvažoval, že půjdete na ministerstvo průmyslu a obchodu, určitě jste měl v hlavě nějakou energetickou koncepci. Na ministerstvu životního prostředí přitom vznikala jiná koncepce. Pak se uvažovalo, že by se koncepce MŽP a MPO spojily. Jak se na to dnes díváte? Měla by vzniknout jedna vládní koncepce?

Bezpochyby. Martin Bursík hrál takovou hru. Když Pačesova komise jednoznačně konstatovala, že jádro není úplně špatně, tak Bursík to automaticky celé zabil. To je přesně to ideologické vnímání světa. Pakliže je tam něco, co je proti mému přesvědčení, tak to dál nečtu. S těmito ideologickými brýlemi pokračovat nebudu. V koaliční smlouvě máme závazek, že dojde k přepracování energetické koncepce. Ten text je velmi blízký životnímu prostředí, hovoří se tam o vyváženém energetickém mixu, a tak dále. Není to nic, co by bylo v rozporu s tím, co jsem hlásal ještě jako člověk, který směřoval jinam.

HN: Znamená to, že u agendy, která se týká průmyslu, nebudou velké rozdíly v pozicích, které budou zastávat MŽP a MPO?

Ale já nevím, jakou pozici bude zastávat ministerstvo průmyslu v čele s panem Kocourkem. Takže vám nemohu odpovědět. Teď si trošku rýpnu. Pan kníže Schwarzenberg, kterého si velmi vážím, mě a paní Bízkovou označil za agenty průmyslu. To byla hodně zlá větička. Doufám, že se pan kníže nejdřív seznámí s tím, co chci dělat, a teprve pak bude vynášet podobné soudy. Já určitě nebudu zavírat oči nad znečišťováním ovzduší, nad tím, když firmy, které mohou investovat, nenakoupí ty nejlepší možné technologie. Na druhou stranu, ať ode mě nikdo nečeká, že budu někým, kdo se na všechno, s čím přijde český průmysl, české zemědělství či česká doprava bude dívat jako na nepřátelský dokument, který je třeba inkvizičně prověřit, natáhnout na skřipec, a teprve až z něj začne kapat krev, udělí nějakou hraběcí radu. To určitě ne.

HN: V ekologických otázkách se dost angažují občanské organizace. Nemáte obavu, že se dostanete do ostrého sporu se sdruženími typu Duha či Greenpeace?

Vnímám náznak, který mi v SMS poslala Duha. V té zprávě stojí, že mezi námi není žádná ideologická zeď, přes níž bychom se nemohli bavit. Takže si sedneme, budeme se bavit, poslouchat argumenty. V tomto smyslu nejsem žádný ideolog, který by nebyl ochoten naslouchat a přijímat relevantní informace. O totéž prosím i druhou stranu.

Byli jsme papežštější než papež

HN: Kde vidíte největší rezervy ministerstva životního prostředí vůči českému průmyslu? Průmyslníci si například stěžují, že schvalovací procesy na ministerstvu je znevýhodňují vůči konkurenci. Sdílíte tento názor?

Teď řeknu něco povrchního, protože to vnímám z vnějšku. Nebyl jsem součástí procesů uvnitř ministerstva, takže se nikoho nechci dotknout. Ale z vnějšku to skutečně působilo tak, že to nebyla běžná kontrola materiálů, ale spíš hledání chyb za každou cenu, aby bylo možné to shodit, oddálit, pokutovat. Tomu říkám šikanózní výkon práva. To bylo hodně v erbu MŽP v minulých letech.

HN: Další priority?

Poprosím ještě o chvíli hájení, potřebuji se s tím domem seznámit. Chci například využít toho, že znám dobře situaci v Moravskoslezském kraji, ale i v Ústeckém kraji, kde se chci podívat na ovzduší. Jestli třeba platby, které přicházejí z těchto krajů za znečišťování ovzduší, se do těchto krajů nemohou vrátit. Druhá věc je, že se chci podívat na problematiku národních parků, jaký je tam návštěvní řád. Nezdá se mi normální, že se určitá část Šumavy mění v měsíční krajinu. Na první, vnější a možná i neodborný dojem, se mi to nelíbí. Řekl jsem, že se musíme podívat na obnovitelné zdroje energie, ale to je hlavně v kompetenci ministerstva průmyslu a obchodu. V tom se však budu angažovat hlavně jako místopředseda ODS.

HN: Jak se díváte na program podpory úspor?

S tím se také chci seznámit. Jestli někde vidím pozitivní vnos MŽP k českému průmyslu, tak je to tlak na používání nejmodernějších technologií. Já si o evropských fondech myslím své, ale jsou tady a nevyčerpat je by byl hřích.

HN: Co si myslíte o novele horního zákona, která v předchozí sněmovně zapadla. Byl to produkt dohod mezi ministrem pro životní prostředí Martinem Bursíkem a ministrem průmyslu a obchodu Martinem Římanem. Těžařům se moc nelíbil, ekologové ho oceňovali. Je podle vás nutné kontrolu nad těžbou zpřísnit?

Nevím, jak u kontroly nad těžařskými firmami, ale koalice se jasně dohodla na limitech v severních Čechách i na severní Moravě. K nějaké dohodě došlo, a pokud s tím není spokojen průmysl, tak to pro mě určitě není argument pro to, abych na tom něco chtěl měnit.

HN: Má podle vás smysl se k novele vrátit?

Až tak hluboce s tím seznámen nejsem, ale podívám se na to, stejně jako na jiné věci. Teď budeme řešit hodně věcí, protože dobíhá dohoda o Kjótském protokolu, budou konference o klimatických změnách. Pozice České republiky ve vztahu ke komunitárnímu právu byla z mého pohledu za minulého vedení MŽP typicky česká. Byli jsme papežštější než papež. Ve spoustě věcí nám to bránilo a výsledkem je několik žalob na MŽP, které bohužel budu muset řešit já.

HN: Když jste zmínil limity, tak určitě znáte argumenty teplárenských firem, podle nichž přibližně v rozmezí let 2012 až 2015 dojde uhlí. Máte jako koalice jasno, co bude s českým teplárenstvím? Co jim odpovíte na jejich obavy?

Řeknu vám, co chci udělat po nástupu na úřad. Hned ve čtvrtek chci jet do Moravskoslezského kraje, což se týká jak ochrany ovzduší, tak protipovodňových opatření. Chci zlákat ministra zemědělství, aby jel se mnou, protože tam máme sdílenou odpovědnost. Chci si také sednout s českými teplárníky a energetiky a bavit se s nimi například i o novém systému emisních povolenek.

Obří zakázka plná paradoxů

HN: Podle toho, jak mluvíte o MŽP, tak máte docela velké výhrady k tomu, jak dosud fungovalo. Chystáte nějaké změny? Personální audit? Zeštíhlení? Převedení některých agend pod jiné resorty?

Musím přiznat, že nad něčím podobným jsme už seděli s lidmi, které považuji za svůj tým. Z toho, co jsem řekl, je evidentní, že se spoustou lidí, kteří na tom ministerstvu působí, si musíme sednout a říct si, jestli spolu dokážeme spolupracovat. Od toho se odvine personální politika. Nemohu se tvářit, že přicházím na úřad a všechno zůstane při starém. Mám-li tam dělat politiku, o níž jsem přesvědčen, že je správná, musím být obklopen lidmi, kteří to cítí podobně jako já. Jestli to povede k větším nebo menším personálním změnám, to teď mohu jen odhadovat. Ale ke změnám to povede.

HN: Je tu ještě jedno velké téma, které se dotýká MŽP, a to je zakázka na likvidaci ekologických škod. Ministerstvo financí vyloučilo ze soutěže konsorcium PPF, což vyvolalo ostrou reakci této společnosti. Co s tím hodláte ve vládě dělat?

Tam je kontrolní pozice MŽP. Paradoxně je tato zakázka na ministerstvu financí, ale takových paradoxů je tu hodně. Teď nechci dělat žádná gesta, byly by to jen politické proklamace, které nechci pronášet.

HN: Lidé, kteří do ekonomiky vidí, mají na zakázku jasný názor. Buď je tato koncepce dobrá, nebo je špatná. Je podle vás správné, že to bylo shrnuto do jediného balíku a stanovila se horní cenová hranice?

V uších mi zní ten zásadní rozpor, že ta zakázka je koncipována jako součet základního kapitálu těch společností, přičemž oponentní posudek říká, že skutečná potřeba financí je řádově nižší. To jsem samozřejmě zaznamenal.

HN: Podle toho, jak dnes vypadá obsazení vlády, velmi posílila pozice energetické společnosti ČEZ. Do vlády se dostávají lidé, kteří jsou považováni za spjaté s ČEZ. Souhlasíte s tím, že se rozložení sil v české energetice za nové politické konstelace mění?

Nevím, jestli se mění. Nepovažuji se za člověka ČEZ. To ani náhodou. V této věci budu rozhodovat tak, aby to bylo nejlepší pro Českou republiku, pro životní prostředí v této zemi, ale samozřejmě vnímám ekonomickou realitu této země. Ať se to někomu líbí, nebo ne, toto je průmyslová země. To není země, jejíž byznys je založen na turistickém ruchu. A my se buď budeme tvářit, že to tak není, nebo tu realitu přijmeme. Já to přijímám, mě to neuráží. Ale udělám všechno pro to, aby můj postoj nebyl v rozporu s tím, co lidé očekávají od MŽP.

HN: Když se o vás píše, je často zmiňován i ostravský podnikatel Daneš Zátorský. Můžete popsat váš vztah?

To je hodně démonizováno. Pan Zátorský a jeho rodina jsou naši rodinní přátelé. Moje manželka se stýká s jeho partnerkou, stýkají se naše děti, my dva se také stýkáme. Ale neděláme spolu žádný byznys, nemáme žádné společné aktivity. Bydlíme blízko sebe, ale to je v Ostravě jasné. Nevím, jestli můžeme mít nějaký střet zájmů. Ten člověk podniká v leteckém průmyslu, ve stavebním průmyslu, v bankovnictví. Známe se od roku 2000 a máme to vydiskutované od mého nástupu do krajské politiky. Já nebudu měnit své kamarády jen proto, že jsem se stal veřejně činnou osobou. To by bylo pokrytecké. Stejně tak nebudu podstatné části svého majetku přeparkovávat na své příbuzné, kamarády, bratry, sestry jen proto, aby to vypadalo, že jsem čistý. Nepovažuji se za špinavého jen proto, že vlastním nějaký majetek.

Drobilova agenda

Lesy na Šumavě

Drobil není spokojen s tím, jak dnes vypadají některé části Šumavy, kde jsou lesy zasažené kůrovcem.

Z laického pohledu by byl pro likvidaci napadených stromů. O věci se však chce radit s odborníky.

Dotace

Novému ministrovi se nelíbí dotace na obnovitelné zdroje energie. Nejradši by je zrušil. Uvědomuje si však, že to patří do kompetence ministerstva průmyslu, ale ve věci se chce angažovat jako místopředseda ODS.

Vzduch na severu

Drobil pochází ze severní Moravy. I proto se chce zaměřit na zlepšení ovzduší v této oblasti. Chystá se i na firmy na severu Čech. Chce je přinutit k nákupu čistších technologií.



PAVEL DROBIL (38)

Patří k nejbohatším lidem v ODS. Vlastní lázně Darkov a podíl v advokátní kanceláři Pyšný, Weber & partneři. V ODS je od roku 2000 a dnes má hlavní slovo na severní Moravě.

"Nemohu se tvářit, že přicházím na úřad a všechno zůstane při starém. Mám-li dělat politiku, o níž jsem přesvědčen, že je správná, musím být obklopen lidmi, kteří to cítí podobně jako já."

Související